Předchozí (237)  Strana:238  Další (239) |
|
|||
238
|
|||
|
|||
Pomocnice. Vzájemná р. (pomocný ústav
peněžní). Sbor. slov. III. 1. 43. Pomocný. P. roboty (hrabání sena, do-
vážení ryb, dříví atd. ). Sd. Hr. XI. 135. Pomola, y, f., míst. jm. u Liptálu na Mor.
Vck. Pomoranč, e, m. = pomeranč. Maš. ruk.
45a. Pomost, u, m. = lavička při košáru, na
níž valach sedí doje ovce. Mus. 1848 II. 318. Sr. Pomostek. Pompava, y, f. = mochna přímá, sedmi-
zámková zelina, potentilla recta. Slez. čes. 1. VIII. 53., IX. 340. Pompejanský. P. bylina = karfiol. Fisch
Hosp. 88. Pomsta. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 125,
348a. — P. = trest. К pomstě něco obrátiti Kom Theatr. 54. Pomstiti se jak. Pod ztracením hlavy
se pomstím. Ezop 155. Pomurice, e, f., Mürzthal. Pal. Ζάρ. I. 191.
Pomuzovat co kde = vyslíditi. Již. Mor.
Sob. 84. Pomysl = myšlénka; u Kadeřávka =
intellectus; jinde užívá: um. Mus. 1897. 553. Pomyvač = mýti nádobí po jídle. Slez.
Lor. 76. Ponádelhotí, n., pole. Pck. Hol. 131.
Ponadíti se o čem. Aby člověk o tom
rozumně se ponadávati uměl Kom. Theatr. 8 Ponáhlať. Také valaš. Čes. 1. X. 33.
Ponaliti čeho kam: vody do sklenic.
Mtc. 1900. 261. Ponapřed = o malý kousek napřed. Val.
Čes. 1. X. 303. Ponaříkati. Nevíme co říci, leč ponaří-
kajíc tím jako on zavříti. Kom. Ohláš. 124. Ponášeti, el, en, ení. — co komu. Háv
skvostný ponáší jim panoš malý. Žeran. 86. Ponaťuknutý = drobet ťuknutý, napilý.
Hoř. 83. Ponazdať se čeho = nadíti se. Zát. Př.
245b. Pondati. Mrtvola vonným kořením pon-
dána. Har. J. 148. Pondělí. O skloň, vz Gb. II. ml. III. 1. 131.
Pondrava se líhne z vajíčka brouka. Mus
1849. IV. 54. Poně. Připomíná listy, které poně do
Míšně učinili. Kom. Ohláš. 194. Obořiv se na Boje, vlasť jejich poně bez nesnáze opa- noval; To vysvítá p. ze zlomků Diona Cassia. Pal. Děj. I. 1. 54., 56. Ponebí = poschodí. V. a v 1. recensi čes.
bible. Vz Čes. 1. VIII. 398. Ponební dům = jednopatroví). Br. Věk.
108. Ponektorý. Bože, či sme všetci tvoji, či-
len ponektorí? Slov. Zát. Př. 133a. Ponemanželsku žíti. Nár. list. 1897. č. 188.
Poněmčilosť. To by se chýlilo к p-sti.
Pal. Záp. I. 45. Ponepoddanosť, i, f. Užívají jakési p sti
Ld. Poněviřać čím = pohazovati, pohrdati
čím; p. śe = pohozenu býti; toulati se. Slez. Lor. 76. |
Ponositý. Žena p-té postavy = vysoké,
pěkné. Němc. III. 248. Ponosný. Psota je p-ná = ráda žaluje.
Slov. Zát. Př. 157b. Sr. Ponos. Ponovočeštiti řeč. Nár. list. 1899 č. 277.
Ponrava, pták. Vz Sýkora obecná.
Ponscogle = klestě na vytahování kůže
na kopyto (z něm. ). Sbor. slov. III. 1. 32. Ponský = pontský. P. Pilat. Praž. evang.
(List. fil. 1897. 190. ). Ponstva, y, f. = pomsta. Slov. Phĺd. 1898.
497. Pontanus, vz Barthold.
Ponukač, e, m. Všetkého bolo dosť, len
μ-čov mák). Zát. Př. 262b. — P. = podolek (košile). Šeb. 171. Ponuknouti. Sr. Gb. H. ml. III 2. 249. —
koho čím. Ak dokde ponúknu ťa chlebom (nabídnou ti chléb). Slov. Phĺd. 1899. 182. Ponutka k boji. Pal. Děj. III. 1. 432.
Poňžeň m. poníženě. Dšk. Vok. 40., Tům.
Ml. 115. Poobědvaný. Už je p. Mtc. 1900 339.
Pooběšeti. Mnohojich pooběšali. Pal. Záp.
I. 38.
Poobjasniti co čím, z čeho. Pal. Děj.
II. 1 261.
Poobměkčiti co. Har. I. 41.
Poobmeškati něčeho. Pal. Děj. IV. 2. 488.
Poobnoviti co. Kor. jes. 10.
Poobveseliti koho čím. XVII. stol. Mus.
1897. 477. Poodbyti čeho = znenáhla odbyti, pro-
dati. 1548. Mus. 1898. 558. Pooddáliti co. Čl. Fyll. 11.
Pooderský. Pooderští Slované. Pal. Děj.
I. 1. 229. Poodklopiti co: pokličku. Arb. Dom. 40.
Poodplaviti se odněkud. Har. II. 172.
Poodříkati komu co. Zát. Př. 279b.
Poodsáknouti = drobet vy schnouti Rybník
poodsákl. 1513. Arch. ХVП. 517. Poodstrašiti někoho od něčeho. Har. II.
98. Poolovniti co = olovem potáhnouti KP.
VII. 372. Sr. Pooloviti.
Poopadnouti = drobet opadnouti. Rybuík p-dl. 1513. Arch. XV. 512.
Poopavský. P. Holešicko. Uč. spol. 1897. VIII. 17.
Poopozditi se za kým. Pal. Děj. III. 1.
523. Poostati čeho. Poostal světa. Št. Веs 105.
Pootočiti něčím. Us.
Poozdravěti. Hus, p-věv zase.. Pal.
Děj. III. 1. 82. Z nemoci p. Ib. III. 2. 130. Popáliti se. Vz Zát. Př. 152a. (o opatrném).
Popanštěnec, nce, m. = pyšný. Zát Př.
38b. Popanštený lunt. Seb. 65. Sr. Popanštilý.
Popanštilec, lce, m. Rozhrdělý p. Pal.
Děj. 1 1. 344 Popaprati. Ako čoby kury p-ly (pohra-
baly. O neúhledném díle). Zát. Př. 22a. Popásti. Popásati se na čem. Chč. S. I.
399. — se čeho. Chč. S. I 232. Popel. Nebude-li uhlí, bude p. (nebude-li
z něčeho mnoho, aspoň když něco bude). Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 328. ). - P. z Lob- |
||
|
|||
Předchozí (237)  Strana:238  Další (239) |