238

Pomocnice. Vzájemná р. (pomocný ústav
peněžní). Sbor. slov. III. 1. 43.

Pomocný. P. roboty (hrabání sena, do-
vážení ryb, dříví atd. ). Sd. Hr. XI. 135.

Pomola, y, f., míst. jm. u Liptálu na Mor.
Vck.

Pomoranč, e, m. = pomeranč. Maš. ruk.
45a.

Pomost, u, m. = lavička při košáru, na
níž valach sedí doje ovce. Mus. 1848 II.
318. Sr. Pomostek.

Pompava, y, f. = mochna přímá, sedmi-
zámková zelina, potentilla recta. Slez. čes. 1.
VIII. 53., IX. 340.

Pompejanský. P. bylina = karfiol. Fisch
Hosp. 88.

Pomsta. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 125,
348^a. — P. = trest. К pomstě něco obrátiti
Kom Theatr. 54.

Pomstiti se jak. Pod ztracením hlavy
se pomstím. Ezop 155.

Pomurice, e, f., Mürzthal. Pal. Ζάρ. I. 191.

Pomuzovat co kde = vyslíditi. Již. Mor.
Sob. 84.

Pomysl = myšlénka; u Kadeřávka =
intellectus; jinde užívá: um. Mus. 1897. 553.

Pomyvač = mýti nádobí po jídle. Slez.
Lor. 76.

Ponádelhotí, n., pole. Pck. Hol. 131.

Ponadíti se o čem. Aby člověk o tom
rozumně se ponadávati uměl Kom. Theatr. 8

Ponáhlať. Také valaš. Čes. 1. X. 33.

Ponaliti čeho kam: vody do sklenic.
Mtc. 1900. 261.

Ponapřed = o malý kousek napřed. Val.
Čes. 1. X. 303.

Ponaříkati. Nevíme co říci, leč ponaří-
kajíc tím jako on zavříti. Kom. Ohláš. 124.

Ponášeti, el, en, ení. — co komu. Háv
skvostný ponáší jim panoš malý. Žeran. 86.

Ponaťuknutý = drobet ťuknutý, napilý.
Hoř. 83.

Ponazdať se čeho = nadíti se. Zát. Př.
245b.

Pondati. Mrtvola vonným kořením pon-
dána. Har. J. 148.

Pondělí. O skloň, vz Gb. II. ml. III. 1. 131.

Pondrava se líhne z vajíčka brouka. Mus
1849. IV. 54.

Poně. Připomíná listy, které poně do
Míšně učinili. Kom. Ohláš. 194. Obořiv se
na Boje, vlasť jejich poně bez nesnáze opa-
noval; To vysvítá p. ze zlomků Diona Cassia.
Pal. Děj. I. 1. 54., 56.

Ponebí = poschodí. V. a v 1. recensi čes.
bible. Vz Čes. 1. VIII. 398.

Ponební dům = jednopatroví). Br. Věk.
108.

Ponektorý. Bože, či sme všetci tvoji, či-
len ponektorí? Slov. Zát. Př. 133a.

Ponemanželsku žíti. Nár. list. 1897. č. 188.

Poněmčilosť. To by se chýlilo к p-sti.
Pal. Záp. I. 45.

Ponepoddanosť, i, f. Užívají jakési p sti
Ld.

Poněviřać čím = pohazovati, pohrdati
čím; p. śe = pohozenu býti; toulati se. Slez.
Lor. 76.

Ponositý. Žena p-té postavy = vysoké,
pěkné. Němc. III. 248.

Ponosný. Psota je p-ná = ráda žaluje.
Slov. Zát. Př. 157b. Sr. Ponos.

Ponovočeštiti řeč. Nár. list. 1899 č. 277.

Ponrava, pták. Vz Sýkora obecná.

Ponscogle = klestě na vytahování kůže
na kopyto (z něm. ). Sbor. slov. III. 1. 32.

Ponský = pontský. P. Pilat. Praž. evang.
(List. fil. 1897. 190. ).

Ponstva, y, f. = pomsta. Slov. Phĺd. 1898.
497.

Pontanus, vz Barthold.

Ponukač, e, m. Všetkého bolo dosť, len
μ-čov mák). Zát. Př. 262b. — P. = podolek
(košile). Šeb. 171.

Ponuknouti. Sr. Gb. H. ml. III 2. 249. —
koho čím. Ak dokde ponúknu ťa chlebom
(nabídnou ti chléb). Slov. Phĺd. 1899. 182.

Ponutka k boji. Pal. Děj. III. 1. 432.

Poňžeň m. poníženě. Dšk. Vok. 40., Tům.
Ml. 115.

Poobědvaný. Už je p. Mtc. 1900 339.

Pooběšeti. Mnohojich pooběšali. Pal. Záp.

I. 38.

Poobjasniti co čím, z čeho. Pal. Děj.

II. 1 261.

Poobměkčiti co. Har. I. 41.

Poobmeškati něčeho. Pal. Děj. IV. 2. 488.

Poobnoviti co. Kor. jes. 10.

Poobveseliti koho čím. XVII. stol. Mus.
1897. 477.

Poodbyti čeho = znenáhla odbyti, pro-
dati. 1548. Mus. 1898. 558.

Pooddáliti co. Čl. Fyll. 11.

Pooderský. Pooderští Slované. Pal. Děj.
I. 1. 229.

Poodklopiti co: pokličku. Arb. Dom. 40.

Poodplaviti se odněkud. Har. II. 172.

Poodříkati komu co. Zát. Př. 279b.

Poodsáknouti = drobet vy schnouti Rybník
poodsákl. 1513. Arch. ХVП. 517.

Poodstrašiti někoho od něčeho. Har. II.
98.

Poolovniti co = olovem potáhnouti KP.

VII. 372. Sr. Pooloviti.
Poopadnouti = drobet opadnouti. Rybuík

p-dl. 1513. Arch. XV. 512.
Poopavský. P. Holešicko. Uč. spol. 1897.

VIII. 17.

Poopozditi se za kým. Pal. Děj. III. 1.
523.

Poostati čeho. Poostal světa. Št. Веs 105.

Pootočiti něčím. Us.

Poozdravěti. Hus, p-věv zase.. Pal.
Děj. III. 1. 82. Z nemoci p. Ib. III. 2. 130.

Popáliti se. Vz Zát. Př. 152^a. (o opatrném).

Popanštěnec, nce, m. = pyšný. Zát Př.
38b.

Popanštený lunt. Seb. 65. Sr. Popanštilý.

Popanštilec, lce, m. Rozhrdělý p. Pal.
Děj. 1 1. 344

Popaprati. Ako čoby kury p-ly (pohra-
baly. O neúhledném díle). Zát. Př. 22a.

Popásti. Popásati se na čem. Chč. S. I.
399. — se čeho. Chč. S. I 232.

Popel. Nebude-li uhlí, bude p. (nebude-li
z něčeho mnoho, aspoň když něco bude).
Mor. Brt. (Čes. 1. VIII. 328. ). - P. z Lob-