240

Porce. Půl р. = dva dni trestu v polic,
direkci; celá porce = 4 dni. Us. fiakristů.
Kukla 134.

Porcellán. O vývoji p-nu vz ve Sbor.
slov. V. 43.

Porculánka, y, f., dýmka. Sbor. slov.
č. 4. 63.

Porculárna, y, f. Us.

Porcynol, u, m. = porculán. Slez. Lor. 77.

Pôrčovina, y, f. = vepřové maso. Sbor.
slov. III. 161. Sr. Pôrča.

Pořejček = pozejtřek Vých. Cech. Čes.

1. X. 59.

Pořekadlo. P-dla jsou rčení rázu cha
rakteristického. Nejsou tak vážná ani obsahem
tak poučná jako přísloví, za to vynikají zruč
ností, úsečností, barvitostí, řízností. Často
jsou to jen trefná přirovnání, v nichž jeví
se rozmar, vtip i kousavosť lidová. Hoř. 116.
Tuctoví lidé mívají vždycky nějaké p. na
jazyku, by zakryli jím lenivosť a prázdnotu
mozku, jako sedláci, jsouce líní, aby sami
přemýšleli, příslovími házejí. Šml. V. 32.

1. Pořez —poříz. XVI. stol. Rozb. II. 184.

2. Pořez = porážka dobytka; plat z porážky;
popis dobytka. Př. star. V. 32. (z r. 1511. ).
Tamtéž III. 18. stojí pořec, dle to jest asi
přepsáno.

Pořezati se = hloupě mluviti. Hoř. 93.

Poriadka, y, f. = povinnosť řadem na ně-
koho připadající. Slov. Zát. Př. 129. Sr. Po-
řádka.

Pořibetník, u, m. = pohřbetník, řemen
po hřbetě natažený. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 40.

Poříč, e u Pal. Poříčí. Děj. II. 2. 105.

Pořiedný. Zpuosob nebeský pořiednějbí
jest než zemský. Št. Bes. 47.

Pořímaniti koho = katolíkem učiniti. Pal.
Děj. V. 2. 196.

Porisko, a, n. P. lžíce = roucha, držadlo,
rukověť. Slov. Čes. 1. VIII. 303. Vz násl.

Poriščo, а, п., vz předcház. Porisko. To
není hodno ani sekeru (poriščo) za ním hodiť
(nestojí to za nic). Slov. Phľd. 1897. 315.

Pořízení zlé. Vz Zát. Př. 348b., VIII. B. 5.

Porobenina = čáry. Prešiel p-nu komu
se prst sam od sebe sbiera (podebírá). Phľd.
1897. 744.

Poroditi. Aby p-dil lidi v život nový.
Chč. S. I. 175.

Porodnictví. Čes. literatura o něm vz
v Jub. IIc. 79. -87.

Poronek, nku, m., lopezia, rostl. Sr. Ott.
XVI. 338.

Porostlina, y, f. P-nu vyklučiti. 1500.
Arch. XVII. 484.

Porostlý čím. Teřich tukem porostlý.
Chč. (List. fil. 1898. 386. ).

Porostnice, e, f., marchantia, rostl. Vz
Ott. XVI. 839. J

Porotedlnice panna Maria. Modl. CXII.
97., CLII 125.

Poroubiti. Chová-li mlynář více sviní,
nežli má vyměřeno, takové svině aby se po
roubily, nechce-li mlynář pastevního ovsa
dávati. 1500. Arch. XVI. 544.

Poroučeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.

2. 342.

Porovinný. Ploská, p-ná střecha. Ld.

Porovnání. V p. ke francouzské jemnosti
(m. přirovnání). Pal. Děj. II. 2. 336.

Porovnati se oč = smluviti. Mart. S. 49.
— co s čím místo srovnati, vergleichen už
často počátkem XVIII. stol. ku př. ve Fisch.
Hosp. (17(6. ).

Porozený. Člověk p. z ženy. Št. Bes. 56.

Porozhodnouti se s kým. Pal. Záp. I. 114.

Porozsypati co. Zát. Př. 167^a.

Porozuměti čím. Když srdcem p-mí. Hlk.
Več. 41.

Porozvážiti. Toho trhu mezi nimi p-živ.
Arch. XVIII. 536. P-živše toho s pitností.
1491. Ib. 365.

Porta, v, f. = nábytek, nabylá věc. Sár.
Zát. Př. 174a.

Portášové. Vz Čes. 1. VI. 577.

Portatile (altare) = přenášeti oltář. Us.

Porte-épée. Vz předcház. Jimač.

Portel, u, m. = látka na živůtek, šněro-
vačku. Hoř. 212.

Porub = plat. Poruby do královské ko-
mory platiti. 1498. Arch. XVIII. 60.

Poručenec, nсе, m. Poruční k a jeho p.
Ott. Říz. I. 157.

Poručí, п. Opírati se o p. Vyzov. Mus.
ol. XIII. 32.

Poručiti. Umí penězům poroučeti (je utrá-
ceti). Lisic.

Poruční list. Arch. XV/. 9. Vz násl.

Poručný. Statek dědičný, manský i p.
1515. Arch. XVII. 210. — P. choť, despon-
sata. Rozb. III. 731.

Poručovací list = doporučovací. Pal. Děj.
III. 1. 17.

Porúhač, e, m. Praž. evang. (List. fil.
1897. 277. ).

Porukovník, a, m. = poručník. Nár. sbor.
III. 67

Pořundný = pořádný. Je bogoty (bohatý)
a p. Slez. Čes. 1. VIII. 145.

Porústlý. P. obilí (vyrostlé). Cís. Mtc.
1900. 338.

Porušedlný = porušitelný. Hus III. 132.

Porušitel, e, m. Hus. Er. I. 206

Porušitelnost. P. tělesnosti. Hus. Er. ΠΙ.
132, Zrc. (Mus. fil. 1900. 212. ).

Porušný. Věci p-né a proměnné. Št. Bes. 5.

Porvislo, a, n. = povříslo. Mus. slov. II 9.

Porybnictví, n. Mus. 1898. 349.

Posád, u, m. P. dává se koňům, aby
tloustli. Charv. 57.

Posaditi koho kde. Posaď mě v lonu
Abrahamově. Modl. ms. XXXV. 60. — čím.
Byl p zen konšelem. Braun. 195.

Posášiti. Já bych toho mnoho již ne-
posášil (nesvedl). Hoř. 93.

Posázavský. P. voroplavba. čes. 1. VΠ. 19.

Poscetl, vz Postcetl.

Posedek, dka, m. Také p-dci mají po-
nócky zastávati. Věstn. uč. spol. 1899. 7.

Posedný. Nebyl p. Osv. 1897. 636.

Posejpátko, vz Posýpátko. Us.

Posek. Z poseka něco postaviti = šikmo.
Císař. Mtc. 1899. 224.

Posekanec, nсе, т., jm. hole (vz Hůl),
rybníku. 1510. Arch. XVII. 141.