Předchozí (239)  Strana:240  Další (241) |
|
|||
240
|
|||
|
|||
Porce. Půl р. = dva dni trestu v polic,
direkci; celá porce = 4 dni. Us. fiakristů. Kukla 134. Porcellán. O vývoji p-nu vz ve Sbor.
slov. V. 43. Porculánka, y, f., dýmka. Sbor. slov.
č. 4. 63. Porculárna, y, f. Us.
Porcynol, u, m. = porculán. Slez. Lor. 77.
Pôrčovina, y, f. = vepřové maso. Sbor.
slov. III. 161. Sr. Pôrča. Pořejček = pozejtřek Vých. Cech. Čes.
1. X. 59.
Pořekadlo. P-dla jsou rčení rázu cha
rakteristického. Nejsou tak vážná ani obsahem tak poučná jako přísloví, za to vynikají zruč ností, úsečností, barvitostí, řízností. Často jsou to jen trefná přirovnání, v nichž jeví se rozmar, vtip i kousavosť lidová. Hoř. 116. Tuctoví lidé mívají vždycky nějaké p. na jazyku, by zakryli jím lenivosť a prázdnotu mozku, jako sedláci, jsouce líní, aby sami přemýšleli, příslovími házejí. Šml. V. 32. 1. Pořez —poříz. XVI. stol. Rozb. II. 184.
2. Pořez = porážka dobytka; plat z porážky;
popis dobytka. Př. star. V. 32. (z r. 1511. ). Tamtéž III. 18. stojí pořec, dle to jest asi přepsáno. Pořezati se = hloupě mluviti. Hoř. 93.
Poriadka, y, f. = povinnosť řadem na ně-
koho připadající. Slov. Zát. Př. 129. Sr. Po- řádka. Pořibetník, u, m. = pohřbetník, řemen
po hřbetě natažený. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 40. Poříč, e u Pal. Poříčí. Děj. II. 2. 105.
Pořiedný. Zpuosob nebeský pořiednějbí
jest než zemský. Št. Bes. 47. Pořímaniti koho = katolíkem učiniti. Pal.
Děj. V. 2. 196. Porisko, a, n. P. lžíce = roucha, držadlo,
rukověť. Slov. Čes. 1. VIII. 303. Vz násl. Poriščo, а, п., vz předcház. Porisko. To
není hodno ani sekeru (poriščo) za ním hodiť (nestojí to za nic). Slov. Phľd. 1897. 315. Pořízení zlé. Vz Zát. Př. 348b., VIII. B. 5.
Porobenina = čáry. Prešiel p-nu komu
se prst sam od sebe sbiera (podebírá). Phľd. 1897. 744. Poroditi. Aby p-dil lidi v život nový.
Chč. S. I. 175. Porodnictví. Čes. literatura o něm vz
v Jub. IIc. 79. -87. Poronek, nku, m., lopezia, rostl. Sr. Ott.
XVI. 338. Porostlina, y, f. P-nu vyklučiti. 1500.
Arch. XVII. 484. Porostlý čím. Teřich tukem porostlý.
Chč. (List. fil. 1898. 386. ). Porostnice, e, f., marchantia, rostl. Vz
Ott. XVI. 839. J Porotedlnice panna Maria. Modl. CXII.
97., CLII 125. Poroubiti. Chová-li mlynář více sviní,
nežli má vyměřeno, takové svině aby se po roubily, nechce-li mlynář pastevního ovsa dávati. 1500. Arch. XVI. 544. Poroučeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 342.
|
Porovinný. Ploská, p-ná střecha. Ld.
Porovnání. V p. ke francouzské jemnosti
(m. přirovnání). Pal. Děj. II. 2. 336. Porovnati se oč = smluviti. Mart. S. 49.
— co s čím místo srovnati, vergleichen už často počátkem XVIII. stol. ku př. ve Fisch. Hosp. (17(6. ). Porozený. Člověk p. z ženy. Št. Bes. 56.
Porozhodnouti se s kým. Pal. Záp. I. 114.
Porozsypati co. Zát. Př. 167a.
Porozuměti čím. Když srdcem p-mí. Hlk.
Več. 41. Porozvážiti. Toho trhu mezi nimi p-živ.
Arch. XVIII. 536. P-živše toho s pitností. 1491. Ib. 365. Porta, v, f. = nábytek, nabylá věc. Sár.
Zát. Př. 174a. Portášové. Vz Čes. 1. VI. 577.
Portatile (altare) = přenášeti oltář. Us.
Porte-épée. Vz předcház. Jimač.
Portel, u, m. = látka na živůtek, šněro-
vačku. Hoř. 212. Porub = plat. Poruby do královské ko-
mory platiti. 1498. Arch. XVIII. 60. Poručenec, nсе, m. Poruční k a jeho p.
Ott. Říz. I. 157. Poručí, п. Opírati se o p. Vyzov. Mus.
ol. XIII. 32. Poručiti. Umí penězům poroučeti (je utrá-
ceti). Lisic. Poruční list. Arch. XV/. 9. Vz násl.
Poručný. Statek dědičný, manský i p.
1515. Arch. XVII. 210. — P. choť, despon- sata. Rozb. III. 731. Poručovací list = doporučovací. Pal. Děj.
III. 1. 17. Porúhač, e, m. Praž. evang. (List. fil.
1897. 277. ). Porukovník, a, m. = poručník. Nár. sbor.
III. 67 Pořundný = pořádný. Je bogoty (bohatý)
a p. Slez. Čes. 1. VIII. 145. Porústlý. P. obilí (vyrostlé). Cís. Mtc.
1900. 338. Porušedlný = porušitelný. Hus III. 132.
Porušitel, e, m. Hus. Er. I. 206
Porušitelnost. P. tělesnosti. Hus. Er. ΠΙ.
132, Zrc. (Mus. fil. 1900. 212. ). Porušný. Věci p-né a proměnné. Št. Bes. 5.
Porvislo, a, n. = povříslo. Mus. slov. II 9.
Porybnictví, n. Mus. 1898. 349.
Posád, u, m. P. dává se koňům, aby
tloustli. Charv. 57. Posaditi koho kde. Posaď mě v lonu
Abrahamově. Modl. ms. XXXV. 60. — čím. Byl p zen konšelem. Braun. 195. Posášiti. Já bych toho mnoho již ne-
posášil (nesvedl). Hoř. 93. Posázavský. P. voroplavba. čes. 1. VΠ. 19.
Poscetl, vz Postcetl.
Posedek, dka, m. Také p-dci mají po-
nócky zastávati. Věstn. uč. spol. 1899. 7. Posedný. Nebyl p. Osv. 1897. 636.
Posejpátko, vz Posýpátko. Us.
Posek. Z poseka něco postaviti = šikmo.
Císař. Mtc. 1899. 224. Posekanec, nсе, т., jm. hole (vz Hůl),
rybníku. 1510. Arch. XVII. 141. |
||
|
|||
Předchozí (239)  Strana:240  Další (241) |