Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |
|
|||
241
|
|||
|
|||
Posel. I šiel posol, prišiel osol. Slov. Zát.
Př. VIII. 974. — P. = buchta do zad. Dávaly si (děti) posla na dobrou noc. Rais. Pot. 79. Poselka, y, m. = posel. Psaní to donesl
p. Braun. 258. Poselstvování. Pal. Děj. IV. 1. 130.
Poselstvovati. P-li mezi králem a cí-
sařem. Pal. Děj. IV. 2. 230. Posestřiti se. P-ly se = staly se sestrami,
přítelkyněmi. Jrsk. Den. 225. Posevek, vku, m. Dopařiť se svého p-vku.
Sá. Kresb. z Ješt. 26. Vz Posev v VII. 366. Poshovný. P. matka. Vaň. Göth. 69.
Poshýhati. Třtina poshybujíc se. Ezop.
212. Poschodí = patro. Slovo nové. čes. 1.
VIII. 390. Pošidać = posedati. Slez. Lor. 77.
Posjou = posud. Slov. Čes. 1. X. 161.
Poskakovač, e, m., throscus, brouk. P.
kožojedí, t. dermestoides, kýločelý, carini- frons, tupý, obtusus. Vz Klim. 421. Poskočiti = povyrůsti. — kdy. Obilí po
vláze p-lo. Us. Vchř. Poskrovný. P. světlo. Ld, 59.
Poskudný = mlsný. Slez. Čes. 1. VII 129.
Poslati. Posílati. Sr. Rozesílati. Pal Děj.
III. 1. 342. Posýlám k Vám vládyky. 1520. Arch. XVI. 72. Tamtéž také: posílati. Po- sýlati. Kom. (Mus. 1899. 65. a j. ), Fisch. Hosp. 382. a j. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 356. Posledek, dka, m. Aby se nechalo pro
p-dky čili ty, kteří by к obědu přijíti byli obmeškali. Sdl. Hr. IV. 63. Poslední = nepatrný. Každýť tak nerad
se vzdá byť i p dních z majetku věcí. Vaň. Göth. 23. — P. = konečný. Čin, со čiň, jen pamatuj na p. konec; Mele, nabírá z posled- ního (umře). Hoř. 125., 93. (121. ) Posledníček. Dal mu p-čka (poslední ránu
na rozloučenou, když děti к večeru po hře domů se rozcházejí). Hoř. 83. Posledníkrát. Pal. Děj. III. 1. 196.
Poslešny = poslušný. Slez. Lor. 77.
Poslíčkovati = služby poslíčka vykonávati.
Wtr. Živ. vys. šk. 249. Poslouchati jak. P-chám jak blázen
(jsem dychtiv slyšeti). Čes. 1. IX. 242. Poslovati. P-val u Jiřího. Flš. Písm. I.
284. Poslovenštiti koho. Čes. 1. VI. 590. Sr.
Poslovenčiti. Posložiti se = sbírku učiniti. Němc. III.
314. Posluha. Úsloví atd. vz v Zát. Př. VIII.
B. 5. Posluchačka, y, f. P. slova božího. Har.
J. 150. Poslušenský, oboedientalis. Kadeř. Ря.
372. Poslušnosť jest blahobytu mateří, jest
spasným zdrojem. Louk. 30. Poslužbičkovati. Slád. Lear. 57.
Posměch. Ty p-chy padnú vám za krky.
Mus. slov. I. 11. Sr. Zát. Př. 348b., 156a. Posměšek. Dětské p-ky. Vz Hoř. 131.
Posměšný. P. povědění. Vz Zát. Př. XVI.
17. |
Posměvač, e, m. Chč. (List. fil. 1898. 474. )
Na posměváčky háčky (i na ně dojde). Hoř. 120. Posmívaný. P. pokání. Chč. (List. fil.
1898. 474). Posmrtný život. Pověry k němu se tá-
hnoucí vz v Hoř. 153. 1. Posnídálek. Sml. III. 136.
2. Posnídálek, lku, m. = krajíc chleba
к snídaní. Čes. 1. IX. 395. Posnídaný. Už je p. (nasnídal se). Mtc.
1900. 340. Posnulý. Jako p. někde seděti. Horen.
223. Pósobce, e, m. XV. stol. Modl. ms. (Mus.
fll. 1898. 51. ). Pósobiti co: světské věci. St.
Pósobní, vz násl. Pôsobnosť.
Pósobník, a, m. Učenníci a p-ci chelčičtí.
Pal. Děj. IV. 1. 421. Pôsobnosť, i, f. Zákon pôsobnosti Čili pó-
sobní styčnosti (když dojmy, jež za sebou následovaly tak, že se ve vědomí setkaly, na vzájem se vybavují). Vz Krč. Assoc. 47., 50. Pósohnostný = činodějný, agens. XV.
století. Rozb. II. 194. Posošnosť, i, f. = náklonnost. V II 788.
za Št. polož: Bes. 62. Ani jest (Bůh) te p-sti, aby... Št. Bes. 24. Po sou (sú) dobu = po tu dobu. Vz Sien.
Dial. po svú (svou) dobu. Gb. H. ml. III. 507., 509. Pospěti. Pospěj k mé pomoci. Modl. CXL.
107., Hod. XIV. stol. (Mus. fil. VII 92. a j. ). Pospíchač, e, m. = nářadí, kterým se
zaorává, má několik radliček. U Polné. Hoš. Pospíchati. Když člověk p-chá, aby si
sed (spěšná práce nedědí); čím víc člověk pospíchá, tím hůře. Hoř. 126. Pospíšil Jar. a j. Sr. Jub. XXV. — P.
Kar., ev. far. a spis., f okolo 13. /4. 1899. Vz Nár. list. 1899. č. 103. odp. Pospoj po vodách. Mus. 1897. 470.
Pospolně. Rozdílně a p. jiným něco dáti.
1443. Arch. XVI. 107. Pospolný. Spojil se p-nou láskou. Kom.
Ohláš. 96. Posraziti co komu, zbraň. Wtr. Živ. vys.
šk. 152. Posrpní i pastevní slepice. 1494. Arch.
XVII. 447. Possesorní jednání soudní. Ott. Říz. I. 5.
Postavač, e, m. = dráb. Již. Mor. Šeb.
154., 288. Postavník, u, m. = svíce. Mrtvý tělo
s p-ky a fakulemi mají vyprovázeti. 1669. Mtc. 1898. 397. Postcetl, poscetl, pascetl, e, f. = průvodní
list. Neukážíс р. skrze vrata přes jez s pra- menem se pustil; P. na pramen dodána jest. List. 92. Postdatování listin (dobou již minulou).
Ott. Říz. II. 150. Postel. Na p-li všetci neumrú. Zát. Př.
VI. 645. XI. 190. — P. = obilí k mláceni rozložené. Keď mlatci poslední postel bijú. Sbor. slov. III. 2. 137. Postelísko, а, n, veliká n. nehezká postel.
Sbor. slov. IV. 30. 16
|
||
|
|||
Předchozí (240)  Strana:241  Další (242) |