242

Postglacialní doba = když minuly ledy
Př. star. V. 2., 5.

Postielka = lůžko. Vz Postýlka v VIL
3. 76., Sbor. slov. V. 83.

Postihař. P-ři nalévají ve sklepě víno a
vynášejí na vůz. Šeb. 205.

Postillář, e, m. 1614. List. fil. 1897. 270.
P. píše postilly. Vlč. Lit. II. 1. 14.

Postilly XVIII. stol. Vz Vlč. Lit. II. 1. 14.

Postiti se. Postí se od žádostí tohoto
světa. Chč. S. I. 241.

Postnica, e, f. = práce z jara v postě
ve vinohradech, kdy začíná se okopávat
půda okolo greftů. Srub. 37., Nár. sbor. 1900.
170., Šeb. 146., 152.

Postný. Ty všecko jeda tváři postné uka-
zuješ vždy. Alx. Nách. CI. Sr. Postní.

Postolí, п., der Nachtisch (konec hostiny).
Na p. místo ovoce pozdrželi je rozprávkou.
Sd. Hr. V. 112.

Poštolka, poštolka, poštolice, postila, řehec,
špergel, červená kukačka, Sír. I. 56.; na Mor.
u Loučky myšák, u Verovic postůlka, u Zubří
počtůvka. Mus. ol. III. 76. Sr. Kukačka.

Postpositní člen jb, ja, je. Gb. H. ml. III.

1. 3.

Postřecení, n. = potkáni. Nesňal klo-
bouku na p. 1635. Mtc. 1899. 274.

Postředně, mittelbar. Pal. Děj. III. 1. 5.

Postřednik, a, m. = sluha mezi kravařem
a pacholkem. Slez. Lor. 77.

Postříhati. By si (jako osel) postříhal
ušima (drobet stříhal). Slád. Caes. 90.

Postroj koňský: bilnice, nášelník, parhany,
pobočky, prostranky, podklad (šla), poprat,
uzda, vocky (liace), zubadlo. V Trstené. Mus.
slov. II. 22.

Postrojiti. Postrojoval se s nimi k bratru
= chystal se. Kom. Mus. 1899. 67.

Postruheň. Husám pečú p-hně. Sbor. slov. ·
I 64. Či jsi už sjedol p-hne (už jsi tu)? Zát.
Př. 348b.

Postůlka, vz předcház. Poštolka.

Postupnodílnosť, i, f. P. údů (těla). 1704
Vlč. Lit. II. 1. 9.

Postúšinec, trať u Dol. Merkl. Věst. op.
1895. 15.

Postýlka, y, f. P-ky držeti = po porodu,
poj istou dobu v posteli ležeti. Slov. Мus.
1859. 503., Němc. III. 318.

Posudní dnové či posudky. Pal. Děj. I.

2. 137.

Posunkovati. Ona tak p-la. Ezop 257.

Posunný úkrok (v tanci). Čes. 1. VI. 549.

Posušiti. Mravenci posušovali si pšenici.
Ezop. 209.

Posuvka. Za Mus. polož. 1850. II, 7.
24, 38..

Posvátníce, vrch v Plzeň. Plz. 13.

Posvěť, u, m. = lůj. Každý řezník má
dáti kámen p-tu točeného. 1494. Arch. XVII.
421.

Posvětný system nátury. Pal. Pam. 318.

Posvícení. Slavení p. na Vyzovsku. Vz
Mus. ol. XII. 60. Na Pelhřim. Vz Chorv. 103.
Po p. bejvá bolení (po hodech). Hoř. 123.

Posvietiti = trochu světlým učiniti, očistiti.
Eliotropia jest kámen zelený, maje krópě
črvené; posvietí-li (posvití-li kdo) ten kámen

i položí jej na čéši, ana plná vody, proti
paprsku, bude slunce se viděti črvené...
Maš. ruk. 292a.

Posvietnik = svietnik. Phľd. 1897. 315·

Posvietný smrad. ХV. stol. Rozb. II. 194.
Vz Posvícný.

Posykovati. XV. stol. Vstnk. IX. 296.
Sr. Sykati. P. sa = poscávati se. Sbor. slov.
V. 83.

Pošašit — pracně málo získati. Jičín. Kub.
L. f. 1900. 361.

Póščavo. Obarvil dvéře na p. Císař. Mtc.
1900. 140.

Poščiediti čeho. Tvé milosti poščiedi.
Hod. 14. stol (Mus. fil. VII. 91. )

Poščllé, poščuvać, = postínati. Slez. Lor. 77.

Pošerediti se v čem. Pakli jste se v čem
p-li. Št. Bes. 8.

Pošeřelý. O. nebe. Br. Hod. 199.

Pošetilůstka, y, f. P-stek vzpomínati.
Slád. Jak. 42.

Pošetilý. O pův. sr. Krok 1898. 284. Na
rozumu p. Dač. II. 106.

Pošetiti se čím. Kocháním chlipné li-
bosti kvapně se pošeťuješ. Rozb. III. 693.

Pošetmo n. pošeptmo. Hoř. 76.

Pošetřiti čeho. Pošetřte bedlivě těchto
příčin. Mart. S. 3.

Pošik, u, m. Stěžeje země к ekliptice
jsou z pošika. Pal. Záp. I. 75.

Pošinka, y, f. P. housenky = postrkovací
noha, pár noh na posledním článku těla
sloužící jen ku postrkování těla. Exl. 4.

Pošinovaě, e, m. = náčiní při dělání pro-
vazů. KP. VII 471. P. v hodinách (dvě
páky umístěné na prstenu). Vz KP. VII 311.

Pošinutie, e, n. = mrtvice. Sbor. slov.
III. 53.

Pošířiti co = širším učiniti. Mlýnské
strúhy p. 1511. Arch. XVII. 233.

Poškareděný. Šeb. 11.

Poškrabpánvička, y, m. = žrout. Slov.
Zát. Př. 73b. Sr. Potrimiska.

Pošmák, a, m. = sprosťák. Slov. Zát Př.
41a.

Pošmuhlý. P. kůže. XV. stol. Rozb. II.
194.

Pošmyknouti. Ľahko sa noha pošmykne
(zvrtne). Zát. Př. 202b.

Pošpatiti se = špatným učiniti. Zát. Př. 17.

Pošpihlať sa = nezručně pořezati. Val.
Čes. 1. X. 35.

Pošpintať. Najprú sa pošpincú, potom sa
oblizujú. Zát. Př. 103a.

Poštěklený. P. dieťa Zát. Př. 276b. Sr.
Štěkliti.

Poštolka, vz předcház. Postolka.

Poštory, vinohrad na již. Mor. Šeb. 190.

Poštovna, y, f.. Postablage. Z nové doby.

Poštovský, ého, m,, Postgeschäftsführer.
Z nové doby.

Pošudliti co čím = potříti, pomazati. Již.
Mor. Šeb. 128.

Pošuchtati se. Drobet se p-li (sem tam
chodili). Vyzov. Mus. ol. XIII. 112.

Pošvatý klínec, dianthus carthusianorum.
Vz Sbor. slov. II. 192.

Pošvovitě. Listy se p. kryjí, Čl. Fyll. 5.