243

Potáček, čku, m. P. něčeho nasoukati.
Mus. 1898. 173. Vz Potáč.

Poťah, u, m. =potěh. Slov. sbor. III. 32.

Potak, u. m. = potahování. Souhlas a p.
hodovníků. Br. Hod. 239.

Potancovati si s kým. Pal. Děj. V. 1.
135.

Potápěčský. P. klub. Nár. list. 1897. č. 200.

Potápěčství, n. Nár. list. 1897. č. 200.

Potápěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 343.

Potápka malá = roháč malý, roháček, po-
tápice malá, skrývačka, pokrývačka, potopka,
patonožka. Sír. IV. 129.

Poťapkati = popleskati. Koho po hlavě.
Val. Čes. 1. X. 39.

Potápkovitý. P-ví ptáci, colymbidae,
Taucher. Vz Šír. IV. 129.

Potáplice, e, f., vz předcház. Potápka.

Potarančic = pohmožditi. Slez. Lor. 77.

Potažník, a, m. Fisch. Hosp. 428, Adám. 6.

Po té (tej) se mu ta noha krčila. Har.
J. 11. Poté každý osla za uzdu chytil; P.
zavřeli jsme vrata. Har. II. 9., 13 a j. Poté.
U Císařova. Mtc. 1899. 222.

Potegrafie m. fotografie. Dšk. Vok. 45.

Potel, potela = potud. Slez. Lor. 77.

Potem. A p. v pátek vyjel král. Dač. I.
327.

Potemník, a, m. P-ci, tenebrionidae,
brouci. Klim. 485. Potemník, tenebrio. P.
černonohý, t. picipes, moučný, molitor, tmavý,
obscurus. Klim. 493.

Potemnosť, i, f. Kdo chodí v p-stech
neb po tmě. Praž. evang. 12. 35.

Potěšeně něčeho užívati, něco věřiti. Kom.
Ohláš. 160., 63.

Potěšilka, y, f., die Trösterin. — Р. =
Ženský stydký úd. Kutnoh. archiv.

Potěšiti se z čeho. Z tvého psaní jsem
se p-la. Holic. 17. a j. tam.

Potěšování. Úsloví atd. vz Zát. Př. XVI.
7. 247a.

Poticha, y, f. = potucha. Jihozáp. Čech
Dšk. Vok. 52.

Potikací hedvábí. 1597. Mus. 1899. 27.

Potíračka, y, f. Huba jí jede jako p.
Hoř. 123.

Potírna, y, f., sudatorium, místnost к po-
cení. Žeran. 67.

Potisk. Srdečný p. Šml. V. 94. - P. To
je dobrý р.. prípor (těžká cesta do vrchu).
Slov. Zát. Př. 224a.

Potisvět (= Podsvět), rybník u Smidar.
Ces. 1. VIII. 189.

Potížka, y, f. = nádobí na máslo. Brloh.
Jindy: potýžka. Kub. 156.

Pótka. (Nebuď) žádnému к pótce (zum
Anstoss). Rozb. II. 139. ·

Potkan, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př.
41a.

Potknouti. V II. 817. 2. ř. z. za Št. polož:
Bes. 92. Člověk nikdy nevie, kde sa potkne.
Mus. slov. I. 24, III. 74. P. se řečí. XV.
stol. Prok. 28.

Potkyšení, Za Št v II. 818. polož: Bes. 19.

Potláčka, y, f. To si necháme na p-ku
(na pospas, na konec hostiny). Zát. Př. 262a.

Potlkeň, kně, m. = tulák, žebrák. Slov.
Zát. Př. 13., 161b.

Potlouci. Mnoho toho nepotluču (nesním).
Hoř. 93.

Potlukač, e, m. P. svolával do roboty.
Jrsk. XXIII. 10.

Poťma, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát.
Př. 47b.

Potmehúd, a, m. = pokrytec Slov. Zát.
Př. 124a. Sr. Potmehúdok.

Potnic śe = nabíhati. Okno śe potni. Slez.
Lor. 77.

Potočiště, ě, n. Nár. list. 1897. č. 97.

Potočník, u, m. = blatouch. Us.

P točný, vz Potoční.

Potok, čoby koza vypila. Zát. Př. XV.
270. — P. = údolí. V tym p-ku je sama
bida. Slez. Lor. 77.

Potokový hřmot. Praž. evang. (List. fil.
1897 188).

Potomník. Hus I. 181.

Potomstvenný. Dílčí princip jest tu (u zá-
druhy) přesně p. Nár. sbor. 1899. 39.

Potop, u, m. = potopa, diluvium. Ž. pod.
XXXVIII 10.

Potopka, y, f, vz předcház. Potápka.

Potořky, vz Okulary (zde).

Poťorky korolové (granátky, perly na
krk). Těšín. Věst. op. 1895. 22.

Potřá. Nár. list. 1897. č. 140. odp. feuil.

Potrápiti komu čím. Příkrým pokáním
sobě p-pil. Št. Bes. 93.

Potřásavý. Tančí se obkročákem p-vým
otoč. Čes. 1. VII 667.

Potřásti čeho. Potřasujíce dlúhých vlasóv
přes ramena kadeře lámali. Chč. (List. fil.
1898. 475. )

Potravník, a, m., alpbitobius, brouk. P.
černý, a. piceus, temný, diaperinus. Klim.
493.

Potřeba nemá zákona; P. veliký pán; P.
zákon ruší; P. železo láme. Zát. Př. 348., 349.

Potřebí, n. Od dávných časů nebylo tak
velikého potřebí. Pal. Děj. V. 2. 246.

Potřebný s inft. Kniha o rozličných
věcech každému člověku znáti p-ných. XV.
stol. Mus. fil. VI. 468. — čeho. P. som
groša, ako slepý očí. Mus slov. III. 74

Potrestati. O vazbách sr. Trestati.

Potrhati. K meči se potrhovati. Kom.
Kor. 2. — s inft. On se potrhl dále jíti
(chtěl dále jíti). Chč. S. I 349. — se odkud.
Potrhnouti se od koho (odejíti). Chč. S. 1.
349.

Potrimiska, y, m. = žrout. Slov. Zát. Př.
73b

Potříti koho kam čím. Koněm jej na
mandel potřel (přitlačil). Sdl. Hr. IX. 70.

Potrkati. Aby bratři později se potrkli
(pohádali). Pal. Děj. I. 1. 291.

Potrojiti co: plátek (květový). Čl. Fyll. 8.

Potrolín i petrolína. Hoř. 84.

Potróšený = podnapilý. Sr. Rausch. Na
Hané. Čes 1. IX. 242.

Potrpěti si nač. Vz Brus (mat. ) II. vyd.

Potrucovati. Šak já ti p-cuju (učiním,
abys netrucoval). Hoř. 84.

Potručený. P. beleše = vdolky karlátky
posázené. V Dolsku na Mor. Šb. D. 45.