245

hnoucí se к svatbě, vz Čes. 1. 1898. 199. nn.,
Vck Svat. 43, nn., к umírajícímu člověku,
vz Čes. 1. 1898. 199., к obdělávání pole. Vz
Čes. 1. 1898. 195. Р. о nemoci a smrti. Vz
Nár. sbor. 1901. 170. — Р., у, m. = pově-
rčivý člověk. Hoš. 136.

Pověrečnice. Vz Čes. 1. VIII. 36.

Pověrečnictví, n. = pověrečnosf. Wtr.
Part. 109.

Pověrečný. P. přísloví. Vz Zát. Př. 274. nn.,
XVIII.

Povésciť sa = povésti, podařiti se. Sbor.
slov. I. 63.

Pověsť. Jedna p. druhů plodí; P. je guľa
zo snehu; P. sa rozmnožuje ako oheň. Zát.
Př. 349. a. P. dobrá, zlá. Ib. 54. Sr. také:
Ces. 1. VIL 394., Nár. sbor. II 122., Hoř.
109 nn, Zát. Př. V. 17., Jrsk. XXII. 117. nn.

Povětří. V p. se utopil (oběsil). Zát. Př.
VI. 717. — P. = vítr. To je tam p. Hoř. 93.

Povětroň. Vz Nár. list. 1898. č. 215. feuill.,
Ott. XVII. 189a.

Povetšelý. P. škorně (poněkud vetché).
Wtr. Part. 376.

Povídka. Vz Nár. sbor. III. 3., 125., 165·
P-ky lidové vyd. 1894. а 1895. Vz Čes. 1.

1898. 478. nn. Staročes. povídky a romány
od Spiessa. Vz Čes 1. 1897. 497.

Povidláč, e, m. = povidlový koláč. Žel.
Brod. Kub. 156.

Povíjeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 345.

Povijnice, rostl. Vz Ott. XII. 719., XVII.
373.

Povinnosť. P. je hořký host. Tům. Ml.
264.

Povíska, y, f. = náves. Vožice. Kub. L. f.
1900. 361.

Povlastenčiti si. Pal. Děj. IV. 2. 159

Povmíchati. (Ovce) p-ly se mezi jiné
ovce. 1630. Kom. Kor. 7.

Povodeň. Úsloví atd. vz Zát. Př. 231.,
XIV. С oddíl 5. P-dně v zemích čes. Vz
Zíbrt. Bibl. 56.

Pôvodina, y, f. = původ. Verše ma-
ďarskej p-ny. Slov. Phľd. 1898. 57.

Povodžić śe. Jak se vum p-ži (vede)?
Slez. Lor. 77.

Povojenštiti koho: železniční úředníky.
Nár. list. 1898. č. 183.

Povonění, n Smysl p. (čuchu). Modl.
CXII. 97.

Povoz. Úsloví atd. vz v Zát Př. 223.,
XIII. odst. 4.

Površek, šku, m. P. čepce. Vz Dýnko.

Povšedně oblečený. Horen. 5.

Povšední šaty. Val. Čes. 1. X. 134.

Povudž, gt. povodži, f. = povodeň. Slez.
Lor. 13., 77.

Povycvičiti se v něčem. Hor. II. 160.

Povydati. Do nich (zřícenin) také kníže
konírny povydal. Sdl. Hr. V 186.

Povyhnouti. Radil nám co nejdřivěji
odtud p. (se odstraniti). Har. II. 172.

Povylítati, nach und nach herausfliegen.
Us.

Povymíniti si co. Arch. XVI. 443.

Povyrostlý. P. mládež. Čes. 1. VII. 426.

Povyskočiti. Dovoz cukru p-čil. Mus.

1899. 128.

Povyspěti. Až lesové povyspějí (poněkud
porostou). Arch. XVH 449.

Povýšenec. Mus. 1898. 488.

Povýšení, n. Tebe, chlape, p. nad půdu
zemskou nemine (budeš oběšen). Ěezn. Rad.
pr. 199.

Povytískati co = vytlačovati. Sbor. slov.
III. 161.

Povytočiti. (Z těch děr) se množství hadů.
povytáčelo. Nár. sbor. II. 63.

Povytrhnouti. Ruka se mi z krátkosti
mezí p-hla (obšírněji píši). Har. I. 37.

Povytrhovaný. P. došky. Nár. sbor. II.
68.

Povyváznouti. Ten odtud p-zl (šťastně
ušel). Har. II. 241.

PovzBudný. P. báseň. Mtc. 1899. 66.

Povzbuzování, n. Úsloví atd. vz v Zát.
Př. 247a., XVI. odst. 7.

Povzdychati v II. 859. za Pozdvižený
polož za Povzdych str. 855.

Povztýčiti co: královskou moc. Pal. Děj.
I. 1. 18. — čeho. P. své hlavy. Řez. Pal.
174.

Pozadek, dku, m. P-ky = zadní obilí.
Statok (dobytek) jeho dostává tlče a p-ky.
Zát. Př. 199a. _ p. — bití po zadku. Zát.

Pozadní = výmětný Zit. Př. 195. Pozn.

Pozadnia = pozdní. P. sejba. Slov. Zát.
Př. 195.

Pozahaliti, pozahalovati šat. Jrsk. XXIII.
145.

Pozahorsky mluviti. Lor. 68.

Pozahumnie, n. Las. Mus. fil. 1897. 445.

Pozalednění, n. Př. star. V. 2.

Pozamlčeti se. Pal. Děj. III. 1. 223.

Pozamračiti se. P-čiv se řekl. Pal. Děj.
III. 1. 164.

Pozanedbati co = drobet zanedbati. Pal.
Děj. III. 1. 357.

Pozapisovati co. Čes. 1. 1898. 172.

Pozapomenouti se. Št. Bes. 54. P. se
nad čím: nak svým národem. Sá. Lit. 31.

Pozapomínaný. P. výčitky. Jeln. 151.

Pozaraziti se nad čím. Pal. Děj. III.
1. 250.

Pozarútiť šachty = zasypati. Mus. slov.
III. 65.

Pozatajiti komu co. Pal. Děj. IV. 2. 485.

Pozatuchlý chlad. Ěezn. Přízn. 342.

Pozavdati komu = dáti připiti. Šeb. 68.

Pozbrániti. Holí p nil žábu od hada
(odtrhl). Slov. Nár. sbor. II. 61.

Pozdaleky. Mus. ol. 1898. 113. Vz Po-
zdaleku.

Pozdě. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 349b.
O půl hodiny později přijíti lépe jest, než
půl léta bráti za kliku u lékárny (než příliš
spěchati). Šml. V. 16.

Pozdel, pozdela = po délce. Slez. Lor. 77.

Pozdelni = trochu dlouhý, vytáhlý. Slez.
Lor. 77.

Pozdlžky. Iba o vlas som zchybil! Ale p.
Zát. Př. 266a.

Pozdní k čemu. Buď každý р. к mlu-
vení 1564. List. fil. 1900. 235.

Pozdodírat šaty. Mus. ol. 1898 113.

Pozdrav. P-vy lidu ve vých. Čech. Vz
Čes. 1. VIII. 122., ve Slez. Vz Čes. 1. IX.