246

142. P-vy a přímluvy mimo dům. Vz Zát.
Př. XVI. odst. 19. с Vz násl. Pozdravovací.

Pozdraviti koho (gt). I p-la jest (Maria)
Alžběty. Praž. evang. (List. fil. 1897. 189. ).
Pozdravtež všech správců svých. Bibl. Žid.
13. 24.

Pozdravovací přívěty a odvety. Na Slov.
Vz Zát. Př. XVI. odst. 19. b.

Pozdúli = zdola. U Polné. Hoš. 99.

Pozdvihnouti. O tvarech sr. Gb. H. ml.
III. 2. 244. Válka v zemi se pozdvihla. 1498.
Arch. XVIII. 102.

Pozednice, vz Půzednice.

Pozednicový. P. kleště, kterými se po-
zednice přikotvuje ke zdivu. Ott. XIV. 367^a.

Pozemkový. P. knihy. Vz Ott. XIV. 437a.

Pozemštělý úřad. Nár. list. 1899.

Pozgánat komu co = rozkrásti. Horen.
10.

Pozhřívati se. Mtc. 1900. 262.

Pozinouti = pohltiti. Voda p-la lány. Ž.
klem. 123. 4. Sr. Zinouti.

Pozlatitý. P. konev. Arch. XVI. 9.

Pozlehčiti komu čeho. Chč. S. I. 410.

Pozměkčiti čeho. Kom. Ohláš. 90.

Pozměknouti v čem: v horlivosti. Vlč.
Lit. I. 383.

Pozmrtvěti čím: strachem. Ezop. 279.

Poznadati. Poznadával mu pod světem
(nadával). Císař. Mtc. 1900. 144.

Poznatkosloví, u., noetika, Erkennungs-
lehre Dk. Paed. 16.

Pozomřzatkoho. Užhosvětp-zal(omrzel).
Mus. ol. 1898. 113.

Pozor na to dávali. Kom. Ohláš. 118.
Úsloví vz v Zát. Př. 349a.

Pozorlivý. Učinil ho p-va = pozorna. Pal.
Záp. I. 81. Měl p-vou paměť na vše Ib. 2.

Pozornosť. Úsloví vz v Zát. Př. 18.

Pozorovatelna, y, f. Mus 1897. 465.

Pozorovati čeho. P-ruj zákona mého.
Bibl. král. žalm 78. 1.

Pozoufati co = naději o čem pustiti. P.
nemocného. Maš. ruk. 40^b. Vz Pozúfati.

Pozpodpírat stodolu, von allen Seiten
unterstützen. Mtc. 1900. 270.

Pozpomínati komu со = vyčítati. Mtc
1900. 261.

Pozpotiti se. Když jsme se chvilku p-ii
a pohříli. Har. I. 151.

Pozpověšeti koho: zbojníky. Mus. ol.
1897. 150.

Pozpřevázati haluze. Mtc. 1900. 261.

Poztupěti. Roh mu p pěl. Ezop. 336.

Pozúfati proč. Pozúfajic pro mnohé
hřiechy své. 1507. Mus. fil. 1897. 140.

Pozutrhati. Krávy se p ly, nach und nach
abreissen. Mtc. 1900. 261.

Pozvánky = koláče zasílané hostům
zvaným na posvícení. Hoř. 183.

Pozvésti koho kam. Císař se sám do
říše (německé) p. dal. Har. J. 132.

Pozvolení. S panským p-ním. Laš. Mus.
fil. 1897. 445.

Pozvylézti kam. I na střechy pozvylé-
zali. Nár. list. 1897. č. 256. odp. feuill.

Pozvysypati. Obilí se p-lo. Mus. ol. 1898.
113., Horen. 14.

Pozvýška, y, f. Do p-ky skákati (hodně
vysoko). Mus. ol. 1898. 113.

Požadavek. P-ky neslušné Vz Zát. Př.
X. B. odst. 16., 178a.

Požalovati komu čeho. Kéž nám toho
vždy požaloval! Pass. (Mus. 1851. 142. ). —
koho: stranu. 1479. Arch. XVIII. 407.

Požár. Osvobozen ode všech robot ke·
hradu Bezdězi kromě tak zvaných p-rů. Sdl.
Hr. X. 15.

Požduchnút koho loktem (poštouchnouti).
Srub. 128.

Požeh na nebi = bílé trhané mráčky.
Ces. 1. IX. 253.

Požehnaně. Má dětí p. (hodně). Hoř. 93.

Požehnaný kým. Duchem sv. p-ný. XV.
století. Mus. fil. 1897. 168.

Poženěný. Měla děti již p-né. Šeb. 100.
Sr. Poženiti.

Požičiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
346.

Požička. Aká p, taká návratka. Slov.
Zát. Př. VIII. 51.

Požidovštiti koho. Slád. Kup. 62.

Požílník, a, m., fysiognom, žilozpytec.
1704. Vlč. Lit. II. 1. 9.

Požilý = starý. P. panna. Slov. Zát. Př.
93b.

Požitka, y, f. = půjčka. Rozb. III. 730.
Sr. Požičiti.

Požitkářský. P. zásady. Vz Zát. Př. X.
B. odst. 13., 177a.

Požitkářství, n. Nár. list. 1898. č. 78
feuill.

Poživa, y, f. Za Němc. polož: III. 171.

Požíválek, lka, m. Nár. list. 1898. č. 206·

Požívati co: citvar (požvýkávati). Maš.
ruk. 185b.

1. Požlutný = vybíravý v jídle. Buděj.
Kub. L. f. 1900. 362.

2. Požlutný = trochu žlutý. Bude p-ná.
Maš. ruk. 42b.

Požvýkati, požvýkávati co: tabák. Us.

Prabunice, e, f. Původní p. Mtc. 1897.
376.

Práce. O skloň. sr. Gb. H. ml. III 1. 214.
Tvrdá p. krásy nepřidá, těla neokrouhlí.
Do práce třikrát nebyla. Šml. VIL 23., 242'
P, ten předrahý nebes klenot. Č. (Mus. 1871.
371). Má ten práce, že neví, čeho se spíš
chytit. Mtc. 1899. 39. P. omrzelá, konec práce;
P. ako modlitba; P. chváli majstra; P. ľahká
netrváca; P. polovičná — žiadna; Práca, po-
tom pláca; P. a výdělek, p. lehká, namá-
havá; Práce nemáš, sváľaj pec; Bez práce
nič (nice) koláče; Bez práce niet pláce; Po
práci chutí jedlo; Po práci chutí spočinok;
V práci sa potrhať; P. těžká, vůbec. Vz Zát.
Př. 349b. Pověry o ní. Vz Hoř. 148.

Praceľ = přítel. Ve Spišsku. Sbor. slov.
IV. 89.

Přací věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 40.

Pracovati kde jak. P-val zvláště ve vý-
chodní Europě světem. Sdl. Hr. X. 188. P.
o překot, váhou (zdlouha). Mus. ol. 1898. ИЗ.

Pracoviště, ě, n. Ott. Říz. I. 334.

Pracovitý. P. žena bídě dojít nedři. Srub.
143.