247

Prače. Žižka je dal svým pračatům (pra-
kovníkům), kteří je spálili. Pal. Děj. III. 1.
386. (Sdl. Hr. II. 98. ).

Pračka = pradlena. 1685. Věst. op. č. 2.
18.

Prádélko, a, n. Vz Prádlo.

Prádelný. P. pístě. Fisch. Hosp. 260., 426.

Prádle, e, f. místo pradlí = pradlena,
lotrix. Vz Gb. H. ml. III. 1. 216., 241. -dle.

Přadle, e, f. = přadlí, netrix. Vz -dle,
Gb. H. ml. III. 1. 241.

Pradlenky = živé maličké panenky, Vz
Př. star. II. 2. nn.

Přádlí, m, dle Sudí. Vz Gb. Я. ml. III.
1. 257.

Prádlo. Voda vzala prádla (lávky s písty).
Mus. ol. 1898. 114.

Praeceptor. Vz Kustoš.

Praefekt školský. Vz Wtr. Part. 159.

ťraejotace samohlásek v jihozáp. Čech.
Vz Dšk. Vok. 7.

Praejudicialita, y, f. P. trestního nálezu.
Ott. Říz I 21.

Praekluse, z lat. P. soudní = vyloučení
úkonu obmeškaného z dalšího jednání. Vz
Ott. Říz. I. 347.

Praeteritum. Jednoduchá p-ta u Husa.
Vz Progr. akad. gymn. na r. 1894. 28.

Praeventivní ochrana. Ott. Říz. I. 35.

Praflamendr, a, m., praflamendřice, e, f.
Vz Flamendr.

Práh slepý = podešev. Vz toto slovo.

Praha, českých měst matka i hlava. 1420.
Pal. Děj. III. 1. 379.

-přáhati. Gb. H. ml. III. 2. 326.

Prahlec, hlce, m., phryganophilus, brouk.
P. červenoštítý, ph. ruficollis. Klim. 505.

Prahnouti čeho. Sám pak vlády prahna.
Slád. Bouře. 16.

Přáhnouti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 250.

Prahuť, i, f. Venku byla p. = slunce pra-
žilo. V Krkon. Rais. Pot. 140.

Prahútky. Choditi na p. = na tác. Jiho-
záp. Čech. Dšk. Vok. 44.

Prach. To je prachu (když někdo lže).
Hoř. 118. Čo by len p. v slnci (v světle
slunečném oknem pronikajícím) = nic. Mus.
slov. III. 36. - P. = práh. Us. místy. Hoš.
163.

Prachař, e, m., sphindus, brouk. P. po-
chybný, s. dubius (hispidus). Klim. 479. —
P. = kdo dělá, prodává prach. Dač. II. 27.

Pracharandář, e, m. = kdo dělá pra-
chorandu. Čes. 1. IX. 420.

Prachensko, župa. Vz Pal. Děj. I. 2. 243

Prachflamendr, vz Praflamendr. Kukla 13.

Prachník. 1666. Mtc. 1898 82.

Práchno = suché koňské lejno; vápno se
stěny seškrábané; pavučina a p. Sbor. slov.
I. 204.

Prachoucí. P. prášek. Čes. 1. X. 118.

Prachovica, e, f. = nejhustší říčice. Je
osívaný přes p-cu (je prohnaný). Mus. ol.
1898. 114.

Prachšpicovaný. P. šibal. Tům. Ml. 252.

Prakorýš, e, m. P-ši, gigantostraca. Ott.
XIV. 904.

Prakošile = rubáč. Čes. 1. VIII. 202.

Prakování, n., vz Bič, násl. Prakovňák.

Prakovna, y, f., les u Frýdštejna. Př. star.
V. 121.

Prakovňák, u, m., druh biče. Vz Bič,
Mus. ol. 1898. 113.

Prakusý. P. vědomosti. Wtr. Živ. vys.
šk 374.

Prallica, e, f. = přadlena. Slov. Zát. Př.
115a.

Pralučebník, a, m., Urchemiker. Mus.
1849. IV. 58.

Pramejšek, šku, m. = pramének. Řevno-
vice. Kub. 262.

Pramenář, e, m. = vorař. Tům. Ml. 207.

Pramenatka, y, f. P-tky, actinia, Seeane-
monen, ostnokožci. Mus. 1849. III. 127.

Prameniti co: vory = v prameny se-
stavovati a svazovati. Us. čes. 1. VII. 22.

Pranej, vrch v Blovicku. Plz. 11.

Praneouhleda, y, f. To je p. člověk.
Rais. Pot. 75.

Pranevědomý. P. obluda. Slád. Bouře. 66.

Přání. Člověk p. má mnohá a přece jen
potřebu skrovnou. Vaň. Göth. 65. Р. různá.
Vz Zát. Př. 263., XVI. odst. 19. g.

Pranier, u, m. = pranýř. Slov. Zát. Př.
292a.

Pranostika. Vz Zát. Př. 225. nn., Čes. 1.
VIL 369. nn., Mus. ol. XII. 61. nn. (na Vy-
zovsku), Hoř. 201. nn. (na Hořicku).

Prantovní dříví. Sdl. Hr. IX 82.

Praodporný. P. plemeno, nestvůra. Louk.
27., 49.

Praodpůrce, e, m. Slád. Rom 40.

Prapísek (pratýsek). Mačká p-sky (ze-
vluje). Hoř. 93., 285.

Prapitvorně se šklebiti. Rais. Pot. 32.

Prapodšitý. To byl p. úsměv. Tům. Ml. 35.

Praporka, y, f., penatula, polyp. Mus.
1849. III. 121. 123.

Praporovati se. Hoši se p-li (prapory
opatřili, pod ně se stavili). Sá. Kresb. z Ješt.
253.

Praprašivý. P. obluda. Slád. Bouře. 58.

Prapysk, u, m. Křísl do ocílky v p-sku.
Jrsk. XXIII. 69.

Prařeč. Indoeurópska p. Mus. fil. IV. 339.

Pras, a, m. = prase; masc. k prasa, y,
f. Pakli se uzříš (ve sně), uškodiť pras. Maš.
ruk. 38b.

Přašć = přísti. Slez. Lor. 77.

Prase, ze základního роrsъ střídného s lat.
porcus. Gb. H. ml. III. 1. 424. Dobrý p.
všecko zkřoupe (dobrý žaludek všecko
spráší). Hoř. 122. Hádža sa (hází se) ako
p. vo vreci Mus. slov. IL 25. Úsloví atd.
vz ještě v Zát. Př. 349b. Pověry na Vy-
zovsku běžné a týkající se prasat vz v Mus.
ol. XII. 110.

Praseční svině. XVI. stol. Mus. 1900. 9.

Prasek Vinc. Sr. Jub. XXV.

Prasetníkový. P. krytohlav, brouk. Klim.
675.

Prasíla. Mtc. 1897. 375.

Praskač, e, m. = podolek košile (žertem).
Šeb. 171.

Praskavý. P. dřevo: jedlové, smrkové
a p. Fisch. Hosp. 379. P. motovidlo = které
klapne, otočí-li se niť na motovidle čtyřicet-
krát. Čes. 1 IX. 164.