248

Prásko, a, n. = prasátko. Pelhřim. Chorv.

111., 12.

Praskrovničký. Р. dar. Wtr. Živ. vys.
šk. 187.

Praslice. P. mlýnská zapravená ve svrch-
ním kameni (v žernově). Sbor. slov. III. 31.

Přástevník, a, m., motýl. Vz Stein. 62.,
Exl. 8., 83.

Přástky. Vz Chorv. 113., Mus. ol. 1899.
22. nn., Nár. 1. 1900. č. 308. feuill.

Prasvětový. P. opacha. Nár. sbor. II. 60.

Prášek Just. dr. Sr. Jub. XXV.

Prášenice, e, f. = lhání. Nestydatá p.
Kukla 10.

Prášilka, y, f. = lehký kabát ženský.
Chlumeček. Kub. 156.

Prašina, у, f., motýl, Phľd. 1897. 744.

Prašivec, vce, m. = stoletý had, bydlící
ve březích potoků a řek. Us. Lítá jako p.
(o člověku neusazeném ztřeštěně pobíha-
jícím). Us. Čes. 1. VIII. 278., 279., VII. 135.
(u Týnce n. L. ). Sr. Kub. List. fil. 1900. 360.
— P. Černý kocour, černý pes na p-vce
oknem vlez (nadávka)! Nár. list. 1900. 163.
odpol.

Práškovství, n. = služba práška. Tům.
Ml. 187.

Prašný. P. seno (ve kterém je prach,
plné prachu). 1685. Uč. spol. 1897. III. 3.
Třela (svými vlasy) nohy prašné (uprášené)
synu božímu. Št. Bes. 67. Р. houby, gaste-
romycetes. Vz Sbor. slov. V. 79.

Pratáčky, trať v Bořeticích. Šeb. 188.

Přáteliti s kým. Vršovci s Poláky p-li.
Pal. Děj. I. 1. 362.

Přátelně = přátelsky P. mluviti. Rozb.
III. 724.

Přátelskosť, i. f. Horen. 313.

Přátelství jest sobectvím ducha, kdežto
láska sobectvím srdce. Šml. IV. 128. Sr. Zát.
Př VIII. A. odst. 3.; 23., 6., 108., 121. nn.

Přátelstvo, a, n. = příbuzní. Vz Zát. Př.
102. nn.

Práti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
378. V pondělí atd. (II. 890. ) místo podru
hyně polož: nedbalkyně. Mus. ol. XII. 113.
V pondělí mynářky, v úterej šafářky, ve
středu selky, ve čtvrtek dcerky, v pátek
podruhyně, v sobotu každá svině. U Hořic
Hoř. 89. Má moc (mnoho) p. a málo věšat.
Šeb. 219. — P. se = rváti se. Ať si sem
bit, jen když se peru (ať prohrám, jen když
hrám). Čes 1. X. 176.

Přáti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 395.

Fratýsek, vz předcház. Prapísek. Hoř. 285.

Pravápenec, nce, m. Žv. VIII. 61.

Pravda. To je boží р., spravedlivá pravda;
Mluví pravdu, jen když se zmýlí (lhář); Pro
pravdu nebude trestán (je lhář); Už je na
pravdě boží (umřel). Hoř. 93., 118. Lačním
po chlebu pravdy, podejte mi jej beze vší
omáčky; P. má břitké hrany, ale poctivého
muže neřeže. Šml. IV. 137., V. 84. Šel s p.
ven = přiznal se. Us. Srub. Pravdě těžko
jest se vzpírati. Šml. X. 209. Co na svete,
všetko zhynie, predsa p. nezahynie. Mus.
slov. IL 25. Pravda pravdou přece vyjde.
Čes. 1. VII. 43. Kdyby zavřel okenice, přece
p. vyjde do světnice. Mor. Brt. (Čes. 1. VIII.

328. ). Přísloví a pořekadla a úsloví vz v Zát.
Př. 349b. — 350a., 4. nn., 45. nn., 132b., 134. —
P. Fr. (Vojtěch Hlinka), nar. 1817. Vz Flš.
Písm. 623., Nár. list. 1897. č. 107. feuill., Jub.
XXV.; jeho sebrané spisy IV. 411. nn. (tam
jeho životopis).

Pravdomluvnosť. Přísloví atd. vz v Zát.
Př. 45. nn., V. odst. 6.

Pravdoucný = pravdoucí. P. pravda. Slád.
Oth. 105.

Pravdozvěst, a, m. Pal. Děj. II. 1. 77.

Pravdučičký. P. pravda. Zát. Př. XVI 86.

Pravdymluvce, e, m. Hus L 36., 265.

Pravdymluvnosť, i, f. Hus I. 119.

Právěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
341.

Pravidlování, n. Mus. 1898. 237. Vz Pra-
vidlovati.

Praviti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
317.

Právní vědy. Vz čes. literaturu o nich
v Jub. 1b. 3. —65.

Právnickopolitický živel. Pal. Pam. 499.

Právnictvo, a, n. Praktické p. Ott. Říz.
П., V. Vz Právnictví.

Právo i nám zdrávo atd. Vz Zát. Př. 350a,,
132., 135, 137. Lepšie malú pravdu zniesť,
ako pre ňu právo viesť. Mus. slov. I. 25. P.
soukromé. Vz literaturu Čes. a něm. v Jub.
Ib. 3. —15. P. trestní, ib 21. - 25., veřejné,
26. —33., římské, 34. — 35., církevní. Ib. 36.
až 46. — Р. = zapentlená šalba visící o hodech
v hospodě nad stolem, kde se připíjelo a
peníze na útratu skládaly. Na Mor. Vz Čes.
1. VIII. 112.

Pravobřehý. Миз. 1897. 501.

Pravojediný papež. Pal. Děj. III. 1. 90.

Pravokrevný, sanguinisch. Letory jest
p-né; Bude-li červený, p. jest. Maš. ruk. 28a.,
36a.

Pravomocenství duchovní. Pal. Děj. III.

1. 235.

Pravomocí, n. Výhradné p. Pal. Děj. II.

2. 8., 385. a j.

Pravomocnosť(jurisdikce) = souhrn práv,
která příslušejí státu к zachování právního
pořádku. Vz Ott. Říz. I. 4., 63.

Pravonož vystoupiti (pravou nohou). Čes.
1. VII. 429.

Pravoplatně něco rozsouditi. Ott. Říz, I.
72

Pravoplatný. P. listina. Zát. Př. 60b.

Pravoslav Fr. Kašp. Brožovský z P-vu.
Pal. Pam. 528.

Pravotiti kde = šukati, bez ustání pra-
covati. Val. Čes. 1. X. 38.

Pravovati co = rozsuzovati. Arch. XVIII.
478.

Pravovědecký. P. zkouška. Ott. Říz. I. 55.

Pravověří. Pal. Děj. IV. 1. 227.

Právuk v VII. 420. oprav v: pravouk.

Pravý. P. (spravedlivý) člověk ukryje se
třeba za metlici, nepravej ani za skálu. Hoř.
93. Každý byl z toho obilí práv (ručil za
ně). Čes. 1. 1898. 173. To's přišel na toho
pravého (ten se nedá ošiditi). Hoř. 118.

Pravzácný. P. případ. Wtr. Živ. vys. šk.
266.

Prazatrolený. P. duše. Tům Ml 110.