249

Prázdn, prázdň, nč. prázdeň, dně. Vz Gb.
H. ml. III. 1. 368.

Prázdninový den (prázdnin) Mtc. 1899.
53. P. rozjímání. Žv. X. 245.

Prázdniny. Školní p. středověku. Vz Wtr.
Part. 811.

Prázdnomluvce, m. = tlachal. Hus I.
263.

Prázdnomluvení, n. Hus I. 273.

Prázdný. Prázden býti v rozkoši (nedbati
jí). Št. Bes. 90. Z prázdné mísy nenajíš se.
Mus ol. 1898. 114. P. brucho, hluché ucho;
P. brucho nerobí; P. vrece nestojí; P. klas
trčí; Prázdno ako pred stvorením sveta;
V prázdnom nič nebýva; Prázdnou chválou
kapsy plniť atd. Vz Zát Př. 250b., 157b.

Práznomluvení, n. Ezop. 265.

Prazvěsť, i, f., Urkunde. Ott. Říz. II. 123

Pražáctví, n. = měšťanské právo v Praze.
Kukla 26.

Pražák Jiří, Jos. a j. Sr. Jub. XXV.

Pražec, žce, m. Na předáku (pramene)
jest houžvěmi připevněný váleček (pražec
zvaný), v němž zapuštěn jest stojan čili sto-
lice pro veslo. Čes. 1. VII. 22.

Praženice = vejce na másle smažené
Němc. III 247.

Praženín, a, m., pl. Pražané. Hus I. 133.
a j. Sr. Plzenín.

Pražmo, vz Klástat.

Pražský evangeliář. Vz List. fil. 1897.
187. nn.

Prcan, a, m. = dítě. Hoř. 96.

Prće, jm stráně ve Slez Lor. 77. Sr. Pirf.

Prcútov, a, m., kopanica. Реk. Hol. 130.

Prč koza od vozu, pŕŕŕc! Tak se zahánějí
kozy. Šeb. 123.

Prd. Lepší jeden p. než dva doktoři. Us.

Prdel. To by mohlo v prdeli hořet, přece
se neobrátí. Us. Ruka Páně otevřena, hůl
na p. napřažena (polní krádeži hrozí trest).
Us. Sr. Řiť.

Prdienec, nce, m. Izby — len také prdience
(malé). Slov. Zát Př. 200b.

Prdík, u, m., pozemek. Hoř. 137

Prdikaka, y, m., os. jm. XVI. stol. Kn.
úřadu mosteckého.

Prdko, a, m. = bázlivec. Slov. Zát. Př.
31a.

Prdlenky, šprdleň = splav. Hluboká. Kub.
156.

Prdlí, n. = brdlí, prlení. Veselí. Kub. L. f.
1900. 362.

Prdula, y, m. = nudný mluvka. Slez. Lor.
77.

Prdza, y, f. Kde je tvrdza, tam je р.,
smrdza (strach; prdy a smrad). Slov. Zát.
Př. 29b.

Prdžec — prděti; tlachati. Slez. Lor. 77.

1. Pře, vz Rozepře. Přísloví atd. vz v Zát.
Př. VIII. D. odd. 3., 135. nn.

2. Pře- m. pro-: předati-prodati, přezraditi
atd. Las. Mus. fil. 1897. 444. — Vyjadřuje
gradaci. Kerak překerak to mám smutná
udělat? Císař. Vz Mtc. 1899. 225.

Přearcinebezpečný P. časy. Arch. XVI. 7.

Přeběhnouti. Což by více p-hlo úroka
přes tři kopy. 1464. Arch. XVIII. 334. Však
což by mu mimo potřebu jeho к vychování

ze všech důchodů přebíhalo. Sdl. Hr. III.
134. Předběže jeho = běže proti němu (ne-
obvykle). Joh. 11. 20.

PřeBěřičny = vybíravý. Slez. Lor. 77.

PřeBěžení, n. —přeběhnutí, pominutí. Zna-
mená toho dne p. (akkus. ). Maš. ruk. 35a.

Přebírka, y, f. = dírka ve flautě a klari-
netu. Mus. ol. 1898. 114.

Přebiti koho z čeho. Pýcha přebíjí člo-
věka z duchovních darů (olupuje). Št. Bes. 97.

Přeborník, a, m., coroebus, brouk. P.
vlnitý, с undatus, význačný, elatus. Vz Klim.
417.

Přebřísti. Přebřdl ako pes eez vodu. Zát.
Př. 210a.

Přebublati písně ústy. Chč. (List. fil. 1898.
269. ).

Přebuh. Přeboha věčneho! Slez. Lor 77.

Přebuść = probůsti. Slez. Lor. 77.

Přebytek —jedovatá bylina. Vz předcház.
Nedostatek.

Přebyvac, e, m. Hus I. 38.

Přecechtěl Jos. Rup. dr., mor. dějepisec,
1821. —1897. Vz Nár. list. 1897. č. 138.

Preciales, z lat. = plat literatů do spol-
kové pokladnice. Uč. spol. 1897. XXI 12. —
P. (pretiales) = školní plat čtvrtletní. Vz Wtr.
Part. 233, 243., 246.

Přećivny = protivný. Slez. Lor. 77.

Preč na otázku kam, pryč na otázku kde.
Val. Čes. 1. X. 298.

Před. Kdokoli nekráčí v р., jde nazpět.
Vaň. Göth. 47. Před předl. na Císařovsku.
Vz Mtc. 1900. 144.

Předbahno, a, n., pole u Trstené. Mus.
slov. П. 22.

Předběžník, u m. P. dílu druhého. Pal.
Pam. 358.

Předbraňa, pozemek. Pck. Hol. 76., 209.

Předděd, a, m. = praděd. Mus. ol. 1898.
114.

Předdobí, n. Ěez. Utr. 22.

Předdvoří, n. Král. El. 77.

Předejíti koho = potkati. Joh. 11. 30.

Předevčí den = předevčírem. Vimperk.
Kub. 362.

Předevstati. Vždycky ho hodinou přede-
vstala. Řezn. Lev. 55.

Předhřívač. Vz KP. IX. 20., Ott. XIV.
973.

Předchoz. Chcete-li býti p-zi, buďte po-
slední. Rozb. III. 724. Sr. Předchozí 2.
Předjímka, y, f., Anticipation, v hud.
Mus. 1850. II. 2. Př.

Předkotelní topeniště. KP. IX. 5.

Predkúťa, louky na Slov. Sbor. slov. II.
141.

Předlesák, a, m. = bydlící před lesem.
Čes. 1. IX. 420.

Předlice, e, f. Soukenníci mohou si p-ce
jakéžkoli zpuosobiti. 1512. Arch. XVII. 165.

Předložka. Hromadění p-žek na Laš. Vz
Mus. fil. 1897. 445. Za nás za hříšné; Pro
ny pro hříšné; К tvému řemeslu k rybství;
V tej v přirozenej vlasti; Na lidech na smil-
ných; Posaď se na stolici na vysokej; Aby
nad to nade všecko atd. Rozb. III. 735, 743.
Na Císařovsku, jeli druhé slovo číslovka.
Za ně za oba, s nima se všema. Mtc. 1900.