250

147. Za dušicu za otletlú atd. Vz List. fil
1900. 314. Složené p-ky: zpoza, pomimo, zpo-
pod, ponad atd. ve Slez. Vz Lor 69.

Předložkový. P. pády na Císařovsku Vz
Mtc. 1900. 137. nn.

Předmětný. P. věty na Císařovsku. Vz
Mtc. 1899. 40.

Předminulý čas v češtině. Tvoření ho.
Vz Plusquamperfektum, Bes. 1871. 54

Předmluva. Hus II. 90.

Předmostí, n. Malostranské p. Pal Děj.
III. 1. 283.

Přednáškový programm. Wtr. Vys. šk. 71.

Přednička čepce. Vz Náčelník.

Předník, u, m. = přední díl, Vordertheil.
Sbor. slov. I. 195. P. čepce. Vz Náčelník.
P. = jazyk, část nohavic mezi vačky (roz-
porky). Slov. Sbor. slov. Π. 123.

Předobědek, dku, předsnidanek, nku, m.
— zákusek před obědem, Gabelfrühstück. Slez.
Lor. 77.

Předohlásiti. Někomu něco p. Kom.
Ohláš. 117.

Předohrudí brouků = spodní čásť štítu
Vz Klim. VIII.

Předovoť = prodávati. Slez. Čes. 1. VIII.
145.

Předovtipný. Ó ty's p. ! Br. St. 59.

Předpěti, praeciuere. Vz Ž. pod. Pat. 183.

Předpěv, u, m. Flš. Písm. 38.

Předplacenosť na rok příští, Voraus-
zahlung. Blm. I. 187. Sr. Předplacení.

Předplatce, e, m. Jg.

Předplátka, y, f. Pal. Záp. I. 91.

Předpravní. P. vzdělání. Sá. Z liter,
soukr. 38.

Předručiti. Dětem svornosť, lásku poruč,
zlosť, hany příkladem předruč. Čes. 1. VII.
377.

Předrýní, n. Pal. Děj. I. 1. 58.

Předse = přece místo ť enklit.; Víme
přece m.: vímeť; místo ž u imperat.: mlčte
přece m.: mlčtež; m: snad ne^? Já ho přece
nebudu prositi, m.: Snad ho nebudu p. ?; m.
vždyť. Já mu přece neublížil m: Vždyť jsem
mu neublížil. Vodička v Mtc. 1901. 165.

Předsedatel = předseda. P. menšího soudu,
sněmu. Pal. Děj. I. 2. 274., III. 2. 27.

Předsedatelský. P. místo. Pal. Děj. IV.
2. 237.

Předsklepí, n. Nár. sbor. I. 70.

Před skok. Upírati někomu dějinný р. а
předek v civilisaci. Pal. Pam. 217.

Představitelnosť, i, f., Vorstelligmachung.
Pal. Pam. 419.

Představivý. P. činnosť. Krč. Assoc. 35.

Předstávka, y, f. Vorstellung. P-ky ně-
komu proti něčemu dělati. Pal. Pam. 636.

Představovačka, y, f. = představování
osob. Nastala p. Nár. list. 1899. č. 248. feuill.

Předstih, u, m. = velikost' otevření ka-
nálu vpouštěcího v mrtvé poloze kliky (par-
ního stroje). Vz KP. IX. 35. Úhel p-hu (u par-
ního stroje). Ib.

Předsudek. Vyvraceti hloupé předsudky
jest vejcem do kuželek kouleti. Šml. VII.
152.

Předtělesnosť duše lidské. Kadeř. Ps.
346, 347., 350.

Předtělesný. P. jsoucnosť, praeexistentia.
Kadeř. Ps. 372.

Předumříti koho. Ona ho p la. Sdl. Hr.
X. 24.

Predupčiť = produpnti. Dze vydupčil
(vydělal), tam p-čil (promrhal). Slov. Zát. Př.
168b.

Předúpiť = prolomiti. Myslí sebe: ľad
(led) sa nepredúpi. Slov.

Předúprava či materie (látka). 1704. Vlč.
Lit. II 1. 9.

Předurčující žaloba. Ott. Říz. I. 28.

Předved. Pal. Děj. II. 1. 67

Předvídání. Pořekadla atd. vz v Zát. Př.
XVI. odst. 6.; 246.

Předvídavý. P. moudrost'; p. důmysl. Pal.
Děj. IV. 2. 361., I. 2. 27.

Předvolací lhůta (soudní). Ott. Říz. I. 20.

Předzpěvna, y, f. P. či antiphona. 1458.
Věstn. uč. spol. 1899. 25.

Předzvěst. Pořekadla atd. vz v Zát. Př.
350b.

Předzvídavosť. Mus. 1849. III. 124.

, prefát z Vlkanova Oldř., 1523. --1565. Vz
Vlč. Lit. I. 414., 428., Flš. Písm. 308., Jub.

xxv.

Prefesor m. professor. Jihozáp. Cech.
Dšk. Vok. 45.

Pregérský. P. registra. 1498. Arch. XIII.
39.

Pregýřský. P. stolice, Dač. I. 117., to-
varyšstvo. Br. Hod. 31.

Přehazovač hranic (Napoleon), Nár. list.
1898. č. 110.

Přéheb, hbu, m. = místo, kde se pře-
hybují kosti. Zmažiš nohy na přehbích. Maš.
luk. 46a.

Přeherodesovati koho = učiniti více než
Herodes. Slád. Ham. 89.

Přehlas, u, m., fistule, kozmice. Mus. 1850.
II. 12 Př.

Přehlašování u Palackého. VzMtc. 1901. 4

Fřehlídavý člověk. Kom. Ohláš. 130.

Přehlídnutá. P. prohrává. Mtc. 1899. 222.

Přehltnouti. Palicu prehltol (o pyšném).
Zát. Př. 38^a. P. vlasy, žaburiny. Sbor. slov.
III. 55.

Přehłubňa, ě, f. = prohlubeň. Slez. Lor.
77.

Přehnaný čím: rozumem = příliš roz-
umný. Šeb. 117.

Přeholdovati. V ženách p-val Turka.
Slád. Lear. 91

Přeholota, y, f. = veliká holota. Hoř. 83.

Přehoušel, přahoušl, prahoušel, prokousli.
Dšk. Vok. 35. Vz násl. Přehršť.

Přehoušť, ě, f. = přehršť. Červ. Lhota.
Kub. 362.

Prehovárať koho = pomlouvali. Slov.
Sbor. slov. IV. 86.

Přehřívač páry v kotelně elektrárny.
Nár. list. 1897. č. 259., KP. IX. 13.

Přehromiti hromotluka (překřičeti). Slád.
Ham. 89.

Přehršť, přehrští, přehršle, přehršle, pra'
hršle, prohršle, přehúšle, prahousle, prahoušel
přehrštlí, přehršlí, překousli. Krok 1897. 104.
Vz předcház. Přehoušel.