251

Přehybáč, e, m. = koláč oškvarky nadí-
vaný a se tří stran přehnutý. Sbor. slov. III. 143.

Přehyhadlo, a, n. = náčiní klempířské,
kterým se sdrápky dělají. Vz Ott. XIV.
346b.

Přehýbka, y, f. = ohyb, ochlípka, Stulp,
m., Hutkrämpe. Sterz. II. 1042.

Prehýnať sa pod kým = prohýbati se.
Ľad (led) pod ním sa prehýňa. Slov.

Přecházka. V II. 948. za Mus. polož:
1850. II. 13., 67. Příl. Panství trpělo častými
p-mi vojenskými. Sdl. Hr. X 290.

Přechodník na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
č. 336.

Prechvästovať sa = chvastavě se pro-
cházeti. Slov. Zát. Př. 39b.

Přechylování rodu (tvoření jmen žen-
ských od mužských příjmení atd. ). Vz Lor.
28.

Preininger Vlad. dr., lékař a spis, 1865.
až 10/2. 1901. Sr. Jub. XXV., Nár. list. 1901.
č. 42.

Preis Kar., prof Sr. Jub. XXV.

Preissler Fr. dr. Sr. Jub. XXV.

Preissová Gabr. Sr. Jub. XXV.

Preiško, a, n. = pankreas, sliznice břišní,
žláza za žaludkem. Us. Čes. 1. IX. 112.

Přejemný = mohoucí býti přejat, pře-
nešen. P. dojem. Nár. list. 1899. č. 268.
feuill.

Přejímání. O p. řeči na Císařovsku. Vz
Mtc. 1899. 46.

Přejinačiti co. Kom. Ohláš. 125.

Přejistiti co kde. Přijal transakci, že
dluh p-stí se na dluhu Kutnohorských (pře-
nese se na Kutnohorské). Wtr. Vys. šk. 207.
(197).

Přejnosť. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
121. nn, VIII. A. odst. 23. b.

Prejskavý. P. nátka = malé krupičko-
vaté boláky. Nár. sbor. 1900. 187.

Přejší. Vz Přední. Na duše svých přejších
(předků) nezapomínal. Modl. CL. 119.

Přejvažiti se = přejíti. Vodňany. Kub.
L. f. 1900. 362. Vz Chochol (zde).

Překašparovat koho = přelstíti. Tam.
Ml. 266.

Překazitivý. Což nám p-vo jest; P. skutek.
Spor duše s tělem. Rozb. II. 149. Sr. -itivý.

Překážeti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 337. Bůh zjednal tak elementy v těle člo-
věčím, aby nebyl překažen jeden druhému
(aby mu nepřekážel). Št. Bes. 55.

Překážlivý čemu. Hus Er. 1. 266.

Překlad. P-dy řeckých a římských
auktorů. Vz Jub. IIIc. 77. - 84., 85. - 88.

Prekládanie truhel = hostina, ktorou po-
řizuje několik dní po svatbě mladý manžel
nejbližším příbuzným. Sbor. slov. IV. 59.

Překladatelský. P. práce. Mtc. 1899. 68.

Překladový, P. písemnictví. Flš. Písm.
I. 76.

Překlamati. XV. stol. Modl. ms. (Mus
fil. 1898. 186. )

Překlaty = proklatý. Slez. Lor. 77.

Překliditi co = přenésti. P. chlívek. Laš.
Mus. fil. 1897. 442.

Prekotrhaliť sa = převaliti se. Slov. Phľd.
1897. 316.

Překryti = ukryti. Laš. Mus. fil. 1897.
444.

Překvap, u, m. Mongolec nabýval panství
nejvíce p pem. Pal. Děj. I. 2. 164.

Překysati. I mäd sa prekysne. Slov. Zát.
Př. 202b.

Překysnultý = nahněvaný, prchlý. Slov.
Zát. Př. 36a.

Přelač, míst. jm. ve Slez. Lor. 82.

Prelatský. P. zpráva. Chč. S. I. 7.

Přeliti komu co. Prelial mu olovo =
oklamal ho. Slov Němc. III. 331.

Přelívač, e, m., rybník u Vrbice. Vest.
op. 1895. 16.

Přeložek, žku, m. = část pláště napřed
přeložená. Př. star. II. 29.

Přeložiti co. Vie překládat nohy (pěkně
tancovati). Mus. slov. I. 10. Pramen (vorů)
překládati = napříč přes řeku říditi (od
špicu ke špicu), zatáčí-li se řeka a voda-li
silněji proudí. Čes. 1. VII 26.

Přeložník, u, m., vz předcház. Obrubník.

Přelstění, n. Ďábelské p. Modl. LXXXII.

Přelúbka, y, ť. = přelubňa. Hus spadla
do p-ky. Mus. ol. 1898. 114.

Přelúsčit koho. Zima mne p-la (zemlela).
Mus. ol. 1898. 114.

Přelúzený. Člověk ďáblem p-ný. St.

Premaznaný = rozmazlený. — čím: pří-
rodou. Slov. Phľd. 1897. 109.

Přemdění, n. = oplecovaná tyč. Čes. 1.
VII. 21. Vz Oplecovaný.

Přemetaný. P. most. 1467. Mus. 1899.
237.

Přemiešený — promíšený. Р. barvy. Maš
ruk. 25a., 20b.

Přemilitký vykupitel. Modl. LXXV.

Přemilovati koho. Modl. CLXXXXVI.
176., Chč. S. I. 357.

Přemistrovati někoho v něčem. Dač. II.
52.

Přemladosť, i, f. Ld.

Přemluviti co kde jak Kdož by koliv
před tímto ctným právem co p-vil (zbytečně
mluvil), má pokutu trpěti. Sdl. Hr. IV. 264.

Přemnožiti co. Chč. S. I. 281.

Přemocniti, il, ěn, ění. Ld. 143.

Přemočiti co: konopí. Uč. spol. 1897.
III. 8.

Přemřič zimu = skřehnouti zimou. Slez.
Lor. 77.

Přemřitý čím: zimou. Zlín. Brt. D. I, 26.

Přemyslovka, y, f. = druh čepice. Čes.
i. IX. 320.

Přemýšleti co. Já budoucí dobré p-šlím.
Ezop. 75. Vz Přemysliti.

Přena j mocnější, potentissimus. Ž pod.
XL1V. 4.

Prenárna, y, f., vz násl. Prenýř.

Přenetrpně. Bude přenetrpně jé (jim) než
tomu městu. Rozb. III. 734.

Prenik, u, m. Nohavice s vyšívaným p-kem.
Slov. Nár. list. 1898. č. 208.

Prennárna v mincovně. Dač. I. 109.

Prenním. Dal sa na útek p. (— před ním).
Slov. Nár. sbor. II. 66.

Prenýř, e, m. P-ři čistili v prenárnách
stříbro.