252

Přeodivný. Р. studnice. Rozb. III. 724.
Vz Odivný.

Přeorati. Preoráváš přes meze (přeháníš).
Šml. VII 119.

Přepač. Konečně byl (kohout) svázán na
p. Čes. 1. VI. 544.

Přepačky = návštěva rodin snoubenců, aby
poznaly poměry vespolné. Sbor. slov. V. 72.
Išli k nemu na p. (k ženichovi, přeptat se
na jeho poměry). Slov. Zát. Př. 91a. Sr. Vo-
hľady (jde se к nevěstě).

Přepáchati co s kým. Chč. S. I 314.

Prepelica, e, f. Hra na p-cu v Turčansku.
Vz Mus. slov. IV. 11.

Prepiduša, e, m. = opilec Slov. Zát. Př.
72b.

Přepijení, n. Ukrátil si věku svého ve-
likým pním. Dač. I. 175.

Přepiti se komu. Pivo se mu už p-lo
(už mu nechutná). Br. St. 50.

Přepletač, e, m. Vz Bič.

Přeplod = přeplozeni. 1700. Vlč. Lit. II.
1. 64.

Přeplynouti čím. Moře tím nepřeplyne
(nepřeteče). Št. Bes. 19.

Přepobožný = velmi pobožný. Br. Hod.
284.

PřepodoBiti něco. Pal. Děj. I. 2. 145.

Přepodstatnění, n. Pal. Děj. IV. 1. 393.

Přepochotně. Kаk vše řídíš p. Št. Bes. 10.

Přepostiti co. Svedomite som neprepostil
iba jeden dohviezdný den. Slov. Phľd. 1897.
67.

Přepovýšený. Р. otče (nebeský). Modl. LX.

Přepovýšný. P. svatosť (jinde: přepo-
výšena). Rozb. III. 731.

Přepracně něčeho dobyti. Kom. Ohláš.
121.

Přepusť, u, m. P. Boha na lid. Rozb. Ш.
730. Vz Přepusta (VII 445. ).

Přepyšnictví, n. Nár. list. 1898 č. 240.
feuill.

Přeradostný. P. život. Chč. S. I 333.

Přerodiče. Ach rodiče, přerodiče. Brt.
P. n. 298.

Přerušenina mluvidel, vědomí. Krč.
Assoc. 97.

Přervisko, a, n, trať u Závady. Věst. op.
1895. 16.

Přes. Předl, přes na Císařovsku. Vz Mtc.
1900. 145. — Jaký som já přes (= bez) fra-
jerky nezdravý. Brt. P. n. 248.

Přesáhnouti. Sv. Pavel nad jiné apo-
štoly přesáhal jest moudrostí boží v uměních.
Chč. (List. fil. 1898. č. 459).

Přesamotničiti co kde. P. někde tři ho
diny (tak dlouho sám tam pobyti) Phľd. 1897.
137.

Přescesťa, pozemek. Реk. Hol. 225.

Přesedati. (Vepřové maso) v hrdel mi
přesedá. Ezop. 151.

Přesek, u, m., vrch v Rokycansku. Plz. 14.

Přésenek, nku, m. = násep u chalupy.
Zábřeh. Mus. ol. X. 149

Přesilniti. Ld. 143.

Přeskočiti koho. Naše máma p-čí ještě
mnohou mladici (předčí v práci). Hoř. 93.

Přeskriepiti. Ženu, babu nepreskriepiš
ne překřičíš). Slov. Zát. Př 95^b.

Presl Jan (a Karel). Sr. Jub. XXV., Flš.
Písm. 571.

Preslopať = propiti. Slov. Phľd. 1897.
149.

Přesluhování, n. = sloužení déle než je
předepsáno. Us.

Presmriadzat sa = smrad t. j. nepří-
jemnosť přemáváním činiti. Slov. Zát. Př.
292a.

Přesočiti. Něčí život p. (přetřepati). XVI.
stol. Rozb. II. 185.

Přespolední čas. Horen. 105.

Přéstrach (přiestrach) = veliký strach,
úzkosť. Maš. ruk. 39b. Vz Mus. fil. 1899. 278.

Přéstracha, у, f. Та р. nepřekáží nikomu.
1478. Sdl. Hr. III. 14.

Přestříhnouti co. Přestřihovati zlé pe-
níze (rušiti). 1423. Pal. Děj. III. 1. 518.

Přestup, v hud. Mus. 1850. II 17. Příl.

Přesúkať co = propiti. Slov. Zát. Př.

188a.

Presúz. V presúzích bývá nahoře obilí
v nádobách vysypané, sušené ovoce atd.,
dole ve sklepích pak víno. Srub. 15.

Přesvědčení. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
III odst. 8. b.

Přesviniti koho. Svinu nepresviníš. Slov.
Zát. Př. 186a.

Přesycení, n. P. věcí sladkou v nás budí
ošklivosť. Slád. Sen. 42.

Přesýpací hodiny (n. písečné). Vz KP
VII 270.

Preš = náčiní kovářské připojené dvěma
šrouby к ponku. Sbor. slov. III. 30.

Přeščeřák, přeškeřák, a, m. = sedmi-
hlásek. Mus. ol. 1898. 114.

PřešiBalec, lce, m. = veliký šibal. Zát.
Př. 124b.

Přešibalý. P. šelma (chytrák). Zát. Př.
124b.

Přešívka, y, f. = plachta do deště. Vz
Ubrus.

Přeškaparmati u šístky (hry v karty)
= pobyti. Tům. Ml. 207.

Přeškeřák, vz předcház. Přešceřák.

Přeškorubek, bku, m. = vejce bez svrchní
skořápky. Čes. 1. VIL 197. Sr Otřepek, Po-
třepek.

Přešmiknút sa kudy. Had sa žlabinou
prešmikal. Nár. sbor. III. 59.

Prešov, a, m., vrch v Rokycansku. Plz. 13.

Prešpurek. Do Prešpurka. Pal. Záp. I. 5.

Přešťastlivý. P. slova. Nár. sbor. III. 92.

Přeštěrbiti. Nikdo mu nesmi ničím p.
(o nedůtklivém). Hoř. 119.

Přetaha. Skřinná p. (v knihovně). 1700.
Vlč. Lit. II. 1. 64

Přetáhnouti pannu = zmrhati. U Stu-
dené. Vlch.

Pretendyrovati co. Sdl. Hrd. VI. 195.

Pretenze = přece. Kub. 156.

Pretiales = plat učitelům. Vz Mus. 1900.
2., 5., Preciales.

Přetisk. Vz Ott. XVI. 158. nn.

Přetiskový. P. papír, barva. Vz Ott. XVI.
158. nn.

Přetknouti. Raději zemrou, než-li by več
lepšího přetkli a jinam se obrátili. Ezop. 190.