253

Přetlačený mest (při třetím vytlačování
hroznů získaný). Fisch. Hosp. 151.

Přetopiti co. Rybník okolní louky pře-
topoval (zaplavoval). 1507. Arch XVII. 499.

Pretopování, n. Vz předcház. Přetopiti.
Dály se mu škody na lukách p-ním rybníka.
1518. Arch. XVII. 523.

Přetvářeč, e, m. Hoř. 118.

Přetvor, u, m. = přetvořeni, P. jména.
Brt. Hlídka 1896. 184., 186. V tom přetvoru.
186.

Přeuhezpečený, tutissimus Rozb. III. 694.

Přeurputný. P. zima. Žeran. 172.

Převáleti koho čím. Že by jiné silú
p-lel Chč. (List. fil. 1898. 389. ).

Převaliti se kam. Armáda rakouská p-la
se (tamtudy) na bojiště. Éezn. Pal. 268.

Prevážanie-se = stěhování se s nábytkem.
Slov. Zát. Př. 200a.

Převejčiti se = ve vejce se proměniti.
Mus. 1849. IV. 55.

Převěška (preveška), y, f., Pelerine. Slov.
Sbor. slov. I. 194.

Prevít (starší tvar privét), z lat. privata,
v středolat. priveta. Vz Krok 1896. 236.

Prevláčať sa = místo zbytečně měniti. Slov.
Zát. Př. 292a.

Převlčiti. Vlka nepřevlčíš. Zát. Př. 106a.

Převoditelný úpis. Ott. Říz. I. 155.

Prevodník, a, m. = průvodce. Ve Spiši.
Čes. 1. VI. 594.

Převrácenec, nce, m. Kom. Ohláš. 170.

Převrácený. P. věty. Vz Zát. Př. 351a.
P. řeč. Vz Mus. ol. 1897. 89.

Převrat. Na převrat je mlýn = na druhé
straně. Mus. ol. 1898. 114.

Převrátilec, lce, m. Pal. Děj. IV. 1. 228,
2. 585.

Převrátiti. Prevracajú ľudi ako črevá
na palicu. Mus. slov. HI 37.

Převrhlec, hlce, m. Své sprostnosti proti
převrhlcům hájiti. Kom. Ohláš. 191.

Převrcholiti со = nad to vyčnívati. Slád.
Ham. 163.

Převřískati koho. Slád. Bouře. 9.

Převýšený = vznešený. Nesmíme již tá-
zati o tak p-né věci a o Bohu. Št. Bes. 45.

Převzdívky. Vz Hoř. 137. P. Horácka.
Vz Čes. 1. IX. 419.

Převzdorovat co. Slád. Lear. 81., 153.

Přezácký krám (obchod s přízí). Jrsk.
XXIII. 276. Sr. Přezák.

Přezáhadný. P. kouzlo. Žeran. 88.

Přezák, a, m. = kdo přede. Jrsk. XXIII.
99.

Přezázračný. P. ústrojí. Slád. Ham. 78.

Přezbožný. P. pieseň = světská. Slov.
Ces. 1. VII. 50.

Prežila. 1597. Mus. 1899. 122.

Přezimovací stanice. Nár. list. 1898.
č. 6. 1.

Přezkum, u, m. P. literární. Nár. list.
1899. č. 61. feuill.

Přezmenový. P. krok hodin. Vz KP. VII.
474.

Přeznica, e, f. = cesta u Bavorova v pr.
Slez. Čes. 1. X. 193.

Prezočivec, vce, m. Za Zát. polož: Př.

127a.

Přezpyt. V VII 455. přezčd oprav v:
přezvěd.
Prezrek. Jedla len tak ako na p. Mor.

Ces. 1. 1898. 231.

Přezvědný. P. služba vojenská, Spionier-
dienst. Mus. fil. 1900. 464.

Přezvídač, e, m. = kopretina. Hoř. 108.

Prezývání, n. = převzdívání. Těšín. Nár.
list. 1898. č. 58.

Přežehnati. Chcel sa prežehnať a vyklal
si oko (ťarbavý). Mus. slov. П. 9

Prežmýkať. Р. со přes plátno (protlačiti).
Sbor. slov. V. 86.

Přežuvavec, vce, m. = přeživač, Wieder-
käuer. Mus. 1849. IV. 70.

Přežvati co. Ovce pokrm přežívají. Chč.
S. I 388.

Prha. Koně pustilé a p. pryč (citoslov. ).
U Císař. Mtc. 1899. 35.

Prhněly (VII 1368. ) jest psáti prch-,
neboť souvisí s jm. prach, prašivina. Vz Mus.
fil. 1899. 278.

Prchavě. Za Št. polož: Bes. 1C4.

Prchniely = chrásty. Který kůň má p-ly
na nohách. Maš. ruk. 289a. Vz Mus. fil. 1899.
278.

Prchnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. Ш.
9. 250. — jak. Prchal v hněvu tak nemúdře.
Št. Bes. 80.

Při předl, na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
145.

Priatel, vz Přítel.

Priateľkovať sa. V VII 463. za Prie-
ťažnik položené, P-ť sa' zařaď na str. 456.
za: Priatelka.

Příbedří, n. = prkenný štít chalupy.

PriBiediť koho = bídně přezimovati. Slov.
Zát. Př. 199a.

Přibík z Klenového. Vz Pal. Děj. III.
2. 34.

Přibinova, é, í., míst. jm. u Roketnice
na Mor. Vck.

Přibírka, y, f. = mléko s brambory. Re-
čice. Kub. L. f. 1900. 362.

Přibislav, ě, f., později také -i, a časem
i -a. Vz Gb. H. ml. III. 1. 310., 312. U P-vě.
Dač. I. 326. Dobyvše hradu P-vě. Pal. Děj.
III. 1. 531.

Přibiti co. Přibijte to (říká se, když ně-
kdo lže)! Hoř. 118.

Příbočí, n. = proužek ležící mezi pří-
hrudím a kyčelní jamkou brouků. Klim. X.

Příboj (prieboj) = kladivo к probíjeni děr.
Sbor. slov. Ш. 30.

Příbor. O pův. sr. Mus. ol. IV. 90.

Příbram. O pův. sr. Mus. ol. IV. 90. Р.,
ě, f., pozdější gt. také -i, časem také -a
v tamějším okolí. Vz Gb. H. ml. III. 1. 310.
Do P-mi. Wtr. Vys. šk. 192. M. Jan z P-mě.
Vz Mus. 1899. 209. U Příbrami. Dač. I. 352.
M. Jan z P-mi, f 1448. Vz Pal. Děj. III. 1.
31., III. 2. 381., IV. 1. 383., Flš. Písm. I.
238.

Příbramice, e, f. = kudla z Příbramě.
Kub. 156.

Příbramka, y, f. = kudla (z Příbramě).
Kukla 104.

Příbřežný. P. ryba (při březích žijící)·
Mus. 1849. IV. 63.