254

Příbuzenský. Po p sku se scházeti. Wtr
Part 62.

Příbuzenství. O dalekém p. říkají také:
Napila se naše kráva z vašeho hrantu; Po-
dávali jsme si hovno přes plot. Šeb. 218.
Vz Příbuzný.

Příbuzný s kým jak: po Adamu (da
leko). Vz Příbuzenství.

Přibylka, y, f., poloha v Bradských
horách. Čes. 1. VII 343.

Přibylová Olga, vz Moudrá.

Přibytý = přibylý. Nad ten cejch topiti
nemá, leč by voda zbytečně p-tá přišla. 1502.
Arch. XVII. 15.

Přicválati. P-lal radní poselka. Braun. 12.

Přičapkati. Sr. Čapnút, Přičapnout.

Přičapnout = kolena ohnouti a k zemi
snížiti. Mus. ol. 1897. 159.

Přičapovat = dřepěti. Šeb. 288.

Přičesati. A falešní proroci všecko to
přičesují (przíczesují) pod víru. Chč. (List.
fil. 1898. 456. ).

Příčestí. Vz Gb. H. ml. III. 2. 461. P.
perft. act. v 1ъ, -la, -lo, -ъз; perfekt, pass.
ν -nь, -tx. Vz ib. 92. nn. Skloň, p: nes,
nosiv, -ší, -še, nesl, nesen, znám. Vz ib. 299.,
274. Skloň, příčestí: nesa, trpě, teše atd.,
f. nesouc atd. Vz ib. 294. P. na Císařovsku.
Vz Mtc. 1900. 337. Sr. Participium.

Příčin, u, m. = přídavek. A k tomu mají
jiné p-ny. Hus. Post 145^b. Vz Přičinek.

Příčina, efficiens. P. příkladná, podstatná
atd. Vz Mus. 1898. 175.

Přičinek = příkrasa. Chč. S. I. 273.

Přičinění vlastní. Přísloví atd. vz v Zát.
Př. X. odst. 2.

Přičíněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 335.

Příčinně = příhodně, vhodně. Ty žíly
nám lékaři p. přivodí. Maš, ruk. 44^b.

Příčinný. P. věty na Císařovsku. Vz Mtc.
1899. 42.

Příčinoslovný rozdíl. Ott. XV. 444.

Přičleniti со к čemu. List. fil. 1897.

199.

Příčlík, U, m. = náčiní klempířské jež
bývá oporou při stloukání přehybů plechu
Ott. XIV. 346b. P. u okna. Vz Př. star. II. 3.
Příčníky, pl., m, trať ve V. Pavlovicích.
Seb 190.

Příčnopruhý. Vz Mšicojed.

Příčnosť, Querstand, hud. Vz Mus. 1850.
II. 16. Př.

Příčnoštítník, a, m., brouk. Vz Klim. 691.

Přičuchnouti к čemu. Kdo k tomu při-
Čuch, ten toho už nenechá (přivykl). Hoř. 93.

Příď= napřed. Zůstávají p. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 18.

Přidánky, trať v Bořeticích. Pck. Hol.
70., 202., Šeb. 188.

Přidaný. P-ní = ti, jež dle starých hor-
ních práv volil do rady sám cech erckauféřů
na rozdíl od přísežných jmenovaných nej-
vyšším mincmistrem. Br. St. 25.

Přídatkový díl Dějin českých. Pal. Děj.
V. 2. X.

Přídavky, trať v Opav. Čes. 1. VIII. 358.

Přídavný. P. jména určitá; Hoch jest
zdráv, dcera jest zdráva, dítě jest zdrávo;

ale: les jest černý (ne: čern), hůl jest černá
(ne: černa), poněvadž nemohu říci: čern;
pole jest černé (ne: černo; týž důvod). Dle
učení Gb. H. ml. III. 1. 294. Neurčitá jména
přídavná: dobr, a, o, ostr, truchel (v starší
době hojnější). Vz ib. 276. nn. Výčet jich
vz ib. 282. nn. Užívání příd. jmen na Cí-
sařovsku. Vz Mtc. 1899. 220.

Přídělový. P. rubriky Verlagsrubriken.
Blm. I 163.

Přidíti co = dále praviti Chč. S. I 312.

Přidivovati se něčemu. Kadlč. 160.

Přidoložení, n. Kšaftovati s tím p-ním.
1581. Wtr. Živ. vys. šk. 567.

Přidrahý = příliš drahý. Sbor. slov. III. 36.

Přídruha, y, f. = sloup jakožto podpora,
Prešp. slovn. 70. Vz Čes. 1. VIII. 399.

Příduska, y, f. Vz Mus. 1850. II. 5., 19.
Příl.

Přieboj, vz předcház. Příboj.

Přieci, přahu, přežeš. Zaniká a místo.
něho: zapřáhati O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 165.

Priedbežník, u, m. = malý okrouhlý
koláčik před svatbou posílaný. V Košťanech.
Sbor. slov. V. 73.

Priehanka, y, f. = čásť pluhu připojená
k оsсе. Sr. Příháňka. Sbor. slov. III. 28.

Priehlavek, vz Prihlavek. Sbor. slov. III.
32.

Priehyb, vz Přehyb.

Priema, y, f. = dřevěný válek и bran (pol-
ních). Mus. slov. II. 80.

Priemysel, slu, m., vz Průmysl. Slov.

Prienoha pluhu = rameno, které oráč
drží a jímž řídí orání. Sr. Soška, Kleč. Slov.
Sbor. slov. III. 28.

Priepastník, а, n., nadávka (podlým).
Slov. Zát. Př. 13a.

Priepitné, n. = zpropitné. Slov. Phľd.
1897. 175.

Priepust, u, m., Fasel. Sbor. slov. I. 206.

Priestrach, vz Přéstrach.

Priestrašný = plný přístrachů. P. nemoc
p. den. Maš. ruk. 40a., 40b.

Přietelnice, vz Přítel (Hus).

Přietelník, a, m. = přítel. List. fil. 1899.
255. Sr. Přietelnice.

Prietka (liška), y, f., kterou se pluh na-
práva k sebe alebo od seba. Slov. Phľd. 1897.
675.

Prievlak, u, т., vz předcház. Hačník.

Přiezn, přiezň, i, f., nč. přízeň, zně, f. Gb.
H. ml. III. 1. 368.

Priezdušník, a, m. = lakomec. Slov. Zát.
Př. 177a.

Přihlouple naivní. Nár. list. 1901. č. 113.
odpol.

Příhnědý. Har. J. 41.

Přihnětený čím k čemu: chudobou. Ton.
46. Sr. Přihněsti

Přihnojiti. Čes. 1. VII. 379.

Příhoda chodí po ľudoch. Zát. Př. XII. 528.
Sr. ib. XII. odst. 8. — P. = srážka rytířská.
Nebude dbáti žádné p-dy a proto neujde
klaných jizev neb střelených. Maš. ruk. 22^a— P. = milostné dobrodružství. Dívka na-
rozená na Vodnáři mnoho přího dmíti bude
(pudorespatietur). Ib. 29a.