255

Příhodný. Р. neštěstí = nahodilé. Št.
Bes. 87.

Přihourati se = přibelhati se. Sá. Kř.
u pot. 22.

Přihrazený. Zahrada okolo téhož domu
p ná. Arch. XVIII. 222.

Přihražďovati co kde; vodu na splavích.
1516. Arch. XVII. 233.

Příhrudí brouků = ploška spojující předo-
hrudí s povrchem štítu. Vz Klim. X.

Příhyzda, y, f., ignominia. XV. stol. Mus.
1899. 507.

Přichlipovati co odkud kam čím. Mléko
z mísy lžicí (ku kobzolím) p. Slez. Čes. 1.
VIII. 57.

Přichluhovati, Takoví lidé vždy rádi,
p-bují (chlubivě přidávají). Sá. Nem. 71.

Příchod nenadálý. Úsloví atd. vz v Zát
Př. XVI. odst. 2.

Příchoz. Odtud: Příchoz jest souditi, ven-
turus. Ž. klem. 136a. Častěji bývá příchozě
podle, panoše'. Gb. H. ml. III. I. 313., 235.

Přichrániti. Za Kom. polož: Ohláš. 122.
— koho proti komu, Abyste je proti ka-
ždému p-li. Uč. spol. II. 3.

Přichváliti si co. Přichvaluje si staré,
na novém vidí samé chyby. Čes. 1. 1898.
187., Vck. Svat. 75.

Přiimprovisovati со к čemu. Mtc.
1899. 11.

Přijati m. přijmouti obhajuje Vodička
v Mus. 1894. 157.

Příjemce, e, m. = ochránce. Hospodin
jest p. duše mé. Hod. XIV. stol. Mus. fil. VH.
101.

Příjemek, mku, m. = akcidence. Seb. 158.

Příjesť. Má p. (komu se prst sám od sebe
sbiera, podbírá). Slov. Phľd. 1897. 744.

Přijesť sa = přejísti se. Slov. Zát. Př.
292a.

1. Přijíti. Přijďte zase (brzo, říká se od-
cházejícímu). Us. Tkč., Tk. — kam. Abys
zajtra večer zase do nás přišel. Brt P. n.
377. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 336.

2. Přijíti se čeho = chytiti se. Že sú se
divného zákona přijeli (přijali). XV. stol
Mus. fil. 1897. 165.

Příjmení v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl.
172. nn. P. na Vsacku. Vz Obrázky folk-
loristické z mor. Valaška. XIII. 23. - 29.
Pod. M. Václavek.

Příjmie, n, instr. příjmím, někdy býval
m. něho nom. (tvar ustrnulý). Vz Gb. H. ml.
III. 1. 174.

Přikazatedlně někomu něco poručiti.
1771. Čes. 1. VIL 288.

Příkazy. O pův. sr. Mus. ol. IV. 90.

Přikláčať sa = přiťlačovati se. Mor. Nár.
list. 1897. č 256. odp. feuill.

Příklad. Lépe se učí živým p-dem, než
slovy povětrnými. Kom. Ohláš. 146.

Příklep, u, m. P. při dražbě. Ott. Říz. I.
233. Vz násl.

Přiklepnutí, n. P. při dražbě. Ott. Říz.
I. 61. Sr. předcház. Příklep.

Přikletý к čemu. Chlap к sličné ženě
jako p. Slád. Oth. 8.

Příkloubní kosťu nohy, os sesamoideum.
Ott. XII. 273.

Příkop. Vyskočiv (soused novoměstský)
na příkopy a zlořečiv. Pal. Děj. V. 1. 241.
Lid také říká: Na Příkopech. P-py mají
oběma městy zaváženy býti. Ib. 2. 244. Ve-
zeni jsou po příkopech mezi Starým a Novým
městem. Ib. 1. 203. Na P-pě v Praze. Dač.

I. 62.

Příkopice. Pod tím stavem v té struze
p-cí měla voda svobodný průchod. 1491.
Arch. XVI. 389.

Příkopní zeď. 1499. Arch. XVII. 556.

Příkořizeň mu činili. Pass. (Mus. 1851.
140. ).

Příkornosť, i, f. Býti beze vší p-sti. Laš.
1745.

Přikotviti со к čemu = připojiti. Po-
zednici kleštěmi ke zdivu p. Ott. XIV. 367a.

Přikradli = přítruhlí, příhrada v truhle.
Hoř. 82., 93.

Přikrátiti co proč. Pro pokročilou dobu
p další výklady. Mus. 1897. 467.

Přikrmování, n. P. dítěte (vedle kojení).
Ott. XV. 197. Sr. Přikrmiti.

Přikrytí, n. = přikryvadlo. Mtc. 1900. 343.

Přikudrnatělý. P. vlasy. Arb. Dom. 37.

Příkupný pozemek. Mus. ol. 1897. 45.

Přikvačiti. Dáti se něčím p. St. Bes. 75.
Král chytrostí jednoho knížete po druhém
přikvačuje (přepadávaje) a přemáhaje. Pal.
Děj. I. 1. 284. To pro veliké bouře, které
zemi (Cechy) p-ly, jistiti se nedá. Ib. 70.

Příkyčlí (chocholek) = podlouhlý pří-
věsek vedle kyčle noh brouků. Vz Klim. XI.

Přilajdati. Když se tam p-li (pomalu
přišli). Kukla 4.

Přílbice. Vytáhl se sedmdesáti p-cemi
(70 muži přílbicemi opatřenými). Pal. Děj.
II. 2. 122. a j.

Přílbovník, a, m., hoplocephala, brouk.
P. červený, h. haemorrhoidalis. Klim. 489.

Přiléci, -lehu atd. Vz Gb. H. ml. III. 2.
163.

Přílepek, nadávka chalupníkům. Wtr.
Vys. šk. 189.

Přilepiti. Tuť nepřítel nejraději přilípá
a bojuje. Rozb. III. 722.

Přílez, u, m. Nemají ve vinnicích p-zů
dělati. 1516. Arch. XVIII. 382.

Přiliščać uši = klásti ke hlavě (o koni).
Slez. Lor. 77.

Přílišenství, n., abundantia. Ž. pod.
XXIX. 7.

Přílišník, a, m., der Ultra. Pal. Děj. V.

2. 393.

Přilnouti. P-la duše má po tobě. XIV. stol.
Mus. fil. VII 94.

Přilnulosť, i, f. P. k přírodě. Mtc. 1899.
66.

Přílohy, trať u Čes. Třebové. Čes. 1. IX
284.

Příložka, y, f. = klempířské náčiní, na
němž se ohýbají okraje plechu a sklepávají
stojaté sdrápky. Ott. XIV. 346b.

Příložkový. P. kladivo. Vz předcház.
Dosedací.

Primán, a, m., ve středověku žák nej-
vyšší třídy Wtr. Part.
Primáni m. přijímání. V jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 36.