256

Primanotista, y, m. P. v bance. Nár. list.
1900. č. 232.

Přimastiti komu со. Chč. S. I. 12'.

Přimastný = příliš mastný. Slov. Zát.
Př. 248a.

Primator = patnáctistupňové exportní,
kabinetní pivo. Nár. list. 1898. Č. 84.

Přimazati čeho: másla. Jrsk. XXIII. 40.
V II. 1051. oprav co v: čeho.

Přimda, y, f. = odr v stodole. Týn. n. Vlt.
Kub. L. f. 1900. č. 362. — Р., tvrz, z něm.
Frimberg, Primberg. Sdl. Hr. XIII. 5.

Přiměni, n. P. = půl sudu piva (přidaný
na zpropitné). Ruk. města Poličky. Boč. exc.
Vz Příměnek.

Přiměřenosť konání (a nepřiměřenosť).
Vz Zát. Př. 149., IX. odděl. 10.

Příměřní. Poslal p. list do Hradce. Sdl.
Hr. IV. 156.

Přímět, u, m. Úřad nejvyššího komor
níka obsahoval područí dnešního finančního
ministeria spolu s některými příměty (Zu-
gaben) nejvyššího hofmistra. Pal. Děj. I. 2.
67. — P. = co se na těle přimitá, pryskýř, ne-
štovice. Proti p-tu. Maš. ruk. 223a.

Přimetati = házeti, klásti. Přimitá na ně
oděv. Chč. S. I. 242.

Přimhouřiti. Pro ni jsem oči p-řil a
přivřel ústa. Šml. IX. 170.

Přímilení, n., placatio. Nedá Bohu p.
svého. Ž. pod. XLVIII 8.

Přímluva. O p-vách vz v Zát. Př. 249. nn.,
XVI. odstav. 14., 15., 19. e.

Přímluvce, e, m. Hus Post. 115^b.

Přímluvkyně. Měl vydatnou p-ni. Šml.
IV. 19.

Přímluvnice (Marie). Modl. CLXXXX
170.

Přímoběžný. P. nůžky klempířské. Ott.
XIV. 345.

Přimoc. To je p. (příliš mnoho). Sbor. sl.
III. 51. a j.

Přímočárnice, motýl. Vz Stein 103. —104.,
Exl. 145.

Přimodliti se ke komu. Přimodlím se
к chrámu tvému. Hod. XIV. stol. Mus. fil.
VII 99.

Přímorek, rku, m. Vypukly nové p-ky
(mory). 1568. Wtr. Vys. šk. 51.

Přímota, y, f. Mine-li se při motání nití
roh motovidla, že niť navinula se jen na tři
rohy, jest p. Čes. 1. IX. 163.

Přímovod u parního stroje. Vz KP. IX. 31.

Přimrznouti. Všude p-zne (zůstane). Zát.
Př. 23b.

Přimusení. Z p. něco dělati. Vym. Poh.
120.

Přímý. P. řeč na Císařovsku. Vz Mtc.
1899. 45.

Přinalézti. Jiní mnoho země přinalezli.
Har. I. XXVII.

Ρřináležitě. Někoho p. venerirovati. 1771.
Čes. 1. VII 289.

Princ = zadržené peníze (zelená). Us
fiakristu. Kukla 133.

Princátko, a, n. = malý princ Žeran. 88.

Přinošovati. Št. Vz Přinésti.

Přinšć = přijíti. Slez. Lor. 77.

Přiobhrúbný. P. hlas vrány. Ezop. 67.

Přiodíti koho. Přioděli jste mne. Us.

Přiožrati se = příliš píti a se drobet
opiti. Wtr. Part. 472.

Případek, dku, m., das Zugehör. Ten
dům sobě osobil со р. hradu přibenického
(dobytého). Pal. Děj III 1 393.

Případitý. P. věc. 1517. Arch. XVII. 255.

Případnosť, adjunctum, v logice úkaz,
který k své důležitosti n. místu má zření.
Vz Mus. 1898. 176. Dělení z p-sti, distri-
butio ex adjectis. Mus. 1898. 254. (XVI. stol. ).

Připadnuć hlavu = upadnouti a naraziti
si hlavu. Slez Lor. 77.

Přípas v II. 1062. dle Flš. v Mus. 1898.
246. mylně m. přípasie (Hus I. 422. ).

Připéci. Připeká mu na prsty. Mus. slov.
II. 100.

Přípěvek, vku, m. Mtc. 1899. 8.

Připištěti co komu. Ezop. 303.

Přípitek. P-tky na Slov. Vz Zát. Př. 262 nn.
XVI. odst. 19. f, 66. Na jižní Moravě. Vz Šeb.
67. nn.

Příplatek, tku, m. Projímač s příplatkem
(náčiní kolářské). 1490. Arch. XVI. 347.

Připlatiti со к čemu. Ezop. 292.

Připlet, u, m. = dva lokte dlouhá mašle
к ozdobě hlavy. Vek. Svat 19. Vz Přípletek.

Připlichtilý. P. sloha. Mtc. 99. 16.

Připodobniti co kde k čemu. Kristus
sám к trní zboží p-bnil v té pověsti. Št.
Bes. 73.

Připohnati koho čím. Aby nás připohnal
mocí toho listu. 1392. Arch. XVI. 89.

Přípojka, y, f. P. hlavního sběrače splašků.
Nár. list. 1897. č. 113.

Připomoci komu k čemu: к rozumu.
Št. Bes. 54.

Přípona. P-ny pádové (vz Koncovka),
osobní (silnější n. prvotní; slabší n. po-
družné). Vz Gb. II. ml. III. I 1. — 2., Ш. 2. 6.,
464.

Prípor, u, m., vz předcház. Potisk.

Připoslati komu co dle něm. zuschicken.
Tohoto slova užívá často Č. v Mus. 1871.
v dopisech.

Připoščat co komu = připůjčiti. Val.
Ces. 1. X. 39.

Připósobiti komu co = zjednati. To nám
p-bil Kristus. Št. V III. 1067. připosobiti
oprav v: připósobiti.

Pripovědkárstvo, a, n. = umění vy-
právěti povídky s některými formulemi před
připovědkou а po ní. Slov. Mus. 1848. II. 320.

Přípovědné, ého, n. = poplatek. 1510.
Arch. XVII. 160.,

Připovídání. Úsloví atd. vz v Zát. Př.
XVI. odst. o.; 246.

Připovídka. Za Kom. polož: Theatr. 8.

Připracovati = prací někomu pomáhati.
1508. Arch. XVII. 540.

Přípřaha, y, f. Jeli jsme s přípřahou na
Brenner. Pal. Záp. I. 81., 211. Sr. Přípřah

Příprava. Králová byla v koruně a drahé
p-vě. Št. Bes. 99.

Připravjať = připravovat, chystati; při-
právjať k někomu = přimlouvati, mluviti
lahodně. Val. Čes. 1. X. 301. Sr. Připráv´ať
v 1. Příspěvcích.