257

Připražiti со: polívku (dáti do ní jíšku).
V Křenovic. Vchř.

Připrnouti. Alx. V. 1422.

Připůsobiti co komu kde. Bůh dvoje
dobro člokěku p-bil, jedno v ráji... (při-
pravil), Št. Bes. 55.

Přířečí, n. = menší rozdíl krajinomluvy.
Hoř. 71.

Přiřetěziti co = řetězem připevniti. Nár.
list. 2898. é. 271.

Přiřnuć komu = udeřiti koho. Slez. Lor.
77.

Příroda. Úkazy p-dy. Vz Zát. Př. XIV.

Přiroditi se к čemu. Kdo se к jistému
erbu p-dil. Pal. Děj. I. 2. 264.

Přírodnosť, i, f. Moc a síla tohoto ka-
zatele jevila se zvláště jasností, spamětností
a nelíčenou p-stí. Pal. Děj. III. 1. 15.

Přírodný = ρřírozený. P. okolnosti. Pal.
Rad. I. 129. a j.

Přírodoléčba, y, f. Vz Ott. XIV. 1003b.

Přirodoléčebný. Р. jednota Věst. VI 42.

Přírodopisný. P. vědy. Vz literaturu
v Jub. IIb. 4. - 40.

Přírodoskúmatel, e, m. Phľd. 1897. 102.

Přírodosloví, n. Pal. Pam. 384.

Přírodovna. Pal. Záp. I. 229.

Přirostlý = přibylý P. pokuta. Arch.
XVIII. 342.

Přirozenec, nce, m. Klc. v Mus. 1843. 336.

Přirozenost'. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
XII. odst. 10.

Přirozený = příbuzný. Svůj statek od-
kázali p-ným a nepřirozeným. 1507. Arch.
XVII. 86.

Příručka, y, f. — příruční taška. Cestovní
p. Nár. list. 1897. č. 257.

Příruční spis, Hadact. Ott. Říz. I. 303.

Přirůsti. Tomu peníze nepřirostly к srdci.
Hoř. 122.

Přirůžovělý čím. Líc červánkem p-lá.
Br. Věk. 128.

Přirychlení tíže vody. Ott. XIII. 307.

Přísaha. P-hy staří Čechové neznali. Pal.
Děj. I. 1. 215. Formule p-hy při starších
soudech. Sr. Pal. Děj. II. 2. 409. P. lehko-
myslná. Vz Zát. Př. 136., 137., VIII. D.,
odst. 5., f.

Přisahati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 167. nn. — jak. Kdo křivě přisahá, tomu
ztuhnou prsty ku přísaze pozdvižené tak, že
jich jakživ více neohne, nebo: ten do roka
umře a tělo jeho po smrti zčerná Brt. Hlídka.
1899. 163. P. pod životem. Ezop. 148. —
v kom. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 94. —
s inft. P-haí dati se nám. Hod. 14. stol. Mus.
fil. VII 98

Příseditý. Odprodati zboží daleko od-
sedlá a Strakunicům nepříseditá (nehra-
ničící) Sdl. Ur XI. 134.

Příseka. Arch. XVI. 263.

Příseň nepřítele = přísnost Mus. 1839.
160.

Přiseti. Abv sobě na ozim přisel. 1496.
Arch. XVII. 481.

Přischlý. Věc přischlá. XV. stol. Modl.
ms. (Mus. fil. 1898. 46. ).

Přisíci. Vz Přiseknouti.

Přísinek, nku, m., vz Přísanek, Přesenek.
Přisivělý. P. oko. Slád. Rom. 110.
Přísklepí, vz Přisklípek. Arb. Dom. 5.
Přískořník, u, m., pes corni. Sal. (Věst.
VII. 517b. ).

Přiskvrniti. Hus II 302.

Přisládlý. P. ton (řeči). Tům. 35.

Přislaný = zaslaný. Děkuji za p. mi vý-
tisk. Č. v Mus. 1871 367.

Přislibce, e, m. Rukojmě a p. 1392. Arch.
XVI. 90.

Příslovce. Vz předcház. Adverbium. Lor.
68. (Slez. ). Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
344. nn.

Příslovečný. P. věty na Císařovsku. Vz
Mtc 1899. 41. P. určení ve větách tamtéž.
Vz ib. 17.

Přísloví = stručné, zobecnělé, v řeči lidové
již ustálené vety, jimiž se z pravidla nějaká
moudrost nebo jistá pravda vyjadřuje. Hoř.
116. nn. Sr. Nár. sbor. II. 227. Р. а jich
studium. Vz Nár. sbor. 1900. 204. Rybayovu
sbírku čes. p. vz v Čes. 1. X. (druhou Čásť'
na str. 283. nn. ). Р. obrazné: Staré chrámy
mají dobré zvony; doprostné: Staří dobře
radí. Vz Mus. slov. III. 71.

Přísiusenský závazek. Ott. Říz. I. 226.

Příslušeti. 3. pl.: - sejí. Chč. S. I. 56.

Příslušnějícně = příslušně. 1802. Čes. 1.
IX. 434.

Příslušnost' soudní = pravomocnosť při"
kázaná soudům а obmezená podle určitých
poměrů. Vz Ott. Ríz. I. 65. Zuständigkeit. —
S všelikými toho města p-stmi. 1463. Zugehör.
Arch. XVI. 151, 155.

Přisnědlý. P. tvář. Br. Hod. 25. Sr. Pří-
snědý.

Přisnoubiti koho к čemu. Proch. 23.

Přísný kopec = strmý. Krkon. Rais. Pot.
154.

Přispářeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 342.

Přispíšení, n. = urychlení. Chci vésti
péči o p. jeho (díla). Pal. Děj. I XI.

Přispolniti se někomu v něčem = při-
pojiti Vlč. Lit. slov. 1. 71.

Prisprostý. Ešte je p. medzi svätých
(ještě neumřel). Slov. Zát. Př. 79^a.

Přissávání. P-ním něco přitahovati. Nár.
list. 1897. č. 325.

Přissávkovitý. P. deska. Ott. XV. 489.
Vz Přissávka.

Přistěhovalec, lce. m.: hostiak, priš,
odkundes, sbeh sveta. Vz Zát. Př. 185. — 186.

Přísti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
136. Časování na Císařovsku. Vz Ces. 1. VIII.
158. Přede kocourovi na kalhoty = špatně.
Ta toho nahouká, ale niť má někde jako
vlas, někde jako klas a někde jako psí ocas
(špatné). Čes. 1. IX. 165.

Přístodolek. U Hostařovic na Mor. = kol-
nice u stodoly. Mus. ol. XI. 128.

Přístracha, y, f. = strach. Vz Mus. fil
1898. 205 Vz Přestracha.

Přístrašný, vz Priestrašný.

Přistrčiti. Nepřistrkuj mně (při psaní).
Us. Hoř. 93.

Přístřeší, v. = vetší přístavka přede dveřmi
chalupy. Čes. 1. VIII. 398.