Předchozí (256)  Strana:257  Další (258) |
|
|||
257
|
|||
|
|||
Připražiti со: polívku (dáti do ní jíšku).
V Křenovic. Vchř. Připrnouti. Alx. V. 1422.
Připůsobiti co komu kde. Bůh dvoje
dobro člokěku p-bil, jedno v ráji... (při- pravil), Št. Bes. 55. Přířečí, n. = menší rozdíl krajinomluvy.
Hoř. 71. Přiřetěziti co = řetězem připevniti. Nár.
list. 2898. é. 271. Přiřnuć komu = udeřiti koho. Slez. Lor.
77. Příroda. Úkazy p-dy. Vz Zát. Př. XIV.
Přiroditi se к čemu. Kdo se к jistému
erbu p-dil. Pal. Děj. I. 2. 264. Přírodnosť, i, f. Moc a síla tohoto ka-
zatele jevila se zvláště jasností, spamětností a nelíčenou p-stí. Pal. Děj. III. 1. 15. Přírodný = ρřírozený. P. okolnosti. Pal.
Rad. I. 129. a j. Přírodoléčba, y, f. Vz Ott. XIV. 1003b.
Přirodoléčebný. Р. jednota Věst. VI 42.
Přírodopisný. P. vědy. Vz literaturu
v Jub. IIb. 4. - 40. Přírodoskúmatel, e, m. Phľd. 1897. 102.
Přírodosloví, n. Pal. Pam. 384.
Přírodovna. Pal. Záp. I. 229.
Přirostlý = přibylý P. pokuta. Arch.
XVIII. 342. Přirozenec, nce, m. Klc. v Mus. 1843. 336.
Přirozenost'. Přísloví atd. vz v Zát. Př.
XII. odst. 10. Přirozený = příbuzný. Svůj statek od-
kázali p-ným a nepřirozeným. 1507. Arch. XVII. 86. Příručka, y, f. — příruční taška. Cestovní
p. Nár. list. 1897. č. 257. Příruční spis, Hadact. Ott. Říz. I. 303.
Přirůsti. Tomu peníze nepřirostly к srdci.
Hoř. 122. Přirůžovělý čím. Líc červánkem p-lá.
Br. Věk. 128. Přirychlení tíže vody. Ott. XIII. 307.
Přísaha. P-hy staří Čechové neznali. Pal.
Děj. I. 1. 215. Formule p-hy při starších soudech. Sr. Pal. Děj. II. 2. 409. P. lehko- myslná. Vz Zát. Př. 136., 137., VIII. D., odst. 5., f. Přisahati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 167. nn. — jak. Kdo křivě přisahá, tomu ztuhnou prsty ku přísaze pozdvižené tak, že jich jakživ více neohne, nebo: ten do roka umře a tělo jeho po smrti zčerná Brt. Hlídka. 1899. 163. P. pod životem. Ezop. 148. — v kom. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 94. — s inft. P-haí dati se nám. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII 98 Příseditý. Odprodati zboží daleko od-
sedlá a Strakunicům nepříseditá (nehra- ničící) Sdl. Ur XI. 134. Příseka. Arch. XVI. 263.
Příseň nepřítele = přísnost Mus. 1839.
160. Přiseti. Abv sobě na ozim přisel. 1496.
Arch. XVII. 481. Přischlý. Věc přischlá. XV. stol. Modl.
ms. (Mus. fil. 1898. 46. ). Přisíci. Vz Přiseknouti.
|
Přísinek, nku, m., vz Přísanek, Přesenek.
Přisivělý. P. oko. Slád. Rom. 110. Přísklepí, vz Přisklípek. Arb. Dom. 5. Přískořník, u, m., pes corni. Sal. (Věst. VII. 517b. ). Přiskvrniti. Hus II 302.
Přisládlý. P. ton (řeči). Tům. 35.
Přislaný = zaslaný. Děkuji za p. mi vý-
tisk. Č. v Mus. 1871 367. Přislibce, e, m. Rukojmě a p. 1392. Arch.
XVI. 90. Příslovce. Vz předcház. Adverbium. Lor.
68. (Slez. ). Na Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 344. nn. Příslovečný. P. věty na Císařovsku. Vz
Mtc 1899. 41. P. určení ve větách tamtéž. Vz ib. 17. Přísloví = stručné, zobecnělé, v řeči lidové
již ustálené vety, jimiž se z pravidla nějaká moudrost nebo jistá pravda vyjadřuje. Hoř. 116. nn. Sr. Nár. sbor. II. 227. Р. а jich studium. Vz Nár. sbor. 1900. 204. Rybayovu sbírku čes. p. vz v Čes. 1. X. (druhou Čásť' na str. 283. nn. ). Р. obrazné: Staré chrámy mají dobré zvony; doprostné: Staří dobře radí. Vz Mus. slov. III. 71. Přísiusenský závazek. Ott. Říz. I. 226.
Příslušeti. 3. pl.: - sejí. Chč. S. I. 56.
Příslušnějícně = příslušně. 1802. Čes. 1.
IX. 434. Příslušnost' soudní = pravomocnosť při"
kázaná soudům а obmezená podle určitých poměrů. Vz Ott. Ríz. I. 65. Zuständigkeit. — S všelikými toho města p-stmi. 1463. Zugehör. Arch. XVI. 151, 155. Přisnědlý. P. tvář. Br. Hod. 25. Sr. Pří-
snědý. Přisnoubiti koho к čemu. Proch. 23.
Přísný kopec = strmý. Krkon. Rais. Pot.
154. Přispářeti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 342.
Přispíšení, n. = urychlení. Chci vésti
péči o p. jeho (díla). Pal. Děj. I XI. Přispolniti se někomu v něčem = při-
pojiti Vlč. Lit. slov. 1. 71. Prisprostý. Ešte je p. medzi svätých
(ještě neumřel). Slov. Zát. Př. 79a. Přissávání. P-ním něco přitahovati. Nár.
list. 1897. č. 325. Přissávkovitý. P. deska. Ott. XV. 489.
Vz Přissávka. Přistěhovalec, lce. m.: hostiak, priš,
odkundes, sbeh sveta. Vz Zát. Př. 185. — 186. Přísti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
136. Časování na Císařovsku. Vz Ces. 1. VIII. 158. Přede kocourovi na kalhoty = špatně. Ta toho nahouká, ale niť má někde jako vlas, někde jako klas a někde jako psí ocas (špatné). Čes. 1. IX. 165. Přístodolek. U Hostařovic na Mor. = kol-
nice u stodoly. Mus. ol. XI. 128. Přístracha, y, f. = strach. Vz Mus. fil
1898. 205 Vz Přestracha. Přístrašný, vz Priestrašný.
Přistrčiti. Nepřistrkuj mně (při psaní).
Us. Hoř. 93. Přístřeší, v. = vetší přístavka přede dveřmi
chalupy. Čes. 1. VIII. 398. |
||
|
|||
Předchozí (256)  Strana:257  Další (258) |