259

fil. 1900. 17. nn., slovný, větný. Vz List.
fil. 1898. 24., 31. P. zpívavý, hudební, (tó-
nický, melodický, muzikálni). Ib. 11.

Přižehnati. Rač, Bože, p. Hod. 14. stol.
Mus. fil VII. 90.

Přiženiti se někam pro statek. Dač.
II. 149.

Prkeňák, u, m. = tanec, při němž každý
tančí maje tělo strnule vzpřímené Us. v zlo-
dějské hantýrce. Kukla 162.

Prkejško, a, n. = prkénko. Us. na jihu.
Kub. 156.

Prkenice, e, f. = prkenná zahradní místnost
к tanci. Hoř. 93.

Prkno, na Mor. deska. Čes. 1. 1898. 182.
Na р. peníze (sázej, plať). Hoř. 93 Už han-
dluje v prknách (už umřel). Us. Hoř. 121.

Prknový. P. dříví. Fisch. Hosp. 156

Prlina, rostl. Sr. Ott. X\I. 505.

Prlovina, y, f., trať. Pck. Hol. 118.

Prlovsko, а, п., míst. jm. u Seninky na
Mor. Vck.

Prnati. Křik, soudy v obci, domě ne-
prnej, začaté právně rovnej. Čes. 1. VII. 372.

Pro předl. na Císařovsku. Vz Mtc. 1900.
145.

pro- vyjadřuje gradaci: prozelenavý. Mtc.

1899. 225.

Probělený cukr. Ott. XIV. 21.
Probicka, trať. Pck. Hol. 70
Probidova. Р., co's to udělal! Císař. Mtc.

1900. 145. Sr. Probide v II. 1127.
Probleknouti. Něco na sebe p-kli. Dač.

I. 243.

Probleštiti čím. Vochutnav meč i p-štil
jím a zahnal (ďábla). 1507. Mus. fil. 1897.
140. Vz Problesknouti.

Próboj, e, m. = probití, zájem и kопě.
Který kůň má p. u nohy, tomu jej prořež
horkým železem. Maš. ruk. 291b.

Probojník, u, m., náčiní kovářské. 1490.
Arch. XVI. 347.

Probostfa, probostfé, probostinka, probost-
finké = pro božstvo, pro bůh. Р., to je pěkny.
Císař. Mtc, 1900. 145. Sr. násl.

Probostfinkové = pro božstva, pro boha.
Vz Probostfa. Císař. Mtc. 1899. 227.

Probošt = opatrovník, direktor kolleje pro-
fessorské. Vz Wtr. Živ. vys. šk. 42.

Proboštovati. Wtr. Živ. vys. Šk. 136., 164.

Proboštura, y, f. = úřad probošta. Wtr.
Živ. vys. šk. 43.

Probůsti se nač. Spadl a na meč se
probodl. Ezop. 356.

Probuzovati. Ld. 27. Vz Probuditi.

Probyti. V II. 1120. za Modl, polož:
CV., CVI.

Procas, u, m. = korouhev. Jen v borovici
která jako p. na věži se houpá. Sá. Povíd
322.

Proce = proč se. P. nechal tlouct. Hoš.
120 P. utopil? Čes. 1. X. 68. Vých. Čech.

Procení = proč jsem. P. nebyl vojákem.
Hoš 117.

Procentovati = procenta vypočítávati. Osv.
1897. 624.

Process. Po processu mají lidé rozum a
doktoři peníze. Hoř. 121.

Processně nezpůsobilý. Ott. Říz. I. 158.

Processní právo. Ott. Říz. I. 4., 7. P.
způsobilosť. Processfähigkeit. Ib. 155.
Processualista, у, m., z lat. Ott Říz. I. 5.
Processualní poklések. Ott. Říz. I. 8.
Proci = proč jsi. P. ho utopil? Slov. Čes.

1. X. 68.

Procifko = proti. Ve Spišsku na Slov.
Sbor. Slov IV. 91.

Procitnouti. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2. 243.

Pročajovati. V tom čaji moc p-juje. Mtc.
1900. 148.

Procesati. P-sal bych mu bradu. Ezop.
223.

Pročež chtějíc. Pal. Záp. I. 13.

Pročiž, vz Čiž.

Prodajka, y, f., rostl. Mor. Mus. ol. V. 72.

Prodávání. Úsloví atd. vz Zát. Př. XI.
odst. 7.

Prodejna. Nár. list. 1898. č. 312., č. 75.

Proděraviti co. Ezop. 349.

Prodloužile. Na to psaní p. odpovědi
žádané dávati neráčíte. Holic. 58.

Prodloužilý. Někoho při dobrém zdraví
za mnohá p-lá léta zachovati. Holic. 15. aj.

Prodloužitel, e, m. P. Beneše minority
(jeho kroniky). Pal. Děj. III. 2. 82.

Prodržati co. P-žal kobylí pole = trpěl
po 3 léta a 18 neděl, že kobyly tam cho-
dily a tím pole za jeho držení se stalo
polem kobylím. Bdl. v Kn. rožm. str. 108.
pozn. 8.

Profantovati město, z něm. verprovian-
tieren. 1467. Mus. 1899. 235.

Professorství, n. Tk., Pal. Pam. 67.

Profil, u, m. Jíti na p. (za děvčetem).
Jrsk. XXII. 201.

Profrcati = proprděti, utratiti. - co: všechno
dědictví. Ezop. 287.

Progát = brokát. Hoř. 212.

Probádati. Zdálo se, jakoby mělo p. se
opět vše, co kdy bývalo na sporu = znova
o to se hádati. Pal. Děj. V. 2. 428.

Prohlédací sklo. 1588. Sdl. Hr. XI. 151.

Prohlídati nač. Prohlídaje na vaši pří-
mluvu. 1630. List. 74.

Prohlukovati. Ld. 30. Vz Prohluknouti.

Prohnilosť dřeva. Nár. list. 1898. č. 271.

Prohnouti se kde. Pod něčím se pro-
hýbati. Us.

Prohoditi. Dobytým tesákem za ním
házel a byl by ho p-dil a ranil. Sdl. Hr. V.
135.

Proholdovati co: peníze (utratiti). Dač.

II. 62.

Prohřešený = zatrolený a p. Děcko p-né!
Horen. 112. Sr Prohřešilý.

Prohříti, vz Prohřatí.

Prohybovati, vz Prohnouti.

Prohýřiti. P-řil by vlastní hlavu, kdyby
mu na ni půjčili. Sml. IX. 189.

Procházivý. P-vá (polka). Hoř. 93.

Procházka Ant., Arn., Frant. a j. Sr.
Jub. XXV. Fr. P. Vz Flš. Písm. 490.

Prochladiti co kde. Dobytek v rybníku
prochlázeti. 1510. Arch. XVII. 138. a j.

Projasniti se komu kde. Ρ lο se mu
mezi temnostmi. Chč. S. L 393.