261

Prošcic = přímiti. Val. Lor. 77.

Prosecí, n. = processí. Us. Hoř.

Proseč. Z Proseči. Vš. 139.

Prosedlati co: něčí zboží = pokrásti a
pod. Braun. 9.

Prosekati. Řezník říká, že prosekává
(prodělává). Obz. 1889. 17.

Prosel, nějaké koření. 1633. Čes. 1. VII.
282.

Prosevek, vku, m. Měli při své živnosti
veliký р., ale ten nebyl jejich. Sá. Kresb.
z Ješt. 9.

Prosincovka, y, í. = základní zákon
státní ze dne 21. pros. 1867. Vz Ěezn. Pal.
276.

Prosinec. Jaké počasí panovalo v p-ci,
to se opakuje v červnu, kdy sekáme trávy.
Sá. Kant. 134. Pranostiky a pověry к р. se
táhnoucí vz Hrub. 14., Hoř. 206., Čes. 1. VIL
376., Mus. ol. XII. 62.

Prositi. Vzorec časování. Vz Gb. ml. III.
2. 298. Prosím, a musí tak byť. Kdo mnoho
prosí, málo nosí. Pros, nepros, jedno. Zát.
Př. 351., 352. — jak. Srdcem a jazykem
prosíme tebe. Hod. 14. stol Mus. fil. VII.
99. — čeho od koho. Jedné věci prosil
sem od mého pána. Modl. CXLVI. 110.

Proskakující papír = piják. Fisch. Hosp.
238.

Proskočiti. Za Pal. polož: Děj. III. 1.
284. To světlo může tmy p. Chč. S L 71.

Proskočný tanec. Šml. IX. 237.

Prosled, u, m. = pronásledování. Pustili
se na p-dy nepřátel. Mas. 1898. 508.

Prosmykování, n. Tanec nazýval p-ním
v nepravostech. Sá. Povíd. 62.

Proso = prosba. Neumím dávati se na
proso. Šmil. VII. 245. Je v prose (= prosí).
Hoř. 120. Do prosa někoho nahnati. Zát.
Př. VIII. 805.

Prosodie. O poměru čes. p. časoměrné
i přízvučné k rozměrům antickým. Vz Mus.
fil. VIL 78. (dokonč. ).

Přosol, u, m., léčivá rostl. Šeb. 268. (již.
Mor. ).

Prospěšný = prospěch mající. Kdo se
pod Rybnářem počne, p-šen bude ve všem,
co činiti bude. Maš. ruk. 29^a. — P. = pro-
spěch dávající. Bude jemu v cesty prospěšno.
Maš. ruk. 28b.

Prospěvek, vku, m. = prospěch, užitek
P. z toho není žádný. Šeb. 166

Prost, u, m. = látka z předené vlny. Slez.
Nár. list. 1898 č. 86.

Prosto. Do prosta státi = vzhůru, zrovna.
Věst. op. 1895. 20.

Prostočidlý. P. měkkýši, basomatophora.
Vz Ulič. 104.

Prostoduchosť, i, f. Pal. Děj. I. 1. 12.
Prostoduše něco říci. Proch. 78.

Prostodušnosť, i, f. Slád. Sen. 88.

Prostořekosť, i, f. Úsloví atd. vz v Zát.
Př. V. odst. 6.

Prostorozumový. P. mysl. Klc. v Mus.
1843. 332.

Prostrčiti koho čím: mečem = probod-
nouti. Alx. Nách. CXLIII. 127.

Prostředčení, n. = prostředkováni Po-
dával se jim ku p. Pal. Děj. V. 2. 233.

Prostředek, dku, m. = rozsudek, smír.
Laš. Mus. fil. 1897. 340. — Р., Mitte. Z pro-
středku a z prostředka. Gb. H. ml. III. 1. 34.

— P. = prostředník. P. mezi Bohem a lidmi.
Chč. S. I. 388.

Prostředí, n. = okolí. Pal. Pam. 441.

Prostředňansko, a, n. = čásť vsi Rusavy
na Mor. Pck. Hol. 226.

Prostředník, a, m. = smírčí osoba. Laš.
Mus. fil. 1897. 340. Vz předcház. Prostředek.

— P. = dělník ve dvoře mezi pohunkem a
pacholkem Mus. ol. VIII. 116. — Р., u, m. =
mezník u prostřed cesty. Př. star. III. 18.

Prostřeliti = postřeliti. Bude-li člověk
šípem prostřelen v tvář neb v život. Maš,
ruk. 206a.

Prostříti se kudy. Vojsko rovinou se
prostíralo. Us.

Prostý jako evangelium, jako popěv pěn-
kaví. Šml. III. 139., IX. 62.

Prosvěta, y, f., declaratio. P. řeči. Z.
pod. CXVIIL 130.

Prosvětlina, y, í. = les nehustý, kde tu
a tam strom schází. Ott. XV. 909.

Prosvitný. P. noc. Slád. Sen. 28.

Prosypati. Velikým násilím naň se prospe.
Rozb. III. 722.

Prošedivělý. P. vlasy. Us.

Prošedivěti. Vlasy mu p-ly. Šml. X. 176.

Prošířiti něco na něčem. Arch. XVI.
235.

Prošplechnouti co = vyklevetiti. Sá. Liter,
soukr. 20. Sr. Prošplechtnouti.

Proť, i, f. = pól. Mus. 1849. IV. 60.

Protahovadlo n. řimsovačka — náčiní, na
kterém klempíř tažením žlaby, římsy, roury
atd. zhotovuje. Ott XIV. 347a.

Protajcený. Praha zahradami opletená a
p-ná (cf. tknu). XVI. stol. Rozb. II. 184.

Protajiti co = na světlo vynésti. Kakž
my chcem p. tajnosť jeho? Št. Bes. 71.

Prótek, tku, m. = věneček z drobných
dělaných kvítků, který vzadu měl asi pět
klebet, které se skládaly z trubiček slámo-
vých nebo rákosových proložených červe-
nými kuličkami housenkovými a dolů do týla
visely. Nár. sbor. 1901. 30.

Proti. Na Císařovsku také protiv, protivá,
naprotivá, protivě. Mtc. 1900. 145.

Protičelí, n. V p. k Vítkovi. 1512. Arch.
XVII. 170.

Protičeský. P. snahy, Pal. Děj. I. XL,
stranník. Pal. Pam. 461. Byl vychován v duchu
p-ském. Pal. Děj. IV. 1. 304.

Protidedukce. Ott. Říz. I. 291.

Protidůkaz = odvod Ott. Ěíz. I. 252.,

II. 69.

Protidynastický. P. hnutí. Pal. Pam. 477.
Protihusita, y, m. Pal. Děj. III. 1. 253.
Protihusitský. P. moc, kraj. Pal. Děj.

III. 1. 452., III. 2. 64.
Protilutherský odpor. Vlč. Lit. I. 369.
Protinárazový. P. kolejnice, Stossfang-

schiene. Ott XIV. 544b.

Protipapežský spolek. Pal. Děj. IV. 1.
237.

Protipísař, e, m. = kdo pro větší víru
a svědectví všecko přepisuje. Fisch. Hosp.
235.



	261

	Prošcic = přímiti. Val. Lor. 77. Prosecí, n. = processí. Us. Hoř. Proseč. Z Proseči. Vš. 139. Prosedlati co: něčí zboží = pokrásti a pod. Braun. 9. Prosekati. Řezník říká, že prosekává (prodělává). Obz. 1889. 17. Prosel, nějaké koření. 1633. Čes. 1. VII. 282. Prosevek, vku, m. Měli při své živnosti veliký р., ale ten nebyl jejich. Sá. Kresb. z Ješt. 9. Prosincovka, y, í. = základní zákon státní ze dne 21. pros. 1867. Vz Ěezn. Pal. 276. Prosinec. Jaké počasí panovalo v p-ci, to se opakuje v červnu, kdy sekáme trávy. Sá. Kant. 134. Pranostiky a pověry к р. se táhnoucí vz Hrub. 14., Hoř. 206., Čes. 1. VIL 376., Mus. ol. XII. 62. Prositi. Vzorec časování. Vz Gb. ml. III. 2. 298. Prosím, a musí tak byť. Kdo mnoho prosí, málo nosí. Pros, nepros, jedno. Zát. Př. 351., 352. — jak. Srdcem a jazykem prosíme tebe. Hod. 14. stol Mus. fil. VII. 99. — čeho od koho. Jedné věci prosil sem od mého pána. Modl. CXLVI. 110. Proskakující papír = piják. Fisch. Hosp. 238. Proskočiti. Za Pal. polož: Děj. III. 1. 284. To světlo může tmy p. Chč. S L 71. Proskočný tanec. Šml. IX. 237. Prosled, u, m. = pronásledování. Pustili se na p-dy nepřátel. Mas. 1898. 508. Prosmykování, n. Tanec nazýval p-ním v nepravostech. Sá. Povíd. 62. Proso = prosba. Neumím dávati se na proso. Šmil. VII. 245. Je v prose (= prosí). Hoř. 120. Do prosa někoho nahnati. Zát. Př. VIII. 805. Prosodie. O poměru čes. p. časoměrné i přízvučné k rozměrům antickým. Vz Mus. fil. VIL 78. (dokonč. ). Přosol, u, m., léčivá rostl. Šeb. 268. (již. Mor. ). Prospěšný = prospěch mající. Kdo se pod Rybnářem počne, p-šen bude ve všem, co činiti bude. Maš. ruk. 29^a. — P. = pro- spěch dávající. Bude jemu v cesty prospěšno. Maš. ruk. 28b. Prospěvek, vku, m. = prospěch, užitek P. z toho není žádný. Šeb. 166 Prost, u, m. = látka z předené vlny. Slez. Nár. list. 1898 č. 86. Prosto. Do prosta státi = vzhůru, zrovna. Věst. op. 1895. 20. Prostočidlý. P. měkkýši, basomatophora. Vz Ulič. 104. Prostoduchosť, i, f. Pal. Děj. I. 1. 12. Prostoduše něco říci. Proch. 78. Prostodušnosť, i, f. Slád. Sen. 88. Prostořekosť, i, f. Úsloví atd. vz v Zát. Př. V. odst. 6. Prostorozumový. P. mysl. Klc. v Mus. 1843. 332. Prostrčiti koho čím: mečem = probod- nouti. Alx. Nách. CXLIII. 127. Prostředčení, n. = prostředkováni Po- dával se jim ku p. Pal. Děj. V. 2. 233.	Prostředek, dku, m. = rozsudek, smír. Laš. Mus. fil. 1897. 340. — Р., Mitte. Z pro- středku a z prostředka. Gb. H. ml. III. 1. 34. — P. = prostředník. P. mezi Bohem a lidmi. Chč. S. I. 388. Prostředí, n. = okolí. Pal. Pam. 441. Prostředňansko, a, n. = čásť vsi Rusavy na Mor. Pck. Hol. 226. Prostředník, a, m. = smírčí osoba. Laš. Mus. fil. 1897. 340. Vz předcház. Prostředek. — P. = dělník ve dvoře mezi pohunkem a pacholkem Mus. ol. VIII. 116. — Р., u, m. = mezník u prostřed cesty. Př. star. III. 18. Prostřeliti = postřeliti. Bude-li člověk šípem prostřelen v tvář neb v život. Maš, ruk. 206a. Prostříti se kudy. Vojsko rovinou se prostíralo. Us. Prostý jako evangelium, jako popěv pěn- kaví. Šml. III. 139., IX. 62. Prosvěta, y, f., declaratio. P. řeči. Z. pod. CXVIIL 130. Prosvětlina, y, í. = les nehustý, kde tu a tam strom schází. Ott. XV. 909. Prosvitný. P. noc. Slád. Sen. 28. Prosypati. Velikým násilím naň se prospe. Rozb. III. 722. Prošedivělý. P. vlasy. Us. Prošedivěti. Vlasy mu p-ly. Šml. X. 176. Prošířiti něco na něčem. Arch. XVI. 235. Prošplechnouti co = vyklevetiti. Sá. Liter, soukr. 20. Sr. Prošplechtnouti. Proť, i, f. = pól. Mus. 1849. IV. 60. Protahovadlo n. řimsovačka — náčiní, na kterém klempíř tažením žlaby, římsy, roury atd. zhotovuje. Ott XIV. 347a. Protajcený. Praha zahradami opletená a p-ná (cf. tknu). XVI. stol. Rozb. II. 184. Protajiti co = na světlo vynésti. Kakž my chcem p. tajnosť jeho? Št. Bes. 71. Prótek, tku, m. = věneček z drobných dělaných kvítků, který vzadu měl asi pět klebet, které se skládaly z trubiček slámo- vých nebo rákosových proložených červe- nými kuličkami housenkovými a dolů do týla visely. Nár. sbor. 1901. 30. Proti. Na Císařovsku také protiv, protivá, naprotivá, protivě. Mtc. 1900. 145. Protičelí, n. V p. k Vítkovi. 1512. Arch. XVII. 170. Protičeský. P. snahy, Pal. Děj. I. XL, stranník. Pal. Pam. 461. Byl vychován v duchu p-ském. Pal. Děj. IV. 1. 304. Protidedukce. Ott. Říz. I. 291. Protidůkaz = odvod Ott. Ěíz. I. 252., II. 69. Protidynastický. P. hnutí. Pal. Pam. 477. Protihusita, y, m. Pal. Děj. III. 1. 253. Protihusitský. P. moc, kraj. Pal. Děj. III. 1. 452., III. 2. 64. Protilutherský odpor. Vlč. Lit. I. 369. Protinárazový. P. kolejnice, Stossfang- schiene. Ott XIV. 544b. Protipapežský spolek. Pal. Děj. IV. 1. 237. Protipísař, e, m. = kdo pro větší víru a svědectví všecko přepisuje. Fisch. Hosp. 235.