262

Protipřírodný boj, úmluva. Pal. Děj. I.
1. 59., 345.

Protislunce = jasně bílá skvrna proti
slunci ve stejné s ním výši na horizontalním
kruhu. Vz Ott. XIV. 526b.

Protismysl, u, m. Slád. Ham. 85.

Protisoused, u, m. Br. St. 42.

Protitorpedový. P. loď. Nár. list. 1898.
č. 14. odp

Protitrojičník, a, m. Kom. Ohláš. 77.

Protitvarna, y, f. P. při lisování. Vz
Tvarna, Ott. XVI. 102.

Protiva = proti. Nemá p. nám býti. 1472.
Arch. XVI. 180. — P. Jan, kazatel a Husův
protivník. Vz Flš. Písm. I. 145., Mus. 1У00.
190. nn.

Protivětnosť = kontradiktorní odpor.
Ott Říz. I. 150.

Protivládný. P. strana. Pal. Pana. 451.

Protivnica, e, f. = protější sousedka. Již
Mor. Šeb. 56.

Protivný. P. věno. Vz Odporný (zde).

Protivývojový. P. idea. Nár. list. 1898.
č 83. feuill.

Protokollárně něco uvésti. Ott. Říz. I. 8.

Protokollární prohlášení. Ott. Říz 1. 171

Protráviti, P-viv se s vojskem. Pal. Děj.
IV. 1. 184.

Protříti. Aby cestu k tomu protřeli. Št.
Bes. 14.

Protrpěti co: zlé dni. Slád. Jak. 126.

Protrubovati, vz Protroubiti.

Protykol m. protokoll. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 50.

Proud. Po proudu se lehko pluje. Hoř. 124.

Proudník, a, m., ryba. Har. I. 61.

Proudový. P. voda. Hoř. 82. P. vidlice
u elektrických vozů (spojující drát s vozem).
Us.

Prousek Vinc., spis. f 24. /10. 1900. Vz
Nár. list. 1900. č. 296.

Proutník, a, m., thamnurgus, brouk. P.
pryžcový, t euphorbiae. Vz Klim. 633.

Prouze, proužeji. Když by najprouže lodij
hnala. Ezop. 50. Beran ještě proužeji za ním
běžel. Ezop. 154.

Proužkokrovečník, a, m., asedum, brouk.
P. borový, a. striatum, narudlokrový, agreste.
Vz Klim. 648.

Provalovati, vz Provaliti.

Provaz. Příprava p-zů. Vz KP. VIL 176 nn.
Kde p. tenký, tu se trhá. Hrub. 27. Z toho
môže povrazy pliesť (o mokrém seně). Mus.
slov. L 11.

Provázek, zku, m. = tenké větvoví lesních
stromů. Jičín. Kub. 156.

Provazna. Dle Věst. VI. 29. lépe prý než
provazárna. Vz -árna.

Provaznický. P. zboží. Vz KP. VII. 169.

Provazníček, čku, m., les u Halenkova
na Mor. Vck.

Provazný, les u Halenkova na Mor. Vck.

Provednosť, i, f. Možnosť a p. věci. Flš.
v Mus. fil. 1900. 232.

Provedný, ausführbar. Us.

Provésti co nač: na peníze = převésti.
Chč. S. I. 433.

Provětrati. Aby se šaty (na vzduchu)
provetřily. Fisch. Hosp. 282.

Provinění nedrží se dědiců, nýbrž pů-
vodů jejich. Fisch. Hosp. 388.

Provléci. Však já to ňák provlíknu (chytře
vykonám). Hoř. 93.

Provozovna, y, f. Živnostenská p. Ott.
Říz. I. 334.

Provypraný. Jihozáp. Cech. Dšk. Vok. 10.

Provýskati. V té frašce se sobě líbí a
provyskuje. Kom. Ohláš 191. Vz Nastýskati.

Provzdychati co čím: čas láskou. Slád.
Jak. 42.

Proxenus Šimon f 1575. Vz Truhl. 20.

Proznúti. Zaniklo. Gb. H. ml. III. 2. 249.

Prozouvnosť. Ten chlap má p. Dšk.
Vok. 55.

Prozváti = jmenovati. Hrad prozván podle
vrchu. Uč. spol. 1897. VIII. 4.

Proženiti se s kým. Leda že by se
s dcerami jejich proženil. 1673. Mtc. 1898.
394.

1. Prsa. Na prsech (m. prsou). Jan 13. 25.
(Bibl. král. ).

2. Prsa mostu = pobřežní pilíře. Ott.
XVII. 767b.

Prsk = ohniště. Řeč nad p. ohnivá. Pal.
Děj. I. 1. 378.

Prskanec. Sdl. Hr. III. 150.

Prskař, e, m. = kdo upravoval prsky.
Kočující p-ři je vyškrabovali. Sá. Nem. 10.

Prskati. Prská ako Žid (kdo hovoře prská
sliny). Mus. slov. III. 12.

Prskavec, vce, m., brachynus, brouk. P.
červenonohý, b. strepens, hladký, glabratus,
kovový, sclopeta, menší, explodens, modro-
zelený, psophia, obecný, crepitans, rzivo-
rohý, immaculcornis. Vz Klim. 84.

Prskový. P. dříví (do prsku, к pálení).
Př. star. VI. 178.

Prsňáček, čku, m. = kabátek dětský
s rukávky. Již. Mor. Šeb. 288.

Prsoplýtvý. P. ryby. Mus. 1849. IV. 64.
Vz Prsoplýtevný, Prsoploutvý.

Prsosiny. Hus. Post. 59^b. Vz Prsiny.

Prst. O pův. sr. Zub. 404. Kouká mu na
prsty (kontrolluje ho). Hoř. 124. Podal-li jsem
již prst, proč bych odtahoval ruku? Šml.
IX. 170. Úsloví atd. vz v Zát. Př. 352a.

Prstek, stku, m., zdrobn. prst. Hus III.
208.

Prsténkový. P. housenky. Mus. ol. 1898.
105.

Přstice, trať na již. Mor. Šeb. 190.

Prš, e, f. = suché jehličí (stelivo). Mus.
ol. 1898. 114.

Pršeti. Úsloví vz v Zát. Př. 352a. Pršívá
nejdéle do tří dnů, když zachází slunce za
stěnu, zčernají-li hned po západu slunce čer-
vánky, točí-li se po záhonech zlý vítr, tá-
hnou-li mračna do kraje se napit (od severu
к jihu), svítí-li se skály, hrabe-li kočka po-
metla, rostou-li na mrvišti houby, lezouli-
mravenci přes cestu, sletují-li se ptáci v h-ro
madu, sykají-li sýkorky, má-lí měsíc stu-
dánku. Sá. Kant. 31. Prší-li o křtu, o svatbě,
padá štěstí. Čes. 1. IX. 253.

Prť, i, f. = příloh. Strakon. Kub. L. f.
1900. 362.

Prťačka, y, f. = ševcovská stolička. Us.
Kub. 156.