263

Prták, u, m. = čamrda. Již. Mor Šeb.
174.

Prtati = strkati. Mor. Brt.

Prtky. Má p. (naháňky, starosť). Us. Hoř.

93.

Průběrový. P. klesť = dělaná při prů-
běru (když se les probírá а odvětvuje). Ott.
XIV. 365^b. Vz Paseční.

Průboj, vz předcház. Fraštan, Próboj.

Pruc, porać = párati. Slez. Lor. 77.

Prućeś = spodní trám dubový pod cha-
lupou. Slez. Lor. 77.

Prućiti se. Srdce se v těle pručí (puká).
Rozb. II. 140.

Prudek, dku, m. = proud. Slez. Lor. 77.

Prudkokrevný jinoch. Šml. IV. 64

Prudkomrštný. P. luk. Ld ll.

Prudký. P. oheň brzo dohoří. Šml. VII.
169. P. letora chladný příkaz přeskočí. Slád.
Kup. 15.

Prúdový = proudový. P. voda. Mus. ol.
1898. 114.

Pruhatý pták. Št. Bes. 22.

Průhon, u, m. = náčiní klempířské. Vz
Ott. XIV. 347b., 348. (obraz).

Pruhoševý. Vz Kůrař.

Průchodiště, ě, n. P. v zahradě = ce-
stička. Fisch. Hosp. 82. — P. = podsloupí.
Čes. 1. VIII. 399.

Průchoz, u, m. P. k dvoru (průchod). 1498.
Arch. XVIII. 95.

Průkazna. V II. 1216. polož před Pru-
kaznosť a Průkaznosť před Průkazný.

Průkopník, a, m. P. ideový. List. fil. 1897.
224.

Průlis, u, m. P. u lisování. Vz Ott. XVI.
102.

Prusík Frant, Bořivoj. Sr. Jub. XXV.

Pruské, ves na Slov. Phľd. 1897. 105.

Pruský. P. masť Maš. ruk. 46a, 222a.
Od prus = sonipes, kůň. Sr. Mus. fil. 1899.
280.

Prustaněk m. prostraňky. Dšk. Vok. 47.

Prustforcz = prustvorec. XV. stol. List.
fil. 1898. 198.

Průstranky m. prostraňky. Dšk. Vok. 47.

Pruščianské, ináč Vršatské, ves na Slov.
Phľd. 1897. 105.

Průšky. Dát na p. = prosení, modlení.
Řimov. Kub. L. f. 1900. 362.

Prut. P. ohýbať Zát. Př. VII. 758., 760. —4.

Prúťa = proutí. P. rastie i zdola vody.
Slov. Zát. Př. VIII. 884.

Průtlak, u, m. P. u lisování Vz Ott. XVI
102.

Průtrž, a, nč. f. Gb. H. ml. III 1. 121.

Průtržka, y, f. P. listiny. Ott. Říz. II. 146.
Průtržník, úplavník, hermaria Nár. sbor.
1901. 162.

Průvodnosť prostředku důkazného. Ott.
Říz. I. 28.

Průvodný. P. samohlásky v jihozáp. Čech.
Vz Dšk. Vok. 64.

Průzev na Hořicku. Vz Hoř. 78.

Pruźňok (Prus) = lajdák. Slez. Lor. 77.

Pružinka, y, f. = kosa. Bechyně. Kub.
L. f. 1900. 362.

Pružinkový = pérový. P. manometr. KP.
IX. 15.

Pružník, a, m, elater, brouk. P. krvavý,
e. sanguineus, krvorudý, sanguinolentus, na-
hnědlý, praeustus, opásaný, balteatus, ose-
dlaný, ephippius, podlouhlý, elongatulus,
rezavý, ferrugatus, rumělkový, cinnabarinus,
rýhoštítý, rubidus, šafránový, crocatus, tečko-
štítý, pomona, černohnědý, tristis, černý, ni-
grinus, hnědonohý, megalopenthes lugens,
ladný, e. elongatulus, malokýlý, meg. tibialis,
načernalý, e. nigerrimus, rudoštítý, ischnodes
sanguinicollis, skvrnitý, betarmon bisbima-
culatus, skvrnoštítý, sinuatus, smolonohý,
bet. picipennis, tmavý, e. aethiops, ušatý,
e. erythrogonus. Vz Klirn. 426. nn.

Pružný. P. péro hodin Vz KP. VII. 280.

Prvejcka = dřívp. U Polné. Hoš.

Prvějky = dřive. U Polné. Hoš.

Prvěnky, primordia. Hymni 1418. Věst.
op. 1895. 37.

Prvienectvo (prwienecztwo) = prvenstvo,
Genese. List. fil. 1897. 446.

Prvobydlitelství Slovanů v Čechách. Mtc.

1898. 285.

Prvokup, u, m., Vorkauf. Má právo p-pu.
Mtc. 1900. 283.

Prvoobyvatel země. Pal. Děj. I. 1. 8.

Prvoplodivosť, generatio aequivoca. Mus.
1849. III. 120.

Prvopočátek. Vz nnsl. Prvý.

Prvopostní středa. Čes. 1. VIII. 304.

Prvorozenství, n., primogenitus. Ž. pod.
CIV. 36.

Prvosenka, správně prvěsenka, z pol.
pěrviosenka, slov. prvieseň. Vz Krok. 1897.
96.

Prvoslabičný přízvuk. Dšk. Vok. 23.

Prvostánek, nku, m. Kristus jest p. Hus
I. 37. a j.

Prvostélka, y, f., vz Prvoklíček.

Prvôstka, y, f. = prvopraska. Zát. Př.
279b.

Prvostupňový. P. súdce. Sbor. slov. II. 12.

Prvosvět. To je od p-ta. Zát. Př. 214^a.

Prvotinný řád německý a slovanský, les
(Urwald), církev. Pal. Děj. I. 1. 174., 293.,
IV. 1. 412.

Prvotisk. P-ky v zemích čes. Vz Zbrt.
Bibl. 12.

Prvotně = přede vším. Koza všecko proutí
obštiká a okouše a p. réví. Ezop. 341.

Prvotnost' života Chč. S. I. 206.

Prvověkosť, i, f. P česká, národa. Pal.
Děj. I. 1. 221., 174.

Prvý. V prvo, z (s) prva, z prvu; s prva
počátku, od prva počátku; odtud nč. prvo-
počátek. Gb. II. ml. III. 1. 273 Úsloví vz
v Zát. Př. 352a.

Prý uvádí přímou řeč. Mám Lenko ne-
mocnó, prý hlava mně boli. Císařov. Vz Mtc.

1899. 45. Někdy také nepřímou. V otázce ne-
přímé. Poslal ho k nám, kdy prý pojedem.
Tamtéž 46., 47.

Pryč. Jíti od někoho na pryč = odejíti
od něho. Z hor. Nár. list. 1898. č. 163. odp.
feuill

Pryskyřicový koláč (na smůlu). KP. VII
202.

Prýštinka, y, f. —pramen. Mus. ol. 1898.
114 Vz Prýština.