264

Pržnice, e, f., kopanice. Реk. Hol. 126.
141.

Psalm. Hus II. 149., III. 229., jinde žalm
(I. 115. ).

Psáni, gt. psáněte, pl. psáňata, gt. psáňat.
Mor. Gb. H. ml. III. 1. 425.

Psaný. Slovo psané. Vz Zát. Př. 60b.

Psářce, háj. 1498. Arch. XVIII. 37.

Psáry. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 115.

Psáti, píšu. Sr. Zub. List. fil. 1901. 28.
O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 362. Píše
nosem po rukávě (utírá si nos o rukáv). Us.
Hoř. 126. — P. = kresliti. Vzorky psáti.
Na Blatech. Čes. 1. VIII. 22.

Psejček, čka, m. = psík. Us.

Pselduňk, u, m., z něm. Besoldung. Při-
pomínám mou prosbu s strany p-ku a lepšího
vopatření služby mé. 1575. Čes. 1. VIII. 334.

Pseti v II. 1232. dle Flš. v Mus. 1898.
246. omylem m.: psieti (v Hus 1 134. ).

Pseudofit, u, m., nerost. Vz Mtc. 1899. 257.

Pseudonymita, y, f., z řec. Pal. Pam. 282

Pseudonymy v literatuře českoslovanské
(abecedně). Vz Urbánkův Věstník bibliogra-
fický roč. III. (1872. ) 168., 191., 213.

Pseudoučenec, nce, m. Mus. 1900. 490.

Psí víno = lilek černý. Us. P. tahy (dětská
nemoc). Již. Mor. Seb. 57. Hra: Na psiu ružu
v Turčansku. Vz Mus. slov. III.. 38.

Psia noha = figlař, čtverák. Slov. Zát. Př.
33b.

Psieti, vz předcház. Pseti.

Psina = zimnice. Lidové léčení jí. Vz
Nár. sbor. III. 86., Čes. I. VII. 123. - Р.,
y, m. = figlař, čtverák. Slov Zát Př. 33^b.

Pšiněc. Kdo pompavy uživo a bědřiněc,
tymu je psiněc (neonemocní). Slez. Ces. 1.
VIII. 53.

Psinice, bývalá tvrz u Libáně. Sdl. Hr. j
X. 310.

Psinky = plod rulíku zlomocného. Us. J

Pšinos, u, m. — popravky v neděli po
svatbě. Slez. Lor. 77.

Psisko = figlař. Slov. Zát. Př. 33b.

Psohlavec, vce, m. = figlař. Slov. Zát.
Př. 33b.

Pšorka, y, f. = jedovatá houba; zakrnělé,
ovoce. Slez. Lor. 77.

Psota po psotě leze a duše sě do pekla
veze. Hus III. 111. К hlavu sjedá. P ho bije;
P. hotové peklo; P. jedna druhú honí; P.
je ponosná; P. je zas kotná; Kde р., tam
hriech; P. má mrcha střechu; P. najdlhšie;
P. nemala gazdu; P. neopustí; P. sa krčí
ako môže; P. sama nenie; P. s biedou; P.
ťa naučí robiť; P. z každého kúta kuká;
Psote připište, čo chybälo atd. Vz Zát. Př.
93a., 157b, 158b, 352. —353. Sebe lepší roz-
umy psotu nenapraví. Šml. X. 101. Mladá
p. neni tak zlá, ako stará. Mus. slov. II. 99.

Psotník. Zaříkadla na p. Vz Mus. 1859.
55., Chorv. 68.

Psovský. Ten má p. štěstí (veliké). Hoř.
125.

Pstroček, čku, m., majanthemum. rostl.
Vz Ott. XVI. 647.

Pstroužek, žka, m., zdrobn. pstruh.

Pstrylavý. P. vlna. Gen. XXX. т. 32.
(Sbor. slov. č. 4. 58. ).

Psychiatrie. Čes. literaturu o ní vz v Jub.
IIc. 46. - 53.

Psychopathický. P. malohodnota. Nár.

list 1901. č. 144.

Psyk. Tak se zahánějí kočky Lor 77.

Pšence m. pšenice. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok 40

Pšenčný m. pšeničný. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 40.

Pšenice bílá, červená, holá (bez vosin),
chlupatá, pozdní, rychlá, ryšavá. Fisch. Hosp.
20. Jak a kdy se má p, síti. Vz Čes. 1. IX.
261. Tomu p. kvete (dobře se daří), Hoř. 122.,nekvete (daří se špatně). Šml. VIII. 234.
Korec p. stál r. 1679. 1 zl. 10 kr. Fisch.
Hosp. 361.

Pšeničí. P. mouka. Maš. ruk. 196a. Sr.
Mus. fil. 1899. 98., 280. Sr. Pšeničný, Slepičí.

Pšenička, y, f., tanec. Vz Čes I. VI. 557.
— P. Jos., prof. a spis. f 13/9. 1900. maje
53. r.

Pšeníčko, druh trávy. Vz Ott. XVII. 346.

Pšeničný. P. semeno má se obmazati
(chce míti vláhu, když se seje), žitné pak
oprášiti (chce míti půdu suchou, když se
seje). Fisch. Hosp 18.

Pšenka, y, f. = proso. Sušice. Kub. L. f.
1900. 362.

Pšnivý = hněvivý. Slez. Lor. 77. Dle Brt.
= vybíračný.

Pšochevár, a, m. = sprosťák. Slov. Zát.
Př. 41a.

Pšóres, u, m. = zisk. Zát. Př. 189^a.

Ptáč, e, m. = kdo se ptá. Seb. 43.

Ptačí zob, ligustrum, rostl. Ott XV. 1066.
Р. hory, důl u Kutné Hory. Dač. II. 163. P.
kiálovství obdržeti = býti ptačím králem.
Jím stal se, kdo při střelbě do dřevěného
ptáka srazil celého ptáka. Br. St. 77. Vz
Maršálek. — P. jazyk = druh pilníku. KP.
VIL 596.

Ptáčky = pečivo mnjící podobu ptáčků.
Čes. 1. X 290. (i obraz).

Pták, podle čeho se pozná. Vz Zát. Př.
42. Vták, Vtáča.

Ptakolov a zvěrolov, u, m. Sdl. Hr. VIII.
102.

Ptakopis, u, m. Nár list. 1899. č. 53.

Ptáti se. Ten jich (ran a p. ) dostal, to
se neptejte. Us. Hoř. 93. — se na kom po
čem. Prajíc se na starších po svém Bohu.
St. Bes. 2.

Ptýleti. Prachem neptýlel. Flor. A. 59^b.

Půběrek m. pověra. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 46

Publicianský. P. žaloba. Vz Ott. Říz. I.
180.

Půcaď = posud. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 46.

Puček. Přísti pucky = nejhorší druh
koudele. Chod. Čes. 1. X. 239.

Plucka, y. f. = kyjanica, kladivo. Na tvrdé
dřevo tvrdý klín, ťažká p. Slov. Zát Př.
150^a. — P. mouční = velké drobení (do po-
lévky). Čes. 1. X. 235.

Puclejty, trať ve M. Němčičkách. Šeb. 189.

Pučalka, y, f. = první postní neděle. Hoř.
179.