■266

Puntičkárský. P-ským sklíčkem na svět
se dívati. Šml. V. 24.

Puntovník, a, m. Dač. I. 211. Sr. Punt.

Puod, u, m. = poval, půda. Slov. Mus.
1818. II. 321.

Puolnočník, u, m. = půlnoční krajina.

P. mi slúží. Alx. Nách. CXXXIX.

Pupáček, čku, m. Makové p-čky. Sbor.
slov. Ш. 140.

Pupek od slepice neb husy vykuchávali
a pekli. Har. J. 65. Eště do tě p. nevlez
(jsi malý). Hoř. 93. — P. = čásťt lisu v olej-
nách, která tlačila na dýnko a to na moučku
laěného semene, z něhož potom olej vytékal.
Čes. 1. VII. 422. — P. = poslední snop. Řezn.
Gol. 13.

Pupíček, čku, m. = paví oko, rostl. Na
Blatech. Čes. 1. VIII. 20.

Pupinka, y, f. = karkulka (dětská če-
pice). Již. Mor. Šeb. 288.

Pupínkovaný lajbl zimní. Již. Mor. Seb
183.

Pupiny, f. = ostružiny. Třeboň. Kub. 156.

Púpty = kroupy. P. jedz (jez). Slov. Nár.
sbor. II. 62.

Půra, y, f. = vrtací rourka и knoflíkářů.
Ott. XIV. 460a.

Přiřadí, n. = poradí. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 46.

Purgretný = purkrechtní. P. dědina. Kn.
rožm čl. 180., 209.

Purkrabě, také dle, kuře'. Gb. H. ml. III.
1. 425.

Purkrabí. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
257. Nejvyšší p. pražský: pod jeho rozkazy
postavena byla veškerá branná i policejní
moc králova (již za krále Václava IV. ). Vz
Pal. Děj. II. 2. 392. — P. = vrchní správce
hospodářství na panství. Čes 1. 1898. 169.

Půrkyně Em., Jan Ev. dr., Kar. Sr Jub.
XXV., Flš. Písm. 569.

Purpurec, rce, m., purpuricenus, brouk.
P. středoskvnný, p. Köhleri. Klim. 652.

Purpuročervený javor. Wlt.

Purpurolistý habr. Wlt. 22.

Purpuryanský. P. šaty (purpurové, na-
chové). Ezop. 342.

Pusinkováti se s kým. Šeb. 156.

Půst. Póst neumorí. Zát. Př. VI. 252. P.
na Pelhřim. Vz Chorv. 79. nn.

Pustina, y, f. Hus. Post. 151a.

Pustiti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
317. A již po svém životu byla p la (myš)
= myslila, že oň přijde Ezop. 64.

Pustky, pozemek ve Slez. Lor. 82.

Pustnouti. Malé pustlo v rum. Kuč. 10.

Pusto, a, n. V hrobovém pustu. Slád Ham.
24. Chodí z pusta do prázdna (nedělá nic).
Mus. ol. 1898. 106. Sr Zát. Př. XVI. odst. 9.

Pustovka, y, f. = sova krátkoušalá, pustík.
Vz Šír I. 94.

Puška obecná = pokladna. Arch. XVI
530. — P. kloubní = jamka, v které jsou
nohy brouků vkloubeny. Klim. XI.

Puškin, a. S P-nem, ne: s P ným. Vz Gb.
H ml. III. 1. 267. Sr. Jub. XXV.

Pušný prach = Člověk nahněvaný, prchlý.
Zát. Př. 36a.

Puštička, y, f., lindernia, rostl. Vz Ott.
XVI. 42.

Puta, yz předcház. Klestka.

Půta Švihovský z Risenberka. Vz Pal.
Děj. V. 1. 366.

Půtah, u, m., indicium = okolnosť, dle
níž na něco souditi lze. Vz Ott XII. 557.
Р. nasvědčuje, že listina jest podvržena; P.
trestního skutku. Ott. Říz. 21., 22.

Putina, y, f., vz předcház. Bič.

Putinka, y, f. = malá slepice. Us. Vchř.

Puťka, рисkа, у, f. = míč. Polička. Kub.
L. f. 1900. 362.

Půtka = potkání. Vyšel jim v puotku na
pomoc (vstříc). Chč. S. L 200.

Pútko, a, n. = niť konci к sobě svázaná,
asi 15 metrů dlouhá, к vázání copů. Vz Phľd.
1897. 614.

Pútniči dům. Arch. XVI. 200.

Půtoléj = půltolik, polovice. Val. Ces. 1.
X. 136.

Putování, n. Sr. Zát. Př. XIII. odst. 4.

Putujičství, n., peregrinatio. Ž. pod.
CXVIII. 54.

Putykář, e, m. = lékař. Jdu do města,
abych jí hledal lékaře aneb toho p ře. Čes.
1. VIII. 12.

Půvěření se. Tam jest potřebí vyššího
přesvědčení a p. se jestotě. Pal. Pam. 426.

Původoslovný. P. příčina. Mus. fil 1898.
174.

Půzdný m. pozdní. Jihozáp. Cech. Dšk.
Vok. 46.

Půžď = později. Vých. Č. Čes. 1. X. 59.

Pyčkový = tyčkový. P. plot. Hoř. 76

Pýcha. Pohřeb bez veliké pýchy (nádhery)
udělati, neb ta nás do nеbез nepřinese. 1506.
Sdl. Hr. IX. 26 Hlouposť a p. z jedněch úst
dýchá. Hoř. 118. Sr. také Zát. *Př. 36., 38.,
159a., 345b.

Pýchati nač. Arch. XVI. 41.

Pýchavice, e, f. = pýchavka houba
(pestřec obec). Čes. 1. IX. 105.

Pýchavka, houba. Sr. Ott. XVI. 503.

Pychlání, п., delectatio. P. na pravici tvé.
Z. pod. XV. 10.

Pychliti. Čechové, hovada hloupá, slepá,
vše to krmí (své protivníky), chovají, pychlí,
ani je všemu světu hyzdí. Rokycana. Flš.
Písm. I. 235.

Pychota, y, f. = pýcha. Slov. Zát. Př.
84 Pozn.

Pyj. Vz Krok. 1897. 163.

Pykati. O tvarech vz Gb. H ml. III. 2.
364

Pyklník, u, m. = piklink, uzený slaneček,
Pickelhäring. 1597. Mus. 1899. 35. (tamtéž
na str. 36.: piklník).

Pyliť, stauben. Sbor. slov. I. 58. — P.
= píliti. Začali mu desky pyľit (na rakev).
Brt. P. n. 51.

Pypin Al. Sr. Jub XXV.

Pyram, u, m. = pyramida, mezník u cesty.
Hoř. 93.

Pyramidy. Vz Наr. П. 156.

Pýřání, n. Jíti na p. = přízinání obilí
Bukovsko. Kub. L. f. 1900. 362.

Pyroelektrický. P. způsob zkoušení.
Vstnk. X. 62