267

Pyrosulfát, u, m. P. sodnatý. KP. X. 5.

Pyrť, pyrťák, vz Pirť, Pirťák.

Pysk. To máš v zisku, co máš v pysku.
Trnka.

Pyskáč, e, m. = hrubián. Slov. Zát. Př.
57b.

Pyskačka, y, f. = hrubá ženská. Slov. Zát.
Př. 57b.

Pyskati v jídle = vybírati si, štourati se.
Brt. (Pýskati oprav v: pyskati).

Pysklovy, pozemek. Рck. Hol. 230.

Pýščelenka, y, f. = pišťalka. Brt. P. n.
230.

Pyšněti v štěstí. Pal. Děj. II. 2. 7. — čím.
Na tom si mnoho zakládají a tím pyšněji.
Har. II. 154.

Pyšno. Nemluv pyšno, by na zlé něvyšlo.
Zát. Př. 37b.

Pyšný: horenos, mech (měch) nadutý, po-
panštěnec, roháč, rohačka (ženská), rozdrá-
panec, sombor nadutý. Slov. Zát. Př. 38^b. Keď

si šťastný, nebuď pyšný; Pyšný pyšného
najviac nenávidí. Ib. 37., 246. — nad čím.
Je p. nad tím, že bvl pochválen. Císař. Mtc.
1900. 142. — jak. P. jak papuč, žaba, schoř,
holub. Šeb. 220. Sr. Nadutý.

Pytel. Povždy u nich více na pytli než
v pytli. Šml. IV. 109. Kdekoli počnu milo-
vati, všude pytlem mám (mne odbudou). 1573.
Sdl. Hr. VIL 7. P. sladu = strich. Pal. Děj.
V. l. 399. Vz Vrecko, Vreco. Je to v pytli
= ukradeno. Us. fiakristů. Kukla 134. —
P. = druh síti. Vz KP. VII. 195.

Pytlácký. P. pověry na Mor. Vz Mus. ol.
1897. 151.

Pytlíkovský. P. hora (za hradem praž-
ským). 1496. Arch. XVIII. 373.

Pytlový žid = chodící s pytlem. Braun
79. — P. neděle (černá) = první postní (od
postního roucha). Us.

Pyurie, e, f., z řec, je-li v moči hnis. Ott.
XVII. 488b.

Quinternista, y, m. = opisovač knih. Vz
Ott. XIV. 442a.

Quis Lad. dr. Sr. Jub. XXVI.

Quodliberi-us, a, m. = kdo disputoval de
quolibet. Vz Wtr. Živ. vys. šk. 412. nn.

Quodlibetář, e, m., vz předcház. Vstnk. X.
197.

R. Ř.

O vyslovování hlásek r a ř vz ve Vstnk.
VIII. 243., 251. — R se ve vokat sg. vzorů
chlap a dub' často nemění v ř, hlavně je li
mezi dvěma samohláskami: Homere, sbore,
doktore atd. Gb. H. ml. III. 1. 25. Jeho
změny na Hořicku vz v Hoř. 75. Na Horno-
ostravsku vz v Lor. 15., 17., 26. (ř). — E
slabikotvorné u Císařova na Mor. Vz Čes.
1. VI. 586. Dlouhé r v jihozáp. Cech. vz
v Dšk. Vok. 63.

Rabiň, Rabině, ě, f., vrch. Pís. 3.

Rablinka, y, f., v starších listinách ßra-
blinka. hora a les. Pcl. Hol. 55., 43.

Řablo, a, n. = hřeblo. Milčín. Kub. 156

Rabovati komu v kapsách —prohledávati
je. Val. Čes. 1. X. 299.

Rabštein. Z R-na Jan. Vz Vlč. Lit. I. 296.

Rabudeň, dně, f., rostl. Zelená r. Brt. P.
n. 137.

Rać, ratka (val. ) = ratice. Slez Lor. 77.

Racek chechtavý (morka, morčák bílý,
mořská vlaštovka, rybák, vodní káně, kozáček,
koníček, morče): malý, tříprstý, šedý, stříbřitý,
bourní, mořský, žlutonohý. Vz Šír IV. 149.
až 157. R. chechtavý na Mor.: rybářka,
u Hukv. rybárka, u Rožn. bílá čajka. Vz Mus.
ol. III. 119.

Rackovitý, R-tí ptáci, laridae, möven-
artige Vögel. Šír IV. 147.

Rácký len. Vz Zrácí.

Racovská, é, f., louka. Pck. Hol. 167.

Rač, vz Radši.

Ráčata, tanec Čes. 1. VI. 558.

Ráček, tanec. Čes. 1. VI. 559.

Račí rybník u Řenčova. Slan. 8.

Račíček, čka, m., obisium cancroides,
Bücherscoroion. Mus. 1849. IV. 53.

Račín K., kazatel, + 1711. Vz Vlč. Lit.

II. 1. 23.

Rački, ého, m., spis chorvat. Gb. H. ml.

III. 1. 566.

Račkovanie = račí chůze. Slov. Phľd.
1897. 139.

Račte m. ráčíte. Co račte? Us.

Rád. Kdo rád má, nerad ztrácí. Řezn.
Lev. 48. Je rád, ako komu chyža horí. Zát.
Př. IV. 321.

Řád. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 71. Řády ry-
tířské v zemích českých. Vz Zbrt. Bibl.
249. — R. = část stavu tkadlcovského, cez
ktorý nite sú popreťahované. Sbor. slov. III.
1. 31.

Rada. Lepšia r. ako vinš Mus. ol. L 25.
I po radě dlouhé se přec jen rozhodne člo-