268

věk v mžiku. Vaň. Göth. 67. Úsloví atd. vz
v Zát. Př. 353., 52. — R. = rádce. O skloň.
sr. Gb. Η ml. III. 1. 201., Vládyka. Pa-
cholek radda králeva bude. Maš. ruk. (Mus.
fil. 1898. 205. ) — R. = osoby atd. Velká r.
= primator, král. rychtář, šepmistři, kon-
šelé, osmisoudci, obecní starší horního města
Hor Kuten; menší r. — šepmistři a konšelé.
Br. St. 117., 120.

Radči, vz Radši.

Raději, f. -jši, n. -jši. Vz Gb. H. ml. III.
1. 308., -ějí.

Radí, n. = pořadí, rada. R. Sudetů. Pal.

Řadilka, y, f. Sazeč písmena klade na
ř-ku do sazítka. Vz Ott. XIV. 444b.

Raditi. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 317. Úsloví
vz v Zát. Př.. 353b

Rädiť sa = vypravovati se někam (k mu-
zice atd. ). Slov. Phľd. 1897. 178.

Řádka. Večeří ř. = mateří douška. Mor.
Mus. ol. III. 136.

Řádkokrový. Vz Vrtař.

Radkovka, y, f., potok na Mor. Vz Pck.
Hol. VIII.

Řádkový, Ř. knihování, lineare Contie-
rung. Ott. XIV. 444a. Sr. Současový.

Radlinský Ondř. dr., spis., nar. 1817.
Vz Vlč. Lit. slov. I. 166., 277.

Radobýl, vrch severozápadně od Lito-
měřic. Vz Př. star. II. 54.

Radochně, pozemek. Pck. Hol. 211.

Radorečnica, e, f. = tlachalka. Slov. Zát.
Př. 49a.

Radosník, u, m. = zhrievaná pálenka
Slov. Sbor. slov. III. 140. Zavolati kmotru
na r. (t. j. ponúknuť ju sladkou pálenkou).
Mus. slov. II. 3. — R. = pečivo zasílané
známým po narození dítěte. Sbor. slov. II.
132. Sr. Radostník.

Radosť nese na zádech žalosť. Mor. Brt.
(Čes. 1. VIII. 329. ) Ani nevidí, ani nepočuje
od r-sti. Len sa tak naň uškúlil (usmíval)
od r. Len tak plával, len sa tak rozplýval
od r. Nevie, kde mu je hlava od r. Srdiečko
by z neho vyletelo, by mu uletelo od r.
Taký bol, jen na vyletenie od r. Taký je
vyláskaný — vytešený, hneď by svetom
uletel od r. Slov. Zát. Př. 32. I r. a potě-
šení plodí neklid a zaplašuje spánek. Arb.
Dom. 10. R. dnes, zajtra žalosť. R. chodí
po žalosti. Od radosti sjesť koho. Po radosti
žal. R. krátká, dlouhá žalosť. 1b. 353^b. Po
radosti bejvá žalosť. Dač. I. 264.

Radostinka, y. ť. = radost. Ty si moja
r. največí. Slov. Čes. 1. VII. 17.

Radostivý. Hus. Post. 117a.

Radošov, a, m., jm. místa u Zděchova
na Mor. Vck.

Radov, a, m., zaniklá obec na Hořicku.
Hoř. 136.

Radovánka, y, f. = zábava. U Polné. Hoš.
99.

Radovati koho. I to ji r lo (těšilo). Pal.
Záp. I. 4. —- se k čemu. R-val se k tomu
dni, pravdy. Št. Bes. 40.

Radovati. Tam pil a ř val. Dač. II. 143.

Řadovník, a, m. = pijící na řad (na spo-
lečné útraty). Phľd. l897. 175. Za Hus v III.
16. polož: Post. 113b.

Radyk, u, m., rostl. Vz Ott. XII. 305.

Rafičit koho = strojiti, fintiti. Lisic.

Ragan, а, п., = nezvedenec, ničema. Val.
Čes. 1. X. 33.

Rahno, a, n. — bidlo pověšené pod stře-
chou, na které věšejí turkyň (kukuřici).
Slov. Čes. 1. VIII. 330.

Rahnový. R. plachta. Ott. XVI. 245.

Rahotati, vz Řehotati, Řehtati.

Rahýnek, nku, m. = pánvička. Zát. Př.
172b. Sr. Rahynka (násl. ).

Rahynka, y, f. = rajnica, rendlík. Šar.
Zát. Př. 292a.

Rahýnko, а, n., zdrobn. rahno.

Rachák, u, m., vz Rochák (násl. ).

Rachna = Člověk n. dobytče tlusté, široké.
Čes. 1. X. 64.

Rachomejtle, e, f. = ženská divá, rozcu-
chaná. Jičín. Kub. 156.

Rachoty n. Rochoty, poloha v Brdských
Horách. Čes. 1. VIL 343.

Rachvala, y, f., bývalá tvrz u Sobotky.
Sdl. Hr. X. 99.

Rais Kar. Sr. Jub XXVI.

Rajboch, u, m. M m ještě r. (úklid, ještě
sem nepoklízela). Hoř. 94.

Rajcupa, y, f. = obarová polévka. U Se-

beše. Mns. slov. I. 87.

Rajčák, a, m., vz Pěnkava.

Rajdák, u, m. = bílý čepec, gargule. Na
HaDé a u Přer. Sbor. slov. II. 133., Mus.
ol. IX. 104.

Rájec, jce, m., byl les u Bzence. Mtc.
1897. 369.

Rajka = nevěstka. Za Zat. polož: Př. 173a.
— R. = klevetnice. Slov. Phľd. 1897. 342. —
R. = jarka (ovce). Slov. Phľd. 1897. 738.

Rajpán, u, m. = plochý kousek kosti k pod
bírání krajův už přišitého podešvu, když je
švec obřezuje. Sbor. slov. III. 32.

Rajský. R. jablko, slov. také: rajštiak,
rajčiak. Sbor. slov. II. 72.

Rajtár, u, m. = náčiní ku shánění plev
s obilí. Sbor. slov. III. 29. Zbožie (obilí)
precúdiť na r-re. Ib. IV. 169.

Rajtel, e, m. Hrubý ako r. Slov. Zát. Př.
240a.

Rajtop, rajtopík, u, m. = hrnec na mléko.
Slov. Phľd. 1897. 675.

Rak. Oběd jaký taký, na večeřu samé
raky (nic). Mus. ol. 1898. 106. Sr. Zát Pr.
353b. — R. = tanec. Vz Ces. 1. VI. 559. —
R. = znamení nebeské. Co za něho činiti a
čeho se varovati. Vz Rozb. II. 192.

Raketa, v, f. = druh pošinovače hodino-
vého. Vz KP. VIL 311.

Rakev. Neměl ani truhláři na r. Šml.
X. 25.

Rakonov, a, m, = rak, znamení ve zví-
řetníku. Dívka narozená v R-vu. Maš. ruk.

18a, 22a.

Rákosí, čert s babou letěl do r. = do
čar, do sněmu. Sr Rákoš. Čes. 1. VI. 567.

Rákosnice, e, f., Schilfeule, motýl. Vz
Stein. 100., Exl. 139.

Rákosníček, čka, m., donacia, brouk. R.
čárkový, d. simplex, finský, fennica, chlu-
patý, tomentosa, krátkorohý, brevicornis,
měďový, semicuprea, měnivý, versicolorea,