270

Haška polní = bramborníček hnědohrdlý.
Mus. ol. III. 117. — R. = bob bílý fialově
strakatý. Val Čes. 1. X. 42.

Ráštovna, y, f. = místnost na vodní kola
mlýnská (lednice). Sbor. slov. III. 31.

Rať, i, f. = kopyto rozpoltené. Kterému se
koni pokáží rati, vezmi... Maš. ruk. 291^a.

Ratej na, y, f. = veliká místnost vůbec; huba.
Hoř. 94.

Ratibořsko, а. n., jm. místa u Pržna na
Mor. Vck.

Rationalnosť. Klc. Mus. 1843. 54.

Ratka, vz Rač.

Řátka m. řádka. Us. Hoš. 163.

Ratolesl, letorast, i, f., nč. ratolesť. Gb.
H. ml. III. 1. 363.

Ratolíska Jos., řid. učit., spis., 1861. až
1898.

Ratolístky, f. = boží milosti (pečivo).
Hoř. 283.

Raýman Boh. dr., prof. Sr. Jub. XXVI

Raz = šnůra složená 5—7 cm. široká. Věst
op. č. 3., 4.

Ráz, U, m. = železný hrnec bez dna v olej-
nách. Čes. 1. VII. 422. — R. = střik vody.
Rázu při rybníce žádnému více pronajímati
se nemá. К své potřebě razy (v rybníce
vyschlém) si dělati. 1516. Arch. XVII. 234.
— R. = hranice dříví. U Polné. Hoš. 99. —
R. Ve vinnici v ráz zastoupili = v nále-
žitý okamžik. Arch. XVIII. 380.

Rázek, zku, m. = okutý špalíček, jímž
se kování dýmek z pakfongu vyráží. Val.
Sbor. č. 4. 64.

Rázeti. Vz Gb. H. ml. III. 2. 341., Na-
rázeti.

Rázga, y, f. = sprostá ženská. Slov. Zát.
Př. 41b.

Razgati = tlouci, mlátiti. — čím kam.
Tatíček r li žilou do gatí dál. Srub. 17., 48.

Razidlo, a, n. R. šroubové klempířské.
Ott. XIV. 317b.

Raziti. Voda razí = rychle proudí. Mus.
ol. 1898. 114.

Raznice, e, f. = lůžko, lůno, matrice. Ott.
XIV. 347b. Vz násl. Ráž.

Razník, u, m. = rážeň, žně, f. U klem-
pířů = ráž vrchní, patrice (je tvaru vypu-
klého). Vz Ott. XIV. 247b. Šr. násl. Ráž.

Ráztoléj = dvakrát tolik. Val. Čes. 1. X.
136.

Rázvora, y, f. = rozvora. To je (ty si)
posledný klinec v r re. Mus. slov. III. 37.

Ráž, e, f. Z toho těsta dělají pro husy
kuličky jako ráže anebo šišky. Fisch. Hosp.
210. — R. = náčiní klempířské. R. spodní
tvaru vyhloubeného a zove se také raznicí,
lůžkem, lůnem (matricí); r. horní (razník,
rážeň, patrice) je tvaru vypuklého. Ott. XIV.
347b. Vz předcház. Razník.

Rážen, vz předcház. Razník a Ráž.

Rážky = hra v biliard? v dámu? Za r.
20 kr., 90 kr. Pal. Záp. I. 131., 169. Spro-
vodil ho na rážky a na noviny. Ib. 134. Vz
násl.

Rážkování, n. V hostinci dal za r. 32 kr.
Pal. Záp. I. 88. Vz předcház Rážky a násl.

Rážkovati = hráti v rážky. Vz předcház.
Rážky. Tam jsem rážkoval s domácí slečnou.

R-val jsem v hostinci, doma s Fridrichem
atd. Pal. Záp. I. 92., 103., 104., 108., 112..
116., 130. a j.

Rdíti se. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 269.

Rdousič, e, m., Würger. R. svobody.
Nár. list. 1898. č. 110.

Rdousítko, a, n. R. u parního stroje jest
klapka n. ventil v pouzdře, jímž se průtok
páry do parní komory zúžuje nebo rozši-
řuje a tím množství páry vystupující regu-
luje. KP. IX. 38.

Řeba. Na ty řeby bidel snopky lnu navěš;
R. dřevnatá. Čes. 1. VII. 387.

Řebčík královský = hadí koruna, hoří, í
láska, rostl. Hoř. 99.

Rebor, u, m. = řebřik. Slov. Phľd. 1897.
315.

Rebř. O pův. sr. Zub. 411.

Řebří. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 130.

Rebříčkový. Ř. kořalka. Ott. XII. 953.

Řebrík. O pův. sr. Zub. 411.

Řebro, žebro, a, n. O skloň. sr. Gb. H.
ml. III. 1. 152. Rebro si dá za to vybrať.
Zát. Př. IV. 83. Vlčí r. = kapradina. Sbor.
slov. IV. 48.

Řéci, Us. říci, řku. O časov, vz Gb. H.
ml. III. 2. 166. Ktož se narodí u Býkovci,
dobře řéci bude = bude slovuten. Maš. ruk.
19b.

Recitativ = deklamace podle předepsa-
ných tonových stupňů. Mus. 1850. II. 77.
Příl.

Řeckoslovanský. Ě. podání (víry), Pal.
Děj. III. 1. 7., východ. Vlč. Lit. I. 306.
Řeč. O skloň sr. Gb. II. ml. III. 1. 399.
Řeči sprosté, daremné, zmatené. Vz Zát. Př.
59. nn. Ř. lidová. Její literatura za 1. 1894.
a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 480. Vie vraj tri
reči: po šepky, nahlas a kričať. Slov. Zát.
Př. 61^b. Ř. žádná, tuším, není zlá, když
nese zisk. Král. El. 13. Nechte cizích, mluvte
vlastní řečí. Koll. Bás. 67. Řečí bylo o tom
v obecenstvu jako listí v háji. Sml. V. 119.
Řečí ako kozích bobků. Řeči bez konca
kraja. Od rečí hlava bolí. Na reči ho dlho
drží. Rečí mnoho, málo vecí. Reči sypať
ako z rukáva. V reči si stoj. Od rečí v hlave
hučí. Reči nestydaté, pichlavé, sprosté. Slov.
Vz Zát Př. 354. Ř. mnohomluvného, vz Zát
Př. 48^a., 49a., její dojemnosť, neohebnosť.
Ib. 60. Takové řeči vody odnesou, jako na
jaře sněhy (jsou marny). Reč je řeč a vítr
ji roznáší. Šml. X. 103. Ja za řečó, po čem
ste prodali ječmeň. (Klade se jako připome-
nutí, znamenajíc tolik jako počkat, počkejte)
Císařov. Mtc. 1900. 151. — Ř. = povésť. Vz
Zát. Př. 55a. — Ř. Řeči příležitostné. Ib. 261.,
XVI. odst. 19. f. — R. převrácená. Vz Pře-
vrácený. — R. přímá a nepřímá na Císa-
řovsku. Vz Mtc. 1899. 45. On odpor učinil,
že nechci býti rychtářem. Pravil, že lepší
právo mám (m. nepřímé). Arch. XVIII. 322.,
332.

Řečena, y, f. = slovo. Také v jiných mě-
sících počítati máš po jiných ř-nách a po
jich čtenách i po jich sřečení. Maš. ruk. 42a.
Vz násl.