271

Řečení, n. = slovo. Prvé ř. latinské jest |
Auge (v verše pamětného). Maš. ruk. 42a.
Sr. Řečena, Sřečení.

Řečanka, y, f, najas, rostl. Vz Ott. XVI.
991

Řečice, e, f. = potok. Ld. Neujalo se.

Řečnice, e, f. Milostivář. (přímluvkyně).
Modl. CLXXXX. 171. a j.

Řečnictví, n. Vz Zát. Př. V. odst 25.
Ř. řecké. Vz Jub. III c. 26. - 27.

Řečtina ve školách středověku. Vz Wtr.
Part. 347., 813.

Řečtiti = řecky mluviti. Koll. Bás. 90.

Ředidlo, a, n. = pravidlo. Mají rozkoš
za ř. všeho. Hrub. Cic. Dob. 61.

Ředkev. O skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1.
336

Redukční. R. kružidlo slouží к nanášení
délek proporcinalně změněných. Ott. XV.
290.

Beeskompt, u, m., vz Escompte.

Beflinky z vinice nositi. 1516. Arch.
XVIII. 382.

Regál, u, m. = podíl n« lese. U Lipníka.
Mtc. 1899. 53.

Regalie (práva královská) jako myslivosť,
rybářství, včelařství, dolování, ryžování, cla,
mostné, cestné, ražení peněz, daň židovská
atd. Vz Pal. Děj. I. 2. 281.

Begálník, a, m. —podílník městského lesa.
Mtc. 1899. 53.

Regent, a, m. = správce král. českého.
Vz Pal. Děj. V. 2. 179.

Registrator, a, m. =počitař. Fisch. Hosp.
372.

Begistratura (listovna) = sbírka úředních
spisů o věcech úplně ještě nevyřízených.
Ott. IL 692. Hlava její byla učiněná r. Šml.
IV. 34.

Regrací, z lat. recreatio = volný den,
zotavení. Jrsk. XXIII. 122.

Begulator, u, m., z lat. R. u parního
stroje = přístroj, jenž způsobuje, že setrvač-
ník stroje vykazuje vždy stejný počet
obratek a že na stroj působí vždy pára
stejně účinná. R. astatický, pérový. Porterův,
statický, Wattův. Vz KP. IX. 38., 39.

Begulovna. Nár. list. 1897. č. 204. ins.

Řehák Kar. dr. Sr. Jub. XXVI.

Behek domácí (kominícek, muchárek, třasák,
střechař), zahradní. Vz Sír III 47. R. do-
mácí na Mor. u Věřovic: chvistek, u Hukv.
černý chvistek, u Stramberka: černochvistek,
u Rožn.: černý žlutochvistek, u Zubří: černý
rášerek. Vz Mus. ol. III. 116.

Řehola = správa. Hus I. 368., III. 161.
Ř. = řehole. Pal. Děj. II. 2. 418. a j.

Řehoř. Vz Chorv. 81., Čes. 1. IX. 354.
nn., Wtr. Part. 424., Př. star. IV. 72. Den
sv. Řehoře na Vyzovsku. Vz Mus ol. XII.
57. Slavnosť sv. Řehoře v Kovarech u Zá-
kolan (pod Bučí). Vz Čes. 1. X. 237. - Ř.
br. (Krajčí), zakladatel jednoty čes. bratří.
Vz Pal. Děj. IV. 1. 424., Flš. Písm. I. 277.,
Mus. 1884. 167., Vlč. Lit. I. 303. — Ř. Frant,
spis., 1857. — 6. /10. 1899. Vz Nár. list. 1899.
č. 278., 280. 3. Sr. Nár. sbor. 1900. 228.

Řehtačka, y, f. = druh vrtáku. Vz KP.
VIL 598.

Řehtoun, a, m. = smáč. Tům. Ml. 116.

Řechna, y, f. = smíšek. Vých. Čech. Čes
1. X. 64.

Bechniti proti komu. V svém zoufání
rechní proti boží spravedlnosti. Št. Bes. 8

Bechtor, a, m. Úsloví vz v Zát. Př. 354b

Reinsberg Jos. dr. Sr. Jub. XXVI.

Rejba = ryba. Čakov. Kub. 156.

Řejček = zítřek. Od řejčka. Řevnovice.
Kub. L. f. 1900. 362.

Bejdovák. Zahrajte mi r-ka (m. r-vák).
Us. Gb. H. ml. III. 1. 30 ř. 1.

Bejdovná. Mlčená - rejdovná. Šeb. 216.

Bej dula, y, f. = která pořád rejdí, tan-
cuje. Seb. 69.

Bejkovo, a, n, vrch u Tisovce. Sbor.
slov. III. 126.

Bejl (rýl) = mladý, rovný stromek. Již.
Čechy. Kub. L. f. 1900. 362.

Bejle, e, f. = silná sosna. Tábor. Kub. 156.

Bejlík, u, m. Kratší klády voru dávají
na r. = spojují se s ostatními kratší vo-
rinkou. Vz Čes. 1. VII. 23. - R. Dítě vstalo
a kouká jako r. Blatná. Kub 156.

Bejnička, y, f. = zadina. Klatovy. Kub.
L. f. 1900. 362.

Bejpalka, y, f., houba. Charv. 58.

Rejpulec. Na Pláště rozpek Plz. 119.
V VII. 568. chybně: rejpulc R. = pečivo
z vyškrábaného těsta chlebového podoby
lyrovité. Sr. Točánka. V Plzeň. Čes. 1. 1897.
478. Rozpek, rozpíček = placka z černé
pšeničné mouky, která se peče po chlebě
v peci; posype se perníkem nebo se do ní
zastrkají čerstvé rozpůlené švestky. Čes. 1.
X. 235.

Rejra. Všichni v jídle a pití s veselím
svou rejru provozovali. Ezop. 258.

Rejřiti. Rota žákovská divně řejřila (si
počínala). 1615. Wtr. Part. 505. Sr. Rejra.

Rejsek Jos. Sr. Jub. XXVI.

Rejska, y, f. = kralice (malované vejce)
Ott. XV. 78b.

Rejstra, ster, n. = knihy soudní (mimo
desky), zvl. knihy půhonné, žalobné. 1581.
Mtc. 1987. 356.

Rejtharstvo, a, n. = jízdný houf zboj
níků provozující loupeže a násilí řádem a
způsobem vojenským. Vz Pal. Děj. V. 2. 51.

Rejtuňk, u, m. = schůze, ve které se
o věcech hornických jednalo. Horníci drželi
o to r. Ti přijevše do Hory Kutny r. a svo
lání vší obce nařídili. Dač. I. 138., II. 123.
— R. = místnost. Shořel krov nad r-kem,
kde úředníci horní sedávají. Dač. II 208.

Rejvančiti po světnici. Sá. Povíd. 156.

Rekali, potok ve Slez. Lor. 82.

Reklík, U, m. = ženská kazajka. V Lipt.
Oravě. Sbor. slov. II. 125.

Řeknouti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 250.

Rekordace, z lat. = sbírání platu pro
učitele. Mus. 1900. 2 Sr. hlavně Ib. str. 16.
Žákovské r. (žebrota). Vz Wtr. Part. 260.
419., 425. Sr. Koleda.

Řekový = od řeky. Hřmot řekový a
mořský. Praž. evang. (List. fil. 1897. 188).

Rektor. První učitel školy byl г., druhý
kollega. Wtr. Vys. šk. 156., Wtr. Part. 144. nn.