274

Rižkaša, e, f., z rýže. U Sebeše. Mus. slov.
I. 87.

Rméní, n. = rmen. Mus. ol. 18 8. 115.

Rménkový. R. voda = heřmánková. Čes.
1. VIII. 111., Šeb. 15.

Rohenec, nce, m. = žák. Wtr. Part. 369.

Robínek, nku, m. Prsten se čtyřmi r-nky
a dvěma diamantky. Věst. op. č. 2. 8.

Robiti. Kde's robil, tam ic jesc (jdi jísti).
Phľd. 1897. 314. Komu sa robit nechce, je
horšie, jako keby nemohol. Mus. slov. II 9.
Robí ako hovädo, ako kôň, ako kováč z ohňa,
ako z panštiny; Ako robíme, tak sa máme;
Čo robíš, sebe robíš; Ako robí, tak sa mu
vodí; R. na svoju päsť; R. na šuch buch;
R. nie, halaškovať zná; R. o dušu spasení.
Vz Zát. Př. 355^a. — R. sa = chovati se jako
dospělá roba. Val. Čes. 1. X. 36.

Robka, y, f. = žena. Tům. 112. Vz Roba.

Robota = práce. Kde r., tam mäd; R.
máti života; R. nelakota; Ŕ. neutečie; R.
veľka, chova tenká; Je do r-ty jako osa,
jako šíp; R-ty do soboty a peněz do ne-
děle (v sobotu na neděli výdělek se propil);
Do r-ty jaj, jesť daj; Bez r-ty — klebety;
O r-ty kone dochnú; Od r-ty nestlustneš; Do
r-ty za vlasy; Na r-tu nasrati. Vz Zát. Př.
355^a. — R. = panské dílo. R. vozná (s po-
vozem), Sdl. Hr. X. 130., pomocná. Vz Po-
mocný. Zrušení r-ty. Vz Mtc. 1898. 337. —
R. zemské = práce veřejné s ústavou hra-
dovou (župní) spojené, ku kterým zavázáni
byli obyvatelé každé župy a zvláště kme-
tové. Mýtili lesy, stavěli a opravovali hrady,
ohrazovali král. města, konali hlásky na
hradbách, dělali cesty, hráze, mosty, živili
lovči a psáře, dováželi vojsku potravu atd.
Pal. Děj. I. 2. 279.

Robotíř, e, m., servus. Ž. pod. CIV. 17.

Robotní den = všední.

Robotnice, e, f. = zena robotná. Hus I. 58.

Robotnícký gazda. Nár. sbor. II. 67.

Robov, a, m. = kulatý kopec u Č. Tře-
bové. Vz Čes. 1. IX. 194.

Robuš = vrub. Mus. ol. IX. 139.

Robyně, ě, f. = děvka, ancilla. Ž. pod.
CXXII. 2.

Rocek, čka, m. = roční dítě. R. má udělat
kroček (má už choditi). Hoř. 117.

Ročně, ěte, n. = roční ovce, zvíře. 1459.
Věstn. uč. spol. 1899. 30., Fisch. Hosp. 172.

Roční často m.: kaědoroční. Mtc 1901. 154.

Rod. Sr. Zát. Př. XI. — Dějiny rodu
v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 275. -632. —
R. grammatický na Císařovsku, vz Mtc. 1899.
161., na Hořicku. 79., 83. R. časoslov na Cí-
sařovsku. Vz Mtc. 1900. 267. Shoda v rodě
na Císařovsku. Vz Mtc. 1899. 162.

Roděňák, u, m. = skrojek chleba. Jihozáp.
Čech. Dšk. Vok. 28.

Rodíce, e, f. Svatá r. (rodičko). Hod.
14. stol. Mus. fil. VII. 91.

Rodič. V skloň. sr. Gb. H. ml. III. 1. 128.
Jací r-če, takové dítky atd. Vz Zát. Př. 3 35^a.,
VII. odst. 7.
Rodiče = dřeváky. Horažď. Kub. 156.
Rodičovský. R. srdce, láska. Zát. Př.
99b., VII. 770.

Rodina ako plotu čmelina; R. najvekša,
najvekči hněv; R-ny ako trniny atd. Vz Zát.
Př. 355b. (102., 103. ). R., ako po plote chme-
lina (daleké příbuzenstvo). Mus. slov. III. 12.
Rodiník, u, m. = kulatá buchta. Trh. Svin.
Čes. 1. VII. 78.

Rodiny, f. = narozeniny. Den mých rodin.
Val. Záp. I. 11., 115.
Rodivosť, i, f. Mus. 1849. III. 131.
Rododuševěda, y, f Za Dk. polož: Paed.
13.

Rodomilovný. R. obětivosť. Phľd. 1897.
188.
Rodopisný. R. sbírka. Pal. Záp. I. 90
Rodovský z Hustiřan. Bavor. Mus. 1899.
157.

Rodový. R. jména na Hořicku. Vz Hoř.
82., Mus. 1899. 243. R. zájmena = která
vyjadřují také grammatický rod na př.: ten,
ta, to. Vz Gb. H. ml. III. 1 433., Bezrodý.
R. jména na Pelhřim. v -ka; Plesač-Ple-
sačka, Kobelka atd. Chorv. 11.

Rogusovec, vce, m., trať u H. Kač. Vest.
op. 1895. 16.

Roh. Soustruhování rohu. Vz KP. VIL
262., 266. Nemá to ani rohy ani nohy (o ne-
smyslu). Us. Hoř. 123. Na jeden r. trúbia
(jsou stejného smýšlení). Zát. Př. VIII. 670. —
R. (o pyšném). Vz ib. 38^b. — R. = krokev.
Phľd. 1897. 675. — R. = kopyto. Kovář koni
roh vybírá (a potom ho kove). 1669. Mtc.
1889. 399.

Roháč = pečivo. Ta děvečka nedočká se
tam roháče (nedoslouží tam do sv. Martina.,
kdy vandrující služka dostává koláč). Plzeň.
Čes. 1. 1897. 477. — R. = pták. R. černo-
krký, rudokrký, velký, žlutorohý Vz Šír IV.
131. — R. = vinice u Blatnice na Mor. Nár.
sbor. II. 69.

Rohačka, y, f. = pyšná ženská. Zát. Př.
38^b. Počkaj, veď ty prídeš na r-Čku (po-
hružka) ! Ib. 257a. - R. — pták. Vz Paru-
kářka (sýkora). — Bohačky v Příspěvc. 341.:
Čel. Pr. m. II. 173. oprav v: Čes. Pr. m. I.
173.
Rohák, u, m. = nárožní dům. Us
Rohan. Rohani = strana kněze Martinka
(za husitských dob). Jrsk. XIX. 193.

Rohanský. R. ostrov u Prahy. Vz Köpple-
rovka.

Rohatě se (k nim) stavěl (urputně, vzdo-
rovité а р). Wtr. Vys. šk. 189.

Rohatec, tce, m., argopus, brouk R. tečko-
řadý, a. Ahrensi. Vz Klim. 712.

Rohatina = perut (prkno udržující slámu
na střeše). Vz Peruť. Místy us. Čes. 1. VIII.
315. — R., les u Hovězí na Mor. Vck.

Rohatka, y, f. = kolečko se šikmo pro-
vedeným ozubím, jež jest pevné umístěno
na čepu natahovacím (v hodinách). Vz KP
VIL 271., 283.

Rohlíčkovatý = od neštovic poďobanv.
Jrsk. XXIII 58.
Rohlík brambor. Vz Mandlák, Vokuráč.
Rohování, παγκοάτων, tělesné cvičení. Nár.
list. 1897. 6. 246. odp. feuill.
Rohovitky, polypi. Vz Ott. XIV. 797.
Rohovník u kamen. Na r-ku semeno lněné
sušiti. Čes. 1. VII. 421.