275

Hoch, u, m. = hroch, tresknutí. Hus. (Šb.
Hus. Orth. 33. ).

Rochada, y, f. R. dlouhá, krátká, včasná,
předčasná. Hra v šachy. Kober 1889. 17., 37.

Bochák, u, m. = ruchadlo. Dšk. Vok. 43.

Rochla, y, f., les u Vsetína. Vck.

Rochna, y, f. = stará slepice, která mnoho
kvoká. U Košetic. Vchř.

Rochoty, vz Rachoty.

Rojčik, u, m. = sarkaláb, salkaráb, střapec
na mantlíku Sbor. slov. II. 127.

Bojok, u, m., rostl. Vz Ott. XVII. 737.

Bojovník, u, m., ledum, rostl. Vz Ott.
XV. 776b.

Bojový. R. matka = rojovník, rostl. Mor.
Mus. ol. V. 111.

Bojta u čižmy = kytajce, chvistle, chvastle,
kysce = střapec, Quaste. Sbor. slov. II. 131.

Bok. Jeden r. žádnej r. (ztráty jednoho
roku nahradí se rokem druhým). Hoř. 124
R. má krok, přijde dříve než se nadáš. Brt.
(Čes. 1. VIII. 329. ). Do roka ďaleko; R. blat-
nivý zle živí; R. dlhší ako klobása; R.
dobrý, všecko zdarné; R. k hrobu krok;
R. má dlhý skok; R. rodí, nie zem atd. Vz
Zát. Př. 355b., XIV. D. 5. — Hádanka. Stojí
vprostřed světě sloup, má 52 větví, na každé
větvi je hnízďátko, v tom hnízdě sedm va-
jíček, to vajíčko má své jméno. Čes. 1. VII.
347. — R. = termin. Soudní r. Vz Ott. Říz.
L 355., II. 56. — R. = námluvy. Jíti na
jistý rok. Kadlč. 8. — R. = věk. Jaké
roky, taký rozum. Ces. I. X. 31.

Rokokový. R. doba, sloh v zámečnictví.
Vz KP. VII. 531., 559.

Rokotati. Za Sá. polož: Kres. z Ješt. 270.

Rokotavý nástroj, Slád. Bouře. 71., zvuk
loutny. Br. Věk. 151.

Rokycana Jan mistr. Vz Pal. Děj. III.
2. 48., IV. 1. 389., Vlč. Lit. I. 302., Flš.
Písm. I. 233. Mládí mistra Jana z Rokycan.
Vz Vstnk. IX. 293., Mus. 1899. 517. nn. Nar.
asi 1397. Ib. Jeho tělo bylo r. 1623. z hrobu
v Týnském kostele vyvrženo. Dač. I. 293.

Rokyta, vz Rotyka.

Rokytensko, a, n. = šupa, později Ra-
kovnicko. Vz Pal. Děj. I. 2. 241.

Rokytna, y, f. = přítok Jihlavy na Mor.
Bdl. Mor. 11.

Rokytňák, u, m., vz Fryštačka.

Rokytníky, skála na Trenčansku. Sbor.
slov. III. 6., 16.

Rokytový. R. roždí. 1496. Arch. XVII.
478.

Rolan, a, m. = rolník. Za Ld. v III. 91.
polož: 47. Neujalo se.

Role. Rola (pl. n. ) a louky se jim pou-
štějí. 1673. Mtc. 1898. 393. Aká rоľа, taká
úroda; Roľu neoklameš; Roľu ptáčky po-
vážajú atd. Vz Zát. Př. 355b. Roľa roli musí
cestu dať. Mus. slov. III. 26.

Rolíčkový, jm. místa u Mikulůvky na
Mor. Vck.

Rolnictví. Vz Zát. Př. XI. odst. 8. a.,
194.

Rolničí stav (agrikulturní). Pal. Děj. II.
2. 421.

Roman. Vz Nár. sbor. III. 3. nn. Staroč.
romany od Spiessa. Vz Čes. 1. 1897. 497.

Romance. Vz Mus. 1850. II. 81. Př.

Romanov, a, m., bývalá tvrz u Mšena.
Sdl. Hr. X. 397.

Romanský. R. doba, sloh. Vz KP. VIL
528., 533.

Romanština. Literaturu o ní vz v Jub.
IIIb. 77. - 84.

Rondasky, trať v Bořeticích. Šeb 188.

Roňo, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a.

Ropica, e, f., vrch ve Slez. Lor. 82.

Ropičny, potok ve Slez. Lor. 82.

Ropucha. Kdo r-chu trýzní, tomu sčíce
(sečte) zuby a ty mu pak vypadají nebo:
na toho prý přijde v noci. Us. Brt. v Hlídce
1899. 105.

Ropuchovitý zrádce. Slád. Lear. 160.

Rorýs ještě: šorejs, rolejs, rolejk, Lorenc,
rolenc, rolenec, rohejř, rohlík, rolejka, rorejka,
rorýk, rorýs, rorejls, rohejl, lorenec, rolýs, skal-
níček, vlaštovka (Černá, divoká, mořská, noční),
skřipák, papežík. Vz Šír II. 10. Na Mor.
u Loučky: kosák, u Rožn. a Zubří: kosíř,
u Stramb.: klepař, u Hukv.: muřina. Vz Mus.
ol. III. 76. Roreljes v VII. 588. oprav v: ro-
rejls.

Rosa Václ. Vz Flš. Písm. 479., Vlč. Lit.
II. 184.

Rosa, y, f. = lískové jehnědy. Slez. Čes.
1. 1897. 463. Vz Řasa.

Rosacius. Rosaciové, skladatelé modliteb
v XVI. stol. Vz Flš. Písm. I. 393.

Rosajda, y, f., nadávka. Zát. Př. 272^b.

Rosenberk. Petr z R-ka. Vz Pal. Děj. V.
1. 367., 405.

RosennaBel, blu, m., mince = 304 kr.
1623. Dač. II. 240.

Rosický Fr. Sr. Jub. XXVI.

Rosmarinolistý. R. vrba. Wlt. 30.

Rosňák, a, m., polydrusus, brouk. R.
černý, p. picus, hedvábitý, sericeus, hnědo-
hlavý, atomarius, hnědonohý, chrysomela,
hrbolohlavý, pterigo maturus, modrozelený,
p. amoenus, narudlý, mollis, parohatý, cer-
vinus, šedavý, uniformis, tmavoštítý, tereti-
collis, třpytný, coruscus, vykrojený, margi-
natus, zelenoskvrnný, melanosus, žlutonohý,
flavipes, žlutozelený, flavovirens. Vz Klim.
534.

Rosochov, a, m., kopanice. Рck. Hol. 133.
Rôsol = slaná voda. Preslané ako r. Zát.
Př. 239a.

Rosť, i, f. =? Po žních přivezeno (do
Prahy) 39 strychů rosti. 1597. Mus. 1899. 130.

Rostlina. Názory lidu na Hořicku o r-nách
Vz Hoř. 98.

Rostlinář, e, m., antholinus, brouk. R.
temný, a. analis. Klim. 457.

Rostlinec, nce, m., phytobius, brouk. R.
bělotečký, ph. comari, čtverobrbý, quadri-
tuberculatus, čtverorohý, quadricornis, na-
rudlokrový, velatus, rýhovaný, canaliculatus,
stříbřitý, leucogaster, vypuklooký, velaris,
žlutošedý, muncatus. Vz Klim. 579.

Rostliniti se = stávati se rostlinou. Mus.
1849. III. 117.

Rostlinstvo v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 71.

Rostožijící věc. (Obilí) se kvasí, aby se
ono vypučilo, což při všech r-cích věcech
jest počátek. Fisch. Hosp. 77. Sr. Roštující.



	275

	Hoch, u, m. = hroch, tresknutí. Hus. (Šb. Hus. Orth. 33. ). Rochada, y, f. R. dlouhá, krátká, včasná, předčasná. Hra v šachy. Kober 1889. 17., 37. Bochák, u, m. = ruchadlo. Dšk. Vok. 43. Rochla, y, f., les u Vsetína. Vck. Rochna, y, f. = stará slepice, která mnoho kvoká. U Košetic. Vchř. Rochoty, vz Rachoty. Rojčik, u, m. = sarkaláb, salkaráb, střapec na mantlíku Sbor. slov. II. 127. Bojok, u, m., rostl. Vz Ott. XVII. 737. Bojovník, u, m., ledum, rostl. Vz Ott. XV. 776b. Bojový. R. matka = rojovník, rostl. Mor. Mus. ol. V. 111. Bojta u čižmy = kytajce, chvistle, chvastle, kysce = střapec, Quaste. Sbor. slov. II. 131. Bok. Jeden r. žádnej r. (ztráty jednoho roku nahradí se rokem druhým). Hoř. 124 R. má krok, přijde dříve než se nadáš. Brt. (Čes. 1. VIII. 329. ). Do roka ďaleko; R. blat- nivý zle živí; R. dlhší ako klobása; R. dobrý, všecko zdarné; R. k hrobu krok; R. má dlhý skok; R. rodí, nie zem atd. Vz Zát. Př. 355b., XIV. D. 5. — Hádanka. Stojí vprostřed světě sloup, má 52 větví, na každé větvi je hnízďátko, v tom hnízdě sedm va- jíček, to vajíčko má své jméno. Čes. 1. VII. 347. — R. = termin. Soudní r. Vz Ott. Říz. L 355., II. 56. — R. = námluvy. Jíti na jistý rok. Kadlč. 8. — R. = věk. Jaké roky, taký rozum. Ces. I. X. 31. Rokokový. R. doba, sloh v zámečnictví. Vz KP. VII. 531., 559. Rokotati. Za Sá. polož: Kres. z Ješt. 270. Rokotavý nástroj, Slád. Bouře. 71., zvuk loutny. Br. Věk. 151. Rokycana Jan mistr. Vz Pal. Děj. III. 2. 48., IV. 1. 389., Vlč. Lit. I. 302., Flš. Písm. I. 233. Mládí mistra Jana z Rokycan. Vz Vstnk. IX. 293., Mus. 1899. 517. nn. Nar. asi 1397. Ib. Jeho tělo bylo r. 1623. z hrobu v Týnském kostele vyvrženo. Dač. I. 293. Rokyta, vz Rotyka. Rokytensko, a, n. = šupa, později Ra- kovnicko. Vz Pal. Děj. I. 2. 241. Rokytna, y, f. = přítok Jihlavy na Mor. Bdl. Mor. 11. Rokytňák, u, m., vz Fryštačka. Rokytníky, skála na Trenčansku. Sbor. slov. III. 6., 16. Rokytový. R. roždí. 1496. Arch. XVII. 478. Rolan, a, m. = rolník. Za Ld. v III. 91. polož: 47. Neujalo se. Role. Rola (pl. n. ) a louky se jim pou- štějí. 1673. Mtc. 1898. 393. Aká rоľа, taká úroda; Roľu neoklameš; Roľu ptáčky po- vážajú atd. Vz Zát. Př. 355b. Roľa roli musí cestu dať. Mus. slov. III. 26. Rolíčkový, jm. místa u Mikulůvky na Mor. Vck. Rolnictví. Vz Zát. Př. XI. odst. 8. a., 194. Rolničí stav (agrikulturní). Pal. Děj. II. 2. 421. Roman. Vz Nár. sbor. III. 3. nn. Staroč. romany od Spiessa. Vz Čes. 1. 1897. 497.	Romance. Vz Mus. 1850. II. 81. Př. Romanov, a, m., bývalá tvrz u Mšena. Sdl. Hr. X. 397. Romanský. R. doba, sloh. Vz KP. VIL 528., 533. Romanština. Literaturu o ní vz v Jub. IIIb. 77. - 84. Rondasky, trať v Bořeticích. Šeb 188. Roňo, a, m. = sprosťák. Slov. Zát. Př. 41a. Ropica, e, f., vrch ve Slez. Lor. 82. Ropičny, potok ve Slez. Lor. 82. Ropucha. Kdo r-chu trýzní, tomu sčíce (sečte) zuby a ty mu pak vypadají nebo: na toho prý přijde v noci. Us. Brt. v Hlídce 1899. 105. Ropuchovitý zrádce. Slád. Lear. 160. Rorýs ještě: šorejs, rolejs, rolejk, Lorenc, rolenc, rolenec, rohejř, rohlík, rolejka, rorejka, rorýk, rorýs, rorejls, rohejl, lorenec, rolýs, skal- níček, vlaštovka (Černá, divoká, mořská, noční), skřipák, papežík. Vz Šír II. 10. Na Mor. u Loučky: kosák, u Rožn. a Zubří: kosíř, u Stramb.: klepař, u Hukv.: muřina. Vz Mus. ol. III. 76. Roreljes v VII. 588. oprav v: ro- rejls. Rosa Václ. Vz Flš. Písm. 479., Vlč. Lit. II. 184. Rosa, y, f. = lískové jehnědy. Slez. Čes. 1. 1897. 463. Vz Řasa. Rosacius. Rosaciové, skladatelé modliteb v XVI. stol. Vz Flš. Písm. I. 393. Rosajda, y, f., nadávka. Zát. Př. 272^b. Rosenberk. Petr z R-ka. Vz Pal. Děj. V. 1. 367., 405. RosennaBel, blu, m., mince = 304 kr. 1623. Dač. II. 240. Rosický Fr. Sr. Jub. XXVI. Rosmarinolistý. R. vrba. Wlt. 30. Rosňák, a, m., polydrusus, brouk. R. černý, p. picus, hedvábitý, sericeus, hnědo- hlavý, atomarius, hnědonohý, chrysomela, hrbolohlavý, pterigo maturus, modrozelený, p. amoenus, narudlý, mollis, parohatý, cer- vinus, šedavý, uniformis, tmavoštítý, tereti- collis, třpytný, coruscus, vykrojený, margi- natus, zelenoskvrnný, melanosus, žlutonohý, flavipes, žlutozelený, flavovirens. Vz Klim. 534. Rosochov, a, m., kopanice. Рck. Hol. 133. Rôsol = slaná voda. Preslané ako r. Zát. Př. 239a. Rosť, i, f. =? Po žních přivezeno (do Prahy) 39 strychů rosti. 1597. Mus. 1899. 130. Rostlina. Názory lidu na Hořicku o r-nách Vz Hoř. 98. Rostlinář, e, m., antholinus, brouk. R. temný, a. analis. Klim. 457. Rostlinec, nce, m., phytobius, brouk. R. bělotečký, ph. comari, čtverobrbý, quadri- tuberculatus, čtverorohý, quadricornis, na- rudlokrový, velatus, rýhovaný, canaliculatus, stříbřitý, leucogaster, vypuklooký, velaris, žlutošedý, muncatus. Vz Klim. 579. Rostliniti se = stávati se rostlinou. Mus. 1849. III. 117. Rostlinstvo v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 71. Rostožijící věc. (Obilí) se kvasí, aby se ono vypučilo, což při všech r-cích věcech jest počátek. Fisch. Hosp. 77. Sr. Roštující.