Předchozí (275)  Strana:276  Další (277) |
|
|||
276
|
|||
|
|||
Rostující = činící, aby něco rostlo. Masť
r. a hojící. Maš. ruk. 223a. Roškverky. Dač. I. 54. Vz Rozškvarek.
Rošt v peci atd.: rovinný či plochý, stup-
ňový a patrový, struskový. KP. IX. 3. Roštnice, části roštu. Vz KP. IX. 3.
Roštnutý = rozštípený. Koně líce r-né
mají. Maš. ruk. 289b. Roštovanie, n. = lešení. Ve Spišsku. Sbor.
slov. IV. 88. Roštový. R. světlá plocha = mezery mezi
rostnicemi. KP IX. 3. Roth Jub. Sr. Jub. XXVII.
Rotitel, e, m. R. peněz = dobyvatel. Laš.
1666. Mus. fil. 1897. 340. Rotiti se s kým = svářiti se. Chč. S. I
218. Rotničí duch. Kom. Ohláš. 185.
Rotovník, a, m. R. a zbojník. Mus. 1898.
346. Rotyka (rokyta), y, f. = hra; několik se
drží za ruce a jiný proráží řadu. Ten mu zahrá rotyku! Buděj. Kub. L. f. 1900. 362. RouBení = plot z klad. Na Plasku: tejn
Plz. 119. Roubík, u, m. Břidlicový roubík, Griffel-
schiefer. Z r-ků dělali brousky na srpy a kosy. Mtc. 1899. 55 Roublík, u, m. = roubík. U Polné. Hoš
100. Rouceti m. hrouceti. Gb. H. ml. III. 2. 346.
Roučák, a, m. = roček (mladý vůl). Us.
Kub. 156. Rouče. Utečme r. = rychle. Ezop. 168.
Roučka, y, f., vz předcház. Porisko. —
R. (zdrobn. ruka) = ucho nádoby. Čes. 1. IX. 59. Roudík, u, m., místo: roubík. Hoř. 75.
Rouhanlivosť. Pokuta r sti. 1708. Vlč.
Lit. II. 1. 90. Rouhota, vz Rúhota.
Roulička, y, f. = rolnička. Dšk. Vok. 49.
Rouno. Rytíři zlatého rouna. Vz Har. I.
346. Roupal, a, m, jm. koně. Čes 1. IX. 172.
Rourový. R. kašna. Dač. I. 179.
Rousňák, a, m. Káně r., archibubo lagopus.
Vz Ott. XIII. 916. R. = káně sněžné. Šír I. 41. Rousy, důl u Kutné Hory. Dač. I. 109.
Roušák, u, m. = slaný rohlík. Volyň.
Kub 156. Rouška, y, f. = jemné plátno. Fisch. Hosp.
429. Rouškový. R. sukně (z jemného plátna).
Sá. V. 125. Sr. Rouška. Routiti. Ptak jej rúcil mech (pytel) pe-
nězi (hodil). Na Spiši. Sbor. slov. II. 86. Že ju rúci (hodí) do vody. Tamtéž 87. Rovček = roveček. Rkk.
Roven sebe ber; R. si hľadaj; Roven,
neroven komu. Sr. Zát. Př. 355b. Rovina. R-ny moravské: dyjská, mo-
ravská oderská. Mtc. 1899. 76. R. jako pod- laha. Šml. V. 7. Rovnačka, y, f. = deska napínací, na
které se plechy rovnají, napínají. Ott. XIV. 345 Rovnadlo, a, n. = válec, kterým se plechy
rovnají, napínají. Ott. XIV. 345. |
Rovnatel, e, m. = náčiní při točení šňůr.
Vz KP. VIL 164., 176. 1. Rovně, ě, m a f., rozdílné od adj.
rovný. Vz Gb. H. ml. III. 1. 235. Tu jest krásná rovně (rovina); Kde rovně jest, tam... M. Polo (Mus. 1897. 410., 412. ). 2. Rovně = právě. Když se tomu divil,
r. přišlo pacholátko. Ezop. 262. a j. Rovničky, vrch v Rokyc. Plz. 13.
Rovníky. Na R-kách, jm. místa u N. Hro-
zenkova na Mor. Vck. Rovnina, y, f. = rovina. Ezop. 336.
Rovnoběžník, u, m. Wattův r. parního
stroje. KP. IX. 32. Rovnobežnosť, i, f., Parallelismus. Mus.
1850. П. 15. Př. Rovnoboký. Vz Hrotažník.
Rovnodílnosť, i, f. R. dědiců. Pal. Děj.
I. 2. 195. Rovnodušnosť, Gleichmutb, Gleicbgiltig-
keit. Pal. Pam. 142., Jg. Mus. 1871. 357. Rovnohlasitý. R. syllaba (rymovaná).
1727. Vlč. Lit. II. 1. 107. Rovnoletý šíp. Ld. 11.
Rovnonosý. Vz Rypáčník.
Rovnoševý. R. mouchy. Ott. XVI. 31a.
333. Rovnoústý. R. vřetenatka. Ulič. 83.
Rovný, gerad. Rovná, nejkratší cesta ne-
vede vždycky к nápravě. Šml. IV. 129. Řeknu rovnou cestou (krátce). Hoř. 88. Rovno ako po šnúre; Rovný ako svieca. Zát. Př. 356a.. Ať máte rovné broky (ať trefíte)! Tům. Ml. 130. — komu. Rovní sobě (srozumění). Zát Př. 122., 114. — R. háj, byl les u Bzence. Mtc. 1897. 369. Rovunký = rovný. R. jak svíčka. Seb. 75.
Rower, u, m. = nízké kolo (velociped).
KP. VII. 509. roz- vyjadřuje gradaci: Só té šatecké
roztopodivny. Císař. Mtc. 1899. 225. Roz, gt. razu, m. = ráz, rána. Slez. Lor.
78 Vz Ráz Rozavúst, a, m. = hrubian. Slov. Zát.
Př. 57b. RozBachorený = bachratý Zát. Př. 63a.
RozBěhlosť, i, f. Klc. v Mus. 1843. 333.
Rozběhnouti se jak: jelením skokem.
Šml. IV. 56. Rozbíraný. R. samoposuzování lidského
nitra. Vlč. Lit. 292. Rozbojný vítr. Slád. Bouře. 94.
Rozbolavělý. R. nohy. Nár. list. 1900.
č. 82. odp. Rozbrblaný = rozbručený, mrzutý. Matka
je dnes r-ná. Obz. 1889. 70. Rozbrečenosť, i, f. Romantická r. Klc.
v Mus. 1843. 329. Rozbřesk, u, m. R. světla. Pal. Děj. I.
VII. Rozbroj — zlato v hnojí. Zát. Př. V
571. (56a). Rozbrojený. Jest vždy v světském trku
nepokojen a r-jen. Št. Bes. 23. Rozbrojiti se proti čemu. A opět se
rozbroji proti tomu, ježto si umyslil (protiví se). Št. Bes. 80. Rozbrojný. Ježto myslí r-né věci (bouř-
livé). Št. Bes. 42., 51. |
||
|
|||
Předchozí (275)  Strana:276  Další (277) |