278

Rozchutnati. Za Št. polož: Bes. 68.

Rozchvěj, e, m. = rozkmit, rozky v nej-
větší elongace či amplitudo i. e. vzdálenosť
chvějícího se bodu od polohy rovnovážné; vý-
chylka = elongace vůbec. Vz Ott. XII. 450.

Rozjásati se kde. V mém srdci slavík
se r-sal. Jirán. 19. — čím. R-sal se smělými
nadějemi. Šml. IX. 81.

Rozjetý. R. cesta. Mtc. 1899. 224.

Rozjihnouti něčím. Slad. Caes. 62.

Rozkambaný. Je hned r-nej = hned
pláče. Hoř. 94.

Rozkasanec, nce, m. = rozkasaný. Mus.
ol. 1898. 115.

Rozkaz. Aký r., taký účinok. Slov. Zát.
Př. 128b., VIII. 916.

Rozkazní žaloba, řízení (soudní). Ott.
Ríz. I. 5., 9., 13., 92., 330.

Rozkazovací způsob (o tvarech i v ná-
řečích) vz Gb. H. ml. III. 2., 36., 451, Ott.
XII. 539a. R. způsob záporný. Cf. Веs. 1871.
100. (Kz. ). R. věty na Císařovsku. Vz Mtc.
1899 40., 1900 266. R. činnosť soudu. Vz
Ott. Říz. II. 212.

Rozkladitý. R. rohy jelení. Ezop. 97.

Rozklevetati co kde: v městě. XVII.
stol. Vlč. Lit. II. 1. 13

Rozkliditi něco (co bylo na hromadu
sneseno). Arch. XVI. 19.

Rozklíniti vozděj = tenčí jeho konec,
když vor naň již jest navlečen, klínem upev-
niti, aby se s něho klády nesesmekaly. Us.
Čes. 1. VII. 21.

Rozkmit, u, m., vz předcház. Rozchvěj.

Rozkolútat sa = rozkutáleti se. Slov. Zát.
Př. 181a.

Rozkořípanec, nce, m., nadávka. Na již.
Mor. Šeb. 230. Sr. Rozkořípaný v VIL 606.
a násl.

Rozkořípati co komu = rozcuchati a p.
Celý vlasy jí to r-lo. Již. Mor. Šeb. 285.

Rozkoš, i, a e. Gb. H. ml. III. 1. 400.

Rozkošnictví, n. Slád. Lear. 41.

Rozkošnictvo, a, n. Nár. list. 1898. č. 78.
feuill.

Rozkošničiti zač. Za vydřené peníze r.
Vlč. Lit. I. 356.

Rozkošný Jos. Sr. Jub. XXVII.

Rozkot, u, m. = rozkotání, rozmetáni. R.
města. Pal. Děj. IV. 2. 610.

Rozkoukoliti se = chumeliti se. Sníh se
r-lil. Us. Kub. 362.

Rozkouleti. Oči se mu hněvem r-ly. Šml.
X. 22.

Rozkrásniti se. Ld. 64.

Rozkřídlený. R. holubice (čepec). Hoř.
211.

Rozkříplý rámec = roztažený. Nár. list.
1898. č. 271.

Rozkrocaniti se = rozhněvati se. Brt.

Rozkrvaviti. Válka se rozjitřila a r-la.
Pal. Děj I. 1. 329.

Rozkuliti. Jetel r. = rozházeti, aby
vyschl. Čes. 1. IX. 253.

Rozkvásek, růzkvásek, sku, m. = kvásek
na kysáni chleba. Tábor. Kub. 156.

Rozkysání rány. Chč. S. L 13.

Rozkyv, u, m., vz předcház. Rozchvěj.

Rozléhati se. Sudy se r-hají = rozechý-
chnjí. Hoř. 94.

Rozličenství jazykov. Hod. 14. stol. Mus.
fil. VII. 98.

Rozliti. Kdo nemá, nerozlije. Šeb. 219.

Rozlítostněný. Nár. list. 1898. č. 18. Sr.
Rozlítostněti.

Rozlítostniti. Duše jich se r-la. Šml. IX.
284.

Rozlučný. R. soustava kanalisační. Vz
Ott. XIII. 895.

Rozlúchat si co = rozmočiti. Val. Ces.
1. X. 33

Rozmachnatený ako prasnica (tlustý).
Slov. Zát. Př. 63b.

Rozmantlovati co. Všecko by byla r-la.
Sedl. Hr. VII. 30.

Rozmarka, y, f. = obyčejná voda vraty
jezu proudící, ani malá ani velká. Čes. 1.
VIL 26.

Rozmarýna. Svadla jí u Kralovce r.
(nevezme si jí). Šml. IV. 200.

Rozmarýnik, u, m. Druh výšivek na
Liptovsku. Na r-ky. Mus. slov. I. 26.

Rozmarýnový. R. jetelinka = vojtěška.
Mor. Mus. ol. X. 60.

Rozmaryšový. R. šátek (Červený). Plz.
107.

Rozmastiti co čím: neduh palci (třením).
Mus. ol. X. 63.

Rozmazaný. R. nemoc = předstíraná od
toho, komu se nechtělo jíti do školy. Wtr.
Part. 460.

Rozmetadlo, a, n. = přístroj, jímž se
odpadová voda vysoko vrhá a tím jemně
rozprašuje (v chladírnách). Vz Ott. XIV. 674^b.

Rozmlouvac, e, m. Pal. Pam. 387.

Rozmlouvání. Porušujíť dobré obyčeje
zlá r. 1. Kor. 15. 33.

Rozmohutniti co. Slád. Ham. 28.

Rozmrskati se komu čím. Tomu se bu-
doucnosť rozmrští, jako krajina v temnosti
noční nebeským bleskem. Klc. v Mus. 1843. 70.

Rozmrsknouti co. Nemohl víčka (oční)
r. (otevříti). Mus. 1898. 346.

Rozmrštiti, vz Rozmrskati.

Rozmrznouti. Zde pytel slož a rozmrzni
(zahřej se). Braun. 77

Rozmysl, u, m. Měli na rozmyslu to do-
voliti Kom. Onláš. 136.

Rozmysliti. Nevolíť vždy věc nejlepší
ten, kdo se rozmýšlí dlouho. Vaň. Göth. 56.
Ten nechce učiniti, kdo dlouho se rozmýšlí.
Us. Pal. Děj. IV. 2. 199. — si co. Div si
hlavu nerozmyslila. Šml. V. 102. — se oč.
Pal. Děj. III. 1. 467. — se nad čím. Co
se nad tim kupováním rozmýšlíš? Císař.
Mtc. 1900. 142.

Rozmyšlená. Lhůta na r-nou. Ott. Říz.
I. 365.

Roznedužiti se čím: hořem Rozb. III.
723.

Roznítiti v VII. 1377. za Roznásobiti
oprav v: Roznítiti.

Rozoumkování, n. Chlubivé r. Nár. list.
1898. č. 83 feuill.

Rozpadek říše. Pal. Děj. II. 1. 260.

Rozpakovati. Nerozpakuj svých lidí vbo-
jování. 1507. Mus. fil. 1897. 142.



	278

	Rozchutnati. Za Št. polož: Bes. 68. Rozchvěj, e, m. = rozkmit, rozky v nej- větší elongace či amplitudo i. e. vzdálenosť chvějícího se bodu od polohy rovnovážné; vý- chylka = elongace vůbec. Vz Ott. XII. 450. Rozjásati se kde. V mém srdci slavík se r-sal. Jirán. 19. — čím. R-sal se smělými nadějemi. Šml. IX. 81. Rozjetý. R. cesta. Mtc. 1899. 224. Rozjihnouti něčím. Slad. Caes. 62. Rozkambaný. Je hned r-nej = hned pláče. Hoř. 94. Rozkasanec, nce, m. = rozkasaný. Mus. ol. 1898. 115. Rozkaz. Aký r., taký účinok. Slov. Zát. Př. 128b., VIII. 916. Rozkazní žaloba, řízení (soudní). Ott. Ríz. I. 5., 9., 13., 92., 330. Rozkazovací způsob (o tvarech i v ná- řečích) vz Gb. H. ml. III. 2., 36., 451, Ott. XII. 539a. R. způsob záporný. Cf. Веs. 1871. 100. (Kz. ). R. věty na Císařovsku. Vz Mtc. 1899 40., 1900 266. R. činnosť soudu. Vz Ott. Říz. II. 212. Rozkladitý. R. rohy jelení. Ezop. 97. Rozklevetati co kde: v městě. XVII. stol. Vlč. Lit. II. 1. 13 Rozkliditi něco (co bylo na hromadu sneseno). Arch. XVI. 19. Rozklíniti vozděj = tenčí jeho konec, když vor naň již jest navlečen, klínem upev- niti, aby se s něho klády nesesmekaly. Us. Čes. 1. VII. 21. Rozkmit, u, m., vz předcház. Rozchvěj. Rozkolútat sa = rozkutáleti se. Slov. Zát. Př. 181a. Rozkořípanec, nce, m., nadávka. Na již. Mor. Šeb. 230. Sr. Rozkořípaný v VIL 606. a násl. Rozkořípati co komu = rozcuchati a p. Celý vlasy jí to r-lo. Již. Mor. Šeb. 285. Rozkoš, i, a e. Gb. H. ml. III. 1. 400. Rozkošnictví, n. Slád. Lear. 41. Rozkošnictvo, a, n. Nár. list. 1898. č. 78. feuill. Rozkošničiti zač. Za vydřené peníze r. Vlč. Lit. I. 356. Rozkošný Jos. Sr. Jub. XXVII. Rozkot, u, m. = rozkotání, rozmetáni. R. města. Pal. Děj. IV. 2. 610. Rozkoukoliti se = chumeliti se. Sníh se r-lil. Us. Kub. 362. Rozkouleti. Oči se mu hněvem r-ly. Šml. X. 22. Rozkrásniti se. Ld. 64. Rozkřídlený. R. holubice (čepec). Hoř. 211. Rozkříplý rámec = roztažený. Nár. list. 1898. č. 271. Rozkrocaniti se = rozhněvati se. Brt. Rozkrvaviti. Válka se rozjitřila a r-la. Pal. Děj I. 1. 329. Rozkuliti. Jetel r. = rozházeti, aby vyschl. Čes. 1. IX. 253. Rozkvásek, růzkvásek, sku, m. = kvásek na kysáni chleba. Tábor. Kub. 156. Rozkysání rány. Chč. S. L 13. Rozkyv, u, m., vz předcház. Rozchvěj.	Rozléhati se. Sudy se r-hají = rozechý- chnjí. Hoř. 94. Rozličenství jazykov. Hod. 14. stol. Mus. fil. VII. 98. Rozliti. Kdo nemá, nerozlije. Šeb. 219. Rozlítostněný. Nár. list. 1898. č. 18. Sr. Rozlítostněti. Rozlítostniti. Duše jich se r-la. Šml. IX. 284. Rozlučný. R. soustava kanalisační. Vz Ott. XIII. 895. Rozlúchat si co = rozmočiti. Val. Ces. 1. X. 33 Rozmachnatený ako prasnica (tlustý). Slov. Zát. Př. 63b. Rozmantlovati co. Všecko by byla r-la. Sedl. Hr. VII. 30. Rozmarka, y, f. = obyčejná voda vraty jezu proudící, ani malá ani velká. Čes. 1. VIL 26. Rozmarýna. Svadla jí u Kralovce r. (nevezme si jí). Šml. IV. 200. Rozmarýnik, u, m. Druh výšivek na Liptovsku. Na r-ky. Mus. slov. I. 26. Rozmarýnový. R. jetelinka = vojtěška. Mor. Mus. ol. X. 60. Rozmaryšový. R. šátek (Červený). Plz. 107. Rozmastiti co čím: neduh palci (třením). Mus. ol. X. 63. Rozmazaný. R. nemoc = předstíraná od toho, komu se nechtělo jíti do školy. Wtr. Part. 460. Rozmetadlo, a, n. = přístroj, jímž se odpadová voda vysoko vrhá a tím jemně rozprašuje (v chladírnách). Vz Ott. XIV. 674^b. Rozmlouvac, e, m. Pal. Pam. 387. Rozmlouvání. Porušujíť dobré obyčeje zlá r. 1. Kor. 15. 33. Rozmohutniti co. Slád. Ham. 28. Rozmrskati se komu čím. Tomu se bu- doucnosť rozmrští, jako krajina v temnosti noční nebeským bleskem. Klc. v Mus. 1843. 70. Rozmrsknouti co. Nemohl víčka (oční) r. (otevříti). Mus. 1898. 346. Rozmrštiti, vz Rozmrskati. Rozmrznouti. Zde pytel slož a rozmrzni (zahřej se). Braun. 77 Rozmysl, u, m. Měli na rozmyslu to do- voliti Kom. Onláš. 136. Rozmysliti. Nevolíť vždy věc nejlepší ten, kdo se rozmýšlí dlouho. Vaň. Göth. 56. Ten nechce učiniti, kdo dlouho se rozmýšlí. Us. Pal. Děj. IV. 2. 199. — si co. Div si hlavu nerozmyslila. Šml. V. 102. — se oč. Pal. Děj. III. 1. 467. — se nad čím. Co se nad tim kupováním rozmýšlíš? Císař. Mtc. 1900. 142. Rozmyšlená. Lhůta na r-nou. Ott. Říz. I. 365. Roznedužiti se čím: hořem Rozb. III. 723. Roznítiti v VII. 1377. za Roznásobiti oprav v: Roznítiti. Rozoumkování, n. Chlubivé r. Nár. list. 1898. č. 83 feuill. Rozpadek říše. Pal. Děj. II. 1. 260. Rozpakovati. Nerozpakuj svých lidí vbo- jování. 1507. Mus. fil. 1897. 142.