279

Rozpáliti se jak. R-lil se jako nenama-
zaný čep. Tům. Ml. 217.

Rozpantati, vz Rozdrapiti.

Rozpaprati. Rozpapreš, nenapravíš. Žát.
Př. 56^a.

Rozparek. Slov.: rázporok, rozparok, roz-
porek. Sbor. slov. II. 39.

Rozparkový. R. kroj: kazajka a kalhoty
byly rozparovány a rozparky jinými látkami
podloženy. Vz Ott. XV. 236.

Rozpasanosť. Šml. V. 98.

Rozpasený = rozpustilý. Zát. Př 278a.
R. ako Miško pri svinkách. Mus. slov. III. 36.

Rozpásti se. Jako hovado rozpáslo se
jest v pýše... Chč. (List. fil. 1898. 455. ),
Rozb. III. 716. R. se v rozkoši. Hus. Zrc. 76.

Rozpatnástiť se do čeho = rozkurážiti se.
Val. Čes. 1. X. 142.

Rozpek, vz Rej pulec.

Rozpíček'vz Rozpek.

Rozpínač vozu spojuje drabiny (řebřiny).
Mus. slov. II. 8.

Rozpláclý krab. Nár. list. 1897. č. 229.
feuill.

Rozplazený. R. oharky = roztroušené.
Mtc. 1900. 346. Vz Rozplaziti v díle III.

Rozpleščený. R. gulka. Šeb. 272. Sr.
Rozpleskati.

Rozplizlý. R. báseň. Mus. 1900. 558.

Rozplynovati se. Ld. 62. Vz Rozply-
nouti se.

Rozplývaný. R. blouznění po přírodě.
Pal. Pam. 316.

Rozpomenouti se. Sr. Gb H. ml. III. 2.
248.

Rozpor. Kde r. nastane, jest veta po všem
pořádku. Mus. fil. VI. 463. — R-ry = váhy
u vozu. Hoš. 100

Rozpora mezi ohňovou komorou a pláštěm
kotlu. KP. IX. 10.

Rozporek, rku, m., vz Rozporka, Roz-
parek. R. na předu nohavic (rázporek, vaček,
fiók, obranka). Sbor. slov. II. 123.

Rozporník, a, m., Widersacher. Mus. 1898.
328

Rozporný. R. city, sich widerstrebend.
Slád. Caes. 14.

Rozposílati. Lidi po světě r-li. Har. I.
XXVI

Rozpotok, u, m., vz předcház. Mlýn.

Rozpousta, y, m. = rozpusta. Di r-sto
jeden! Dšk. Vok. 55

Rozpověstiti. Něco po světě r. Mus.
1898. 340.

Rozpověstniti co. Ld. Sr. Rozpověstiti.

Rozpráhnouti. Roztoužila se a r-hla po
pomstě. Šml. X. 24.

Rozprašovadlo, a, n. = vřeteno u rozme-
tadla, jež jest umístěno v sontíku a tlakem
rychle se otáčí. Vz Ott. XIV. 674b.

Rozprávěti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.
2. 341.

Rozprchliti se. Osv. 1899.

Rozpřipovídaný. Mám máslo r-né. Hoř.
81.

Rozpršovačka, y, f. = stříkačka к po-
střikování květin. Us.

Rozptýleti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 311.

Rozpukalý. R. země = roz pukaná. Hoř. 87.

Rozpuštění, n. Veselý bez r. (rozpusti-
losti). Modi. LXVII.

Rozpytovati co = uvážiti. Šeb. 98. Sr.
Rozpytati.

Rozradostněně pravil. Horen. 224.

Rozrod, n, m. R. jazvků slovanských.
Mus. 1897. 558.

Rozróchaný čím. Zem suchem r-ná. Mus.
ol., 1898. 115. Vz Rozróchati.

Rozrostlý. Literatura již r-lá. Nár. list.
1901. č. 94

Rozrození. Za Pal. polož: Děj. 1. 2. 82.

Rozruskaný = zasúkaný, vypluskaný (o ga-
tích). Sbor. slov. II. 122.

Rozrůzeň, zně, f. = různice. Ld. Ne-
ujalo se.

Rozsanktovati se = při hře rozčitáním
se rozděliti na strany. Již. Mor. Šeb. 40.

Rozsápanosť. Zdivočilosť a r. vojska.
Pal. Děj. III. 2. 269.

Rozséci. Kázal ho r. na sedm částí =
rozsekati. 14. stol. Mus. 1900. 511.

Rozsedlati koně. Kn. rožm čl. 207., 208.

Rozsednouti se. Rozsedli se po rozlič-
ných sídlech. Sdl. Hr. X. 76.

Rozsévka ďáblova. Chč. S. I. 210. a j.

Rozsezený. Sem r. Mtc. 1900. 339.

Rozsievač. Hus. I. 254. Vz Rozsévač.

Rozsívač, e, m., vz Zvonohlík.

Rozskočiti. Před jeho očima vše se r-čí.
Flor. A. (List. fil. 1900. 33. )

Rozskřečeti se. R-čel se i soják. Řezn.
Gol. 138.

Rozskvrlý, vz Skvřieti, Gb. H. ml. III.
2. 198.

Rozsmáti se čemu. Té věci se kníže
rozsmál. Ezop. 329. a j.

Rozsmeknouti. Dvojí převrat rozsmekl
nynějšek od někdejška. Řezn. Pal. 194.

Rozsmíšiti = rozesmáti. Ezop. 358.

Rozsocháč, e, m., údolí u P. Ostravy.
Věst. op. 1895. 16.

Rozsocháček, čku, m., vz Kotevka.

Rozsrditi sa s kým = rozhněvati. Slov.
Němc. III. 229., Mus. 1859. 91.

Rozsršeti se. Rozhorlil se a rozsršel ná-
ramně. Pal. Děj. III. 1. 361.

Rozstoupnutý = rozstouplý. Us. Mtc. 1900.
343.

Rozstudovati se. Nad smyslem té bá-
bovky (proč mu byla poslána) celý se roz-
studoval. Rub. 26.

Rozstup v šermu = vzdálenosť soupeřů
při střehu. Ott. XVII. 108.

Rozsudeční nález. Ott. Říz. H. 274.

Rozsudek soudní: částečný, doplňovací,
konečný, plný, mezitímní, pro zmeškání, vz
Ott. Říz II. 212., 225., 229., 257., 260.; vy-
hotovování r-dku, ib. 260.; oprava r-dku,
právní moc r-dku. Ib. 266., 271.

Rozsúška, y, f., vz před cház. Bič.

Rozšafa, y, m. Starý r. Řezn. Šťast. kon.
479., Jrsk. IV. 130., XXIII. 26. Vz násl

Rozšafník, a, m. = rozšafný člověk. Vlč.
Lit. I. 368.

Rozšamtati. Veliká slepice rozšamce pod
sebú vejce. Šeb. 122.