280

Rozškatulkovati látku = rozděliti. Flš.
Písm. I. 172.

Rozškleb, u, m. R. jizev. Pavl. Konp. I. 17.

Rozšlehaný čím. Pole větrem r-né. Nár.
list. 1897. č. 255. odp. feuill.

Rozšramocený = roztlučený. Byl celý r.
Hoš. 183.

Rozšudliti co kde = rozetříti. R-lil mlíko
na dlani. Již. Mor. Šeb. 248.

Roztáhlosť, i, f. = nezbednost. U Jilemn.
Bes. 1871. 508.

Roztátý sníh. Mtc. 1899. 224.

Rozteskniti se nad čím. Vlč. Lit. I. 348.

Roztěžkat sa. Eh veru som sa až roz
těžkal (zarmoutil). Němc. III. 383.

Roztinovatico čím: mečem. Modl. CLXI.
139. Vz Rozetnouti.

Roztklivěný pěvec. Mus. fil. IV. 248.

Roztoč. R-či, acari, Milben. Vz Mus. 1849.
IV. 53.

Roztočiti. Děvčatům sukně roztáčeti (tan-
covati). Řezn. Utr. 21.

Roztok. Chemické roztoky. Vz Vstnk. X.
61. nn.

Roztoprčić = roztáhnouti. Slez. Lor. 78.

Roztouženec, nce, m. Mus. fil IV. 257.

Roztoužiti se po čem. Chč. S. L 341.

Roztřáslý. Stařík vykládal r-lým hlasem.
Nár. polit. 1898. č. 202.

Roztřepati koho. Zima ho r-la. Šeb. 9.

Roztrhlý = roztržený. Mtc. 1900. 337.

Roztrojení, n. R. církve (byli voleni tři pa-
pežové: Alex. XII., Jan XXIÍI, Bened. XIII.
poč. XV. stol. ). Vz Pal. Děj. III. 1. 236.

Roztrojiti = na tři díly rozděliti. Pal.
Děj. 1. 1. 129.

Roztroubiti co. Pozounem něco r. Kom.
Ohlaš. 208.

Roztrž, e, f. (v III. 186. chybně: masc. )
Následkem r- že mezi ním a šlechtou Tk. ·
Pal. Pam. 85.

Roztržitosť. Úsloví vz v Zát. Př. III.
odst. 6.; 8. с

Roztržnosť, i, f. Pro tyto neřády а r-sti.
1508. Arch. XVIII. 403. (453. ?).

Roztučněti v rozkošech. Chč. S. L 138.

Roztučniti co čím: kapsu (penězi). Vlč.
Lit. II. 1. 25.

Rozudec, dce, m., vrch v Oravě. Mus.
1848. II. 323.

Rozum a láska bývají zřídka pohromadě.
Slád. Sen. 50. Náš r. bohdá ještě i po tmě
na tvůj vystačí. Braun. 56. Mají r-mu jako
stlaní (mnoho). Jrsk. XXIII. 29. Šlape si na
r. (mluví nesmysly); Člověku zůstane r. stát;
Aby nás Pámbu při r-mu zachovati ráčil.
Us. Hoř. 94. Málo slov, mnoho r-mu; Jeho
r. sahá daleko za humna; Tvé r-my najdeme
na každé ulici; Kdo to ví, ať poví, můj r.
je na to krátký; Naše slečinka pro r. do
kraje jeti nemusí; Ostatně nemám na r-my
kontrakt, možná, že se klamu; Kde г., tam
rada. Šml. III. 137., 141., 148., IV. 158., V.
114., VII. 154. R. jadrný, šialený, učený a
rodzený, zabitý; Aký r, taká reč; R. ako
polievka; R., čo by vrabec vypil; Po roz-
ume robiť; R. kde nie, tam klín; R. mu
kypí; R. nad tým zastane; R. nad zlato;
R. nie čary; R., oči otvor; Rozumom hnul; j

R. po škode; R. sa brúsi cvičením; R. sa
mu čistí; R. s vekom rastie; Nemá kúska
r-mu; R-mu sa chytiť; R. ušiel do zadku
atd. Vz Zát. Př. 356.; 14., 16., 18., 20., 83.119, 152. — R. J. V. Sr. Jub. XXVII.

Rozumec. Chč. S. I. 124. Za Šml. v VII.
623. polož: X. 221.

Rozuměti čemu. R-míš tomu jako kocour
bibli. Šml. III. 29. R-mie ako hus do piva,
ako koza petržlenu, ako krava muškátu, ako
osel harfe, ako žaba orechu. Slov. Zát. Př.
356a.

Rozumka, y, f. Opatrovně převzděli R.
Šml. X. 365.

Rozumný čeho. Kdož by chtěl tomu roz-
uměti, musil by hvězdářství r-men býti. Maš.
ruk. 30a.

Rozvaděný. R-né soky krotit. Tům. 21.

Rozvaditi. Sr. Rozbrániti, Rozvaděný.

Rozvážnosť v mluvení. Vz Zát. Př. 49. nn.

Rozvážný v jednání а mluvení. Vz Zát.
Př. 49 nn.

Rozvětřiti. Novina ta mysl její r-la. Šml.
V. 96.

Rozvidlený. R. ojmce. KP. IX. 32.
Rozvichřený. Za Šml. polož: IV. 16.
Rozvichřiti. Pocit ten r-il mu duší. Šml.

I. 40.

Rozvíjeti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III.

2. 345.

Rozvínati se čím. Srdce přemyšlováním
se rozviná. Kom. Theatr. 8., 76. Sr. Roz-
vinouti.

Rozvířelý = rozjarený. Seb. 237.

Rozvířiti co: prach. Pal. Pam. 538.

Rozvláčky = koláčky (pekáčky), po-
něvadž se brzy rozvlekou, snědí. Veselí.
Kub. 156.

Rozvlažiti co. Št. Bes. 74., Mus. 1898.
342.

Rozvod parní = přístroj, jenž vstup a
výstup páry v parním stroji v pravý čas
při každém zdvihu způsobuje. Vz KP. IX. 34.

Rozvodniti co: myšlénku. Mtc. 1899. 12.

Rozvojnosť jazyka. Blý. (List. fil. 1899.

110)·

Rozvolniti. Kůže se nám r-la. Šml. VIII.
228.

Rozvoněti co. Aby's rozvoňával cełú
kompanyu (vůní naplnil). Brt. P. n. 64.

Rozvoziti gatě = rozšoupati. Lisic.

Rozvratný. R. živly. Pal. Děj. I. 2. 28.

Rozvřelený. R city. Šml. IV. 53.

Rozvroucniti se čím. Slád. Cym. 67.

Rozvrť. Za Št. polož: Bes. 94.

Rozvrzaný. Já jí napravím její r-nou
hlavu, té nafoukané princezně. Šml. IV. 99.

Rozvzdychati se (smutkem). Flš. Písm.
I. 113.

Rozvzlykati. Že každou hruď slasť toužná
r-ká. Proch. 102.

Rozvzteklený hněvem Pal. Děj. I. 1. 376.

Rozynový. R. sukně. Dač I. 361.

Rozzívati. Vlk svá ústa na ně r-val. Chč.
S. L 384.

Rozzvoněný zvon. Pal. Děj. III. 1. 99.

Rozžehnouti. Hus II. 266.

Rozželený něčí nehodou. Pal. Dej. I. 2. 35.