284

punctiventris, temnoševý, nigrosuturatus,
temnoštítý, turbatus, tmavý, nebulosus,
travní, gramineus, trojrýhý, trisulcatus,
tygrovaný, tigrinus, zdlouhavý, piger, zrnitý
morbillosus. Klim. 548.

Rýhonosý, vz Rypáčník, Lalokonosec.

Rýhoševý třásník (brouk). Klim. 659.

Rýhošupý, vz Ukrytonosec.

Rýhovač, e, m. = druh zámečnických se-
káčů. KP. VII 596.

Rychlík, u, m. = druh ovsa (že semeno
přede žněmi oprchává a proto rychle musí
býti sečen). Fisch. Hosp. 28.

Rychlíkový. R. lokomotiva, stroj. Ott.
XVI. 286. nn.

Rychlink, u, m. = bidlo k fasuňku, ve
kterém jsou zadlabány mečíky. Sdl. Hr. III.
122.

Rychlodeštný. R. rosa. Krs. Ten. 21.

Rychlochod, u, m., Vym Poh. 35.

Rychlolétací slovo. Ld. 45.

Rychlonoh, a, m, ocys, brouk. R. pěťi-
pruhý. Klim. 743.

Rychlopätý zajac. Slov.

Rychlý s inft. Byl rychlý nahoru lézti
a dolů. Ezop. 327.

Rychtiňák, u, m. = zebrinák. Již. Mor.
Šeb. 118.

Rychtinky = sáně. Na Žďársku. Mtc. 1.
XXXI. č. 5. 112.

Rychťunk, u, m. Vyhořeli horní r-kové.
Dač. II 37.

Rýlik, u, m. = druh malých starých šípů.
Sbor. slov. III. 150.

Rýma. Rýmou vychází z těla devatera
nemoc Us.

Rymanský. R. palouky v Brdech. Čes. 1.
VII 343.

Rymička, y, f. = rymníček. Č. Křemže.
Kub. L. f. 1900. 362.

Rýmový. R. ozdoba. Flš. Písm. I. 5. Sr
Rým.

Ryndžať = Hnouti se. Krú z neho r-la.
Slov. Zát. Př. 238a.

Rypáček Fr. Sr. Jub. XXVII.

Rypáčník, a, m, larinus, brouk. R.
chrpový, 1. jaceae, plochý, planus, rovno-
nosý, turbinatus, rýhonosý, sturnus, široký,
latus, temný, obtusus, zaokrouhlený, sco-
lymi, žlutavý, flavescens. Vz Klim. 552.

Rýpal, a, m. Vz Stimra.

Rýpaná, é, f Hra na r-nou (na sviňu).
V Turčansku. Vz Mus. slov. III. 9.

Rysatý. Pozorovala jsem, že je ta holka
nějaká rysatá. Sá. Nem. 70.

Rysovnice, e, f. = bolehlav (rostl. ), že se
jím rysové hubí. Ezop. 349.

Ryšavý zřídka dobrý. Čes. 1. VIII. 305.
R. ako ploštica. Zát. Př. XV. 178. — R.
Dom. Sr. Jub. XXVII.

Rythmus. Volný r. v české poesii. Od
J. Holého. V Moderní revue pro literaturu,
umění a život. VII. č. 3. — 6.

Rýti. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2. 207.

Rytina. Vz Ott. XVI. 156.

Rytíř. Vládyka, který pro udatnosť a jiné
ctnosti povýšen byl k důstojenství rytíř-
skému, osoboval si prednosť před jinými
vládykami a jmenoval se napotom vždy jen
rytíř (miles). Pal. Děj. II. 1. 373. (192. ). Ry-
tíři obojku, podvazku, zlatého rouna, mal-
tezští, templáři (měli bílý oděv a na něm
červený kříž), sv. Jakuba, p. Krista, blahosl.
p. Marie, sv. Štěpána, ostruh, kordíků, mě-
síce atd. Vz Har. I. 144. nn.

Rytířovati. Ktož v Bohu rytířuje. Chč.
S. I. 420. Sr. Rytěřovati.

Rytířů jízda = koleda. Wtr. Part. 813.

Rytodělník. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

Rytviska, pl., n., jm. místa u Pržna na
Mor. Vck.

Rýví, n. = bramborová naf. Lhenice. Kub.
156.

Ryzí, ale časem vyvinulo se také: ryzý.
Gb. H. ml. III. 1. 562.

Ryzík: ryzka, hryzka, hryzík (houba). Slov.
Mus. 1848. II. 213.

Rýžák, u, m. = kartáč z rýžové slámy. Us.

Rýžkoholenník, a, m., entomoscelis,
brouk. R. krátký, e. sacra, lžičníkový, ado-
nidis. Klim. 681.

Rzáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
359

Rzavô, а, п., vrch u Tisovce. Sbor. slov.
III. 124.

Rzě z rbdja dle, duše´; také v nom. a
akkus. rez a v gt. sg. dle., kosť: rzi; po-
zději: rez, u, m. Vz Gb. H. ' ml. III. 1. 225.

Řzivoštítý, vz Štítonoš.

Rznatý m.: zrnatý. Z. jablka, poma pu-
nica. Vodň. (Mus. 1843. 149. ).

Ržika, y, f. = řeka; potok. Ve spišsko-
polském nářečí. Sbor. slov. IV. 171.

Změny hlásky s nа Hořicku vz v Hoř. 77.
Na Hornoostravsku vz v Lor. 23. — S před
k vyslovuje se na Oravsku jako с; cklo (sklo),
ckala (skála). Phľd. 1897. 45. — S předl, na
Císařovsku. Vz Mtc. 1900. 145.

Sába, y, f. Už jde jako královna ze Sáby
(pomalu, pyšně). Us. Hoř. 94.

Sabina Kar. Sr. Jub. XXVII., Flš. Písm.
600.

Sácať = strkati. Pivo nazad sáza. Slov,
Zát. Př. 220a. Sr. Sotiti.

Šáčeć = mhlíti, mrholiti. Slez. Lor. 78.

Sačok, čku, m. = sít. Sr. Sak. Slov. Sbor.
slov. I. 194.

Sád₅₂ u, m. = mezník. U Polné. Hoš. 100.

Sada. Odpůrcům této sady uvádíme na
paměť = veta. Pal. Děj. III. 1. 8. — S. =
teď. Pacholek narozený v Levoni což uzř