285

nebo uslyší, bude jemu mílo, bude to chtěti
míti a Činiti též. Sada nedbá, což učiní. Maš.
ruk. 23a. Postea non curat. Vz více v Mus.
fil. 1899. 282.

Sáda, y, f. = mezník. Slov. Čes. 1. X. 68.

Sádelný = tučný. S. kněz. ChČ. S. I. 242.

Sadiačka, у, f. = žena něco sázející. Sbor.
slov. IV. 144.

Saditi. Vzor časování sloves V. třídy. Vz
Gb. H. ml. III. 2. 319., 328., 342.

Sádka = úřední oceněni. 1593. Sbor. č. 4.
60.

Sadlakurka, y, f. = hloupá ženská. Slov
Zát. Př. 21b.

Sádlo. S. kočičí, žabí (lék). Př. Star. III.
38. Dyž je s., všecko snadno. Mus. ol. 1898.
104. Kde sádlo, tam snadno; Sádlo ho dusí;
S. komárovo; Sadlom prerastá; S. mu nedá
dýchať. Slov. Zát. Př. 357b.

Sadník, u, m. = mezník. U Polné. Hoš
100. S. = trať u Něm. Lut. Věst. op. 1895.
16.

Sadnúti novotvar vedle siesti — sadu.
Sadnúce ua zemi. Har. II. 291. (Mus. 1898.
v42. ).

Sadný = kdo mnoho vydrží, sporý. Hoš.
94.

Sáhati. O tvarech sr. Gb. H. ml. III. 2.
250, 326.

Saják, u, m. = veliký pytel. Val. Čes. 1.
X. 138.

Sajdák, u, m. = tanistra, která se nosí
na zadech. Sbor. slov. II. 131.

Sak. Nechtěli mu do saku (poslouchati
ho). Kom. Ohláš. 127. Nahnali ho do saku.
Mus. slov. III. 74. V sak, mniše, v sak (vo-
lání na mnichy po smrti kr. Václava IV. )
— S. = pás. Černé mentíky byly opásány
červeným šňůrovým sakem. čes. 1. VII 77.

Sáknouti. Sr. Gb. H. ml. III. 2. 251.
Hrnec sákne = propouští vodu. Hoř. 94.

Sako, a, n. = krátký kabát bez šosů. Us.

Sakramentář, e, m. Mart. S. 5. Vz násl.

Sakramentářství, n. = bludné smýšlení
o svátostech buď in excessu neb in defectu
t. j. kteří svátostem nad slušnosť více nebo
méně připisují. Odřekl se s. Kom. Ohláš.
97. 98.

Salaba Jos., spis. Vz Mus. 1899. 271.

Salamandra, y, f. = ohnižil. Kom. Theatr.
53.

Salár = solair. Mus. 1900. 2.

Salaš bez jedné ovce bude; S. nedržia
pre jednu ovcu. Slov. Zát. Př. 357b.

Salašik, stráň ve Slez. Lor. 82.

Salat = klatovák (tanec). Ott. XIV. 317.,
Čes. 1. VI. 567., VII. 321. Za Šml. polož.
IV. 149.

Salaterna, y, f. = zahradní pokoj. Sdl.
Hr. XI. 68.

Salátový. S. či svatojanské hody (po-
svícení). Šeb. 69.

Salkaráb, vz Rojčik.

Salva Kar., spis. Vz Vlč. Lit. slov. I. 262.,
274.

Sám. Gt. samoho, dat. samomu, lok. saměm
(zastr. ). Vz Rozb. III. 710. O skloň. sr. Gb.
H. ml. III. 1. 459. Na Císařovsku, vz Mtc.
1899. 363. Palacký sklání sám z pravidla

podle: Čistý. Obětování sebe samého (sama).
Pal. Rad. I. 413. atd. Sr. Mtc. 1901. 170.
(tam více). Úsloví vz v Zát. Př. 39a, 357b.
Sám desát. O skloň. vz Gb. H ml. III. 1. 272.

Samaří, f., dle, paní'; v nč. též n. dle
, znamení´. Gb. H. ml. III. 1. 253.

Samaritánka, y, f., nepeta cataria. rostl.
Mus. ol. X. 60.

Samatka, y, f., vz Galônik.

Samcovláda u jelenů, u skotu atd. Mus.
1889. IV. 58.

Samec. Švestka s. = bujného vzrůstu.
Hoř. 94. — S. = brambor s hladkou slupkou.
Sbor. slov. IV. 50.

Sametník, a, m., sericus, brouk. S. hnědý,
s. brunneus, kovotřpytný, subaeneus. Klim.
439.

Sametovec, vce, m., rosalia, brouk. S.
horsky, r. alpina. Klim. 652.

Samězdáže, Ej s že, on neposlechl!
Horen. 47.

Samice. Rybáři olomúčtí mají na té vodě
Moravě toliko na Samici loviti. Arch. XVIII. 8.

Samit = satin. 1597. Mus. 1899. 26.

Samkovna, y, f., trať u Sestroňovic, Př.
star. V. 122.

Samobytný. S. bytí, Pal. Záp. I. 31.,
zvolnosť. ťal. Pam. 418.

Samočet, čtu, m. = přístroj počítací. Nár.
list. 1898. č. 1. 1897. 199. odp.

Samočistění, n. S řek. Vz Žv. III. 49.,
220.

Samodělný. S. housle (které samy hrají).
Vym. Poh. 78.

Samodílný. S. pilka. KP. VII. 597.

Samodostatečný. S. vševědomosť. Klc.
v Mus. 1843. 56.

Samohlas, U, m. = samohláska. Hus. (Šb.

Hus. Orth. 30. )

Samohláskový. S. kmen = samohláskou
ukončený: chlapo, město. Gb. H. ml. III. 1. 4.

Samokomolení, n. S. zvířat. Vz Žv. II.
220., VII 250.

Samokroutek, tku, m. = závoj z nití.
Jrsk. XIX. 231 Vz Samokrutka.

Samokůlko, a, n. = kolečko. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 47.

Samolibost'. Úslovi atd. vz v Zát. Př.
VIII. A. odst. 1.

Samomat ve hře šachové (bílý začne a
přinutí černého, aby mu dal ntým tahem mat).
Přír. kniha šach. Kober. 1875. str. 105.

Samomletí, n, vz Domlejní. Jilem. Bes.
1871. 626.

Samopanství, n. Vlč. Lit. II. 130.

Samopášiti = prostopášně si počínati. Koll.
Bás. 42.

Samopředmětný. S. působnosť. Za Pal.
polož: Pam. 421.

Samoprv. To je od s-vu = od prvosvěta.
Zát. Př. 214a.

Samorostlosť, i, f. Tělesná s. Nár. sbor.
III. 85.

Samorostlý. S-lá = polévka ze zelnice.
Vyzov. Mus. ol. XIII. 112.

Samoshodnosť. Pal. Pam. 388.

Samosobný. S. myšlení. Pal. Pam. 379.

Samostatnosť. Úsloví vz Zát. Př. VIII.
С X. A, odst. 9. (131., 159. )