Předchozí (285)  Strana:286  Další (287)
286
Samostřelec, vz Kušovník.
Samostříl, vz Samostřel.
Samosvětlý. S. jiskra. Pal. Záp. I. 31.
Samosvůj. Není samosvá (je samodruhá).
Phľd. 1897. 316.
Samosyn, a, m = hrozný obr. Slov. Vz
Mus. 1848. II. 324.
Samota. Zůstala na s-tě (nevdala se).
Hoř. 94.
Samotář, také: domár, odľud. Slov. Zát.
Př. 32a. - S. pagurus eremita, Ein-
siedlerkrebs. Mus., 1849. IV. 48.
Samotářství. Úsloví atd. vz Zát. Př. IV.
odst. 13.
Samotepoucí hůl. Har. II. 192.
Samotiež. Malé bylo dítě, mohli je s.
nésti. Rozb. III. 734.
Samotlivý. S. odloučenost Pal. Záp. I. 21.
Samotník, a, m., eremites, brouk. S. černý,
e. ater, plochonosý, planirostris, tečkovaný,
punctulatus. Vz Klim. 572.
Samotný = samotářský. S. pták. Ezop.
191. 10.
Samotržebný zisk (monopolový). Blom.
I. 237.
Samovíla, y, f., hamadryas. Nár. sbor.
1901. 137.
Samovinný. S. ohavnice Pravda IV. 354.
Samovládný. S. město, Pal. Děj. III. 1
150., ministr. Pal. Záp. I. 52.
Samovratec, tce, m. = hnilák, rostl. Vz
Ott. XVII. 563.
Samovražda. Úsloví atd. vz v Zát. Př.
VI. odst. 22.
Samovraždivý Radoslav. Pal. Pam. 327.
Samozákonný. S. vláda duchovní. Pal.
Pam. 417.
Samson, důl u Kutné Hory. Dač. II. 212.
Sám v sobě = pouhý, pravý. To víno je
samo v sobě. Císař. Mtc. 1900. 149.
Samulenký tam seděl (sám a sám). Šeb.
94.
Samulililinký. Až na s-kú střechu. Čes.
1. 1898. 233.
Samunký. Přišel v s-kú noc. Mtc. 1899.
227.
Saň. Sr. Gb. H. ml. III. 1. 369.
Saňa, é, f. = zlá, zlobivá ženská. Slov. Zát.
Př. 36a.
Sanatogen, u, m. = posilující lék. Us.
Sánca, n. = sáňky. Voziti se na sáňcoch.
Mus. ol. 1898. 115.
Sandak, u, m., vz Kožušok.
Sandtner Bedř., spis. a lithograf, + 4. /10.
1900.
Sáně. To ide ako v lete na saňách (špatně).
Slov. Zát. Př. 22b. O pův. sr. Zub. 410. — 411.
Sani, typhones (bůžkové). Pal. Děj. I. 1
210.
Sáni, pl., f.; nč. sáně, gt. saní atd. Gb.
H. ml. III. 1. 349., 369.
Sanice. O pův. sr. Zub. 410. — 411.
Sáňkovitý. S. boty. Rais. Pot. 45.
Sáňky při dělení šňůr. Vz KP. VII. 169.
Santaryjka, y, f. = zeměžlue. Slez. Čes.
1. IX. 340.
Sanykl, u, m., sanicula europaea, rostl.
Slez. Čes. 1. IX. 340.
Sápati. O tvarech sr. Gb H. ml. III. 2.
327.
Sapúň = mýdlo. Slov. Zát. Př. 252a.
Sára, y, f. Má rozum v sáre. Zát. Př. 21a.
Sr. ib. 357b. Zodral si opätky, nuž chodí na
sárach, lb. 161a. Spadneš mi za sáru (o člo-
věku malém). Mus. slov. III. 12.
Sardanapal, e; nč. gt. -e i -a. Gb. H.
ml. III. 1. 79.
Sardinkář, e, m. = prodavač sardinek.
Kukla 190.
Sarkaláb = salkaráb.
Sarnička, y, f. = srnka. Ve Spišsku. Sbor.
slov. IV. 86.
Sasa-frasa-safaryja = kořeni. Slez. Čes.
1. X. 402. Sr. Sarafras.
Sasar, u, sasorec, rce, m. = odměna do-
hazovači (sasarníkovi). Netolice. Kub. L. f.
1900. 362.
Sasarník, a, m., vz Sasar.
Sasinek Fr., nar. 1830. Vz Vlč. Lit. slov.
I. 239. 277.
Saska L. Fr. Sr. Jub. XXVII.
Sastnouti koho čím = šoustnouti. Slez.
Čes 1. 1897. 464.
Satce, vinohrad na již. Mor. Šeb. 192.
Sáterka, y, f. = hárka o 5—7 radlicích.
Opatovice. Kub. 156.
Satrapství, n. Us.
Sau. Vz Gb. H. ml. III. 2. 167.
Saul, -e i -a; i nč. Gb. H. ml. III. 1. 79.
Sazítko, a, n. Vz Řadilka.
Sázka, y, f. S. zemáků = sázeni. Mus. ol.
1898 115.
Sázky, pl., f = sádka. Blatná. Kub. 156.
Sazné, ého, n. = sázka. S. složiti. Br.
Hod. 87.
Sazometník, a, m. = ušpiněný. Lisic.
Sbeknouti se. Krávy se sbekly = daly
Hlavy dohromady a hrozně ryčely. Opava.
Čes. 1. VII. 462.
Sběr, u, m. = zob. S. ptactva. Rais. Pot. 25.
Sběř, i n. e, f. Gb. H. ml. III. 1. 364.
S. = sbor. S. panenská, s. svatých. Modl.
CLXXXX. 170., CLXXXXII. 173.
Sběrač splašků (odváděných do shybky
n tunelu). Nár, list. 1897. č. 113. S. výmětů
do kanálů vedených. Vz Ott. XIII. 896.
Sběradlo. (Maria) příklad a s. všech sv.
děvek. Rozb. III. 730.
Sběřičný. Lid vojenský, s. Dač. I. 278.
Sběrka, y, f. Historická s. Pal. Záp. I
147.
Sbíravosť, i, f., Sammlungssucht. Ott.
XIV. 364b.
Sbití, n. = místo na těle, kde komu bylo
nabito. Flastr na s. Maš. ruk. 206b.
Sbořec, řce, m., conventiculum, zdrobn.
sbor. Ž. pod. XV. 4.
Sborný. S. spis = od několika spisovatelů
sestavený. Knihop. slovník Douchův. V.
Sbrotiti, vz Zbrotiti.
Sbydliti. Kto jest se s tím světem sbydlil.
Rozb. III. 722.
Scać — scáti. Slez Lor. 78.
Scalesna, y, f. = netykalka, rostl. Mor.
Mus. ol. III. 136.
Předchozí (285)  Strana:286  Další (287)