288

Sedák, a, m. = účastník sedání, Turnierer.
Hus. Post. 57a.

Sedánek, nku, m. Ten seděl sedánkem
třicet let (a potom počal choditi). Vym. Poh.
141.

Sedař, e, m., lochmea, brouk. S. dvoj-
znaký, 1. binotata, hlohový, crataegi, vrbový,
capreae. Vz Klim. 694.

Sedem = sedm. Us. místy (laš. ).

Sedenie, n. Dostal na s. (na řiť). Zát.,
Př. 248b.

Seděti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
288. Seděl a seďal Hus. III. 30. Seď doma,
nenabijú ťa. Zát. Př. VI. 277. — jak. Sedí
jak zámora, jak vrána na úhoře (nemá ni-
čeho), jako suk, jako hřib, jako pět groší,
jako zlý duch na penězoch, jako kvočna na j
vajcoch. Mus. ol. 1898. 115. Sedí ako čert
na duši, ako črap, a. drozd na háluzi, ako
dudok, jako hovno v tráve, ako mladý
dráčik, ako päť peňazí. Slov. Zát. Př. 357a.
až 358^a. Když rozum Bez těch slov bez-
pečně sedí. Filomates. Mus. fil. 1899. 294.
- jak kde. Z práva v něčem s. Dač. I. 129.

Sedláček, čka, n. — tanec. Vz Čes. 1. VII.
321. — S. Aug., Jarosl, dr., Jos. a j. Sr.
Jub. XXVII., Flš Písm. 527.

Sedlák. S-ci byli dle staročeského práva
dědiční nájemníci těch polí, která vzdělá-
vali a podléhali úřadům župním; zákupníci
byli pravými majiteli rolí svých, byli prosti
všech zemských břemen a mívali své vlastní
fojty atd. Vz Pal. Děj. II. 1. 383. Když
nemá s., nemá pán ani žebrák. Šeb. 218. —
Sedliaka neoklameš, nepremudruješ. S. božie
stvorenie. S. dětmi zbohatne. S. grobian.
S. i čerta oklame, prevedie S. má tvrdú
hlavu. S. je ako vrba. S. na všetkých robí.
S. nebórák. Sedliakovy cepy, nie pero. S
pánovi vyhne. S. šelma veliká. S. v hore,
vlk ve dvore atd. Slov. Vz Zát. Př. 358a.
— S. = tanec Vz Čes. 1. VII. 322. |

Sedlákovství, n. 1644. Čes. 1. VII. 434.

Sedlčanský Dan., spis. ku konci XVI.
a poč. XVII. stol. Vz Flš. Písm. I. 358.

Sedlecko, a, n. = Loketsko. Pal. Děj. I.
2. 221, 249.

Sedliti se kam. Kdož by se sedlil doměsta (osazoval, ansiedeln). 1512. Arch.
XVII. 166.

Sedlo na každého koňa; S. na psa vložiť.
Zát. Př. 358a. Komórka na sedle. Maš. ruk.
Si. Komórka. — S. ořechu — slupka dělící
od sebe jádra. Fisch. Hosp. 354 — S. =
polupídní klobása (dávaná k vařenému hrachu).
Fisch. Hosp. 25.

Sedlovitý prohyb. Sdl. Hr. X. 21.

Sedm, i, f, podle, kosť. Gb. H. ml. III.
1. 350. (272. ) Přiď brzo, ne aby to trvalo
sedm let. Us. Hoř. 94.

Sedmeroběh, u, m. = běh sedmkrát okolo
mety, lat. missus. Vlšk. v Mus. 1871. 390.

Sedmerokružný běh. 1871. 390 Sr.
předcházející slovo.

Sedmerovce, ves na Slov. Vz Phľd. 1897.
104.

Sedmibolestně hleděti. Nár. list. 1897.
č. 245.

Sedmice zelená, nadávka. Šeb. 230.

Sedmihlásek. Také: devaterák, mnoho-
hlásek, posklebáček, stohlásek, strejcikát. Vz
Šír. III. 8.

Sedmikorunní had. Pal. Děj. III 1. 305.

Sedmimílový. S. boty. Artt. Uhl. 80.

Sedmizámkový. S. źelina. Vz Pompava.
Slez. Čes. 1. IX. 340.

Sedmizubý. S zrnovka. Ulič. 73.

Sednouti. Co dělá N? Sedla a válce.
(sedí a povaluje se). Obz. 1889. 158. Ostatně
vz, Siesti, Gb. H. ml. III. 2. 137., 250.

Sedžisko, a, n. = sedadlo. Slez. Lor. 78.

Sedźok, U, m. = na řebřinovém voze prkno,
na kterém se sedí. Slez. Lor. 78.

Segnice, e, f. = sednice, místy na Plzeň.
Plz. 115.

Sehloučený čím. Říše mečem s-ná (zí-
skaná а р). Pal. Děj. I. 1. 57.

Sehnutoštítý jařmík, cyphon deflexicollis,
brouk. Vz Klim. 443.

Seismický úkaz. Mus. 1897. 464

Seismik, a, m. = kdo pozoruje seismy,
otřesv země. Mus. 1897. 467.

Seismografický. S. poruchy. Žv. IX. 186.

Seismologický. S. pozorovatelna. Mus.
1897. 465. S. společnost Žv X. 59.
Sejíti se jak. Zide (sejde) sa to, ako
oči v hlave (je to potřebné). Mus. slov. III. 35.

Sejkory = pečivo z rozstrouhaných bram-
bor, mouky, vajec, soli a kmínu. Krkon. Nár.
list. 1899. č. 161. 2. Sr. Halušky.

Sejráč, e, m. = koláč syrečkcem sypaný.
Žel. Brod. Kub. 156.

Sejvoz, u, m. = souvoz, cesta s pole vedoucí.
Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 7., Kub. L. ť.
1900. 263.

Sek, u. m. = poseka. Plz. 119.

Sekácky. Vz Řezati komu (zde).

Sekáč, e, m. Starý s. = vojín. Žeran. 158.
— S. = ranhojič (seká žílu). Nár. sbor. 1901.
165.

Sekačka, y, f. = sekáč k sekání zelních,
hlávek. Slov. Mus. 1848. II 324. — S. =
hrubá ženská. Slov. Zát. Př. 57b.

Sekáčový kříž u Slovanů = blesk a oštěp
Perunův, Hacken kreuz. Vz Čes. 1. VII. 150.

Sekanina, y, f. = řezanka. Vých. Čech.
Čes. 1. X. 64.

Sekati. S něčím seknouti = odhoditi něco.
Čes. 1. VIL 53.

Sekčov, a, m., potok u Sebeše. Mus. slov.
I. 66.

Sekera. Vz Rúbanica, Topor. Již jest s.
к stromu přiložena (již se věc konati).
Fisch. Hosp. 166. Cf. Zát. Př. 358a.

Sekeřec, řce, m., pelecotoma, brouk. S.
finskv, p. fennica. Klim. 540.

Sekeřice, bývalá tvrz na Dymokursku.
Sdl. Hr. X. 404.

Sekerka, y, f., vz Valaška.

Seklavo močiti = v přestávkách. Sbor.
slov. II. 156.

Sekna, y, f. = vystrojená dívka, šprajcka,
šprajda. Plz. 119.

Sékorník, u, m., pozemek. Pck. Hol. 204.

Sekryt = pečeť soukromá mající na rubu
jen otisk pečeti menší (nemající na obou
stranách pečeti stejně veliké jako pečeti
králů, císařů, bully). Př. star. II. 14.