290

Sešivák, u, m. = dřevěný hřebík při vodním
kole. Mus. ol. 1898. 115.

Sešněrovanosť. Byrokratická s. Mus.
1900. 484.

Sešpatnělý svět. Kukla 5.

Seti, seju. Gb. H. ml. ΠΙ. 2. 229., 393.

Seťový. S. pole = pole na setí. U Polné.
Hoš. 100.

Setrvačník, u, m. S. u parního stroje =
přístroj, jenž činí, že pohyb stroje jest
pořád stejnoměrný. Vz KP. IX. 37.

Setva = sotva. Jihozáp. Čech. Dšk. Vok. 44.

Sevák, a, m. = sedlák. Jihl. Čes. 1 VII.
369.

Sever, u, m = podletí. Když slunce vende
v Skopnec, učije čas svój sever, jenž slove
lenež neb podletí. Maš. ruk. 31^a. Vz Mus.
fil. 1899. 283.

Severin z Kapí Hory Pav, knihtisk,
v XVI. stol. Vz Vlč. Lit. I. 360.

Severný = podletí se týkající. Od přiro-
zení s-ho znamenává lidi pravokrevné le-
tory. Maš. ruk. 31^b. Sr. předcház. Sever.

Severochvalinský. S. poušť. Mus. 1897.
403.

Severomořský. S. kanál. Žv. IV. 289.

Severopólní výprava. Pal. Záp. I 119.

Sevka, y, f. = selka. Čes. 1. VIL 376.
(Jihl. )

Sevský = selský. S. lid. Jihl. Ces. 1. VIL
369.

Seydler Aug. dr. Sr. Jub. XXVII.

Seykora Kostelecký Old. Sr. Jub. XXVII.

Sezení = sedadlo. Padl ve své s. Ld. 163.
Zaniklo.

Seznati. Aby všichni před ním seznali
(přiznali, kolik mají vinnic). 1549. Arch.
XVIII. 391.

Sezříti co čím. Sesřev ostrým okem
zištné k boji místo. Pal. Děj. III. 1. 300.

Sežidovatělý prašivec. Nár. list. 1897.
č. 142. feuill.

Sežřieti, devorare. — co. Ž pod. 111b., 9.

Sfragistika (znalosť listinných pečetí)
v zemích čes. Vz Zbrt. Bibl. 244. 245.

Sfrajmarčiti = vyměniti. 1475. Arch. XVIII.
23.

Shadaný. Plat roční s-ný (ujednaný). 1441.
Arch. XVI. 106.
Shaliti koho več: v plášť. Pavl. Konp.

I. 57.

Shánačka = sháněčka. Mus. slov. II. 8.

Shladek, dku, m, mince. Dač. I. 358.

Shladiti = uhladiti. Ta masť všecky strupy
shladí. Maš. ruk. 185b.

Shledám -se. Úsloví atd. vz v Zát. Př.
XIII. odst. 4. (223. ).

Shloba, y, f. = onen článek, kde jsou
dvě prkna к sobě zadělána. Slov. Mus. 1848.

II. 210.

Shlopec, pce, m. = vikýř. Val. Čes. 1.
VIII. 316.

Shlostěti. Jak von také shlostí (zkrotne).
Hoř. 94.

Shloučiti se s čím kam. S li se s bra-
němi k rynku před Paulovy. Dač. I. 49.

Shmatati. (III. 326. ) Hus. I. 182. Dle Flš.
v Mus. 1898. 246. znamená s. = stráviti a ne
omakati, betasten.

Shnilý. Má s-lú nemoc (je líný). Mtc.
1899 221.

Shnízditi se kde. Pták se s-dil mezi
obilím. Ezop. 284.

Shnojilý pokrm. XVI. stol. Rozb. II. 184.
Vz Shnojiti.

Shoda výroku s podmětem v Mašk. ruk.
Vz Mus. fil 1898. 206.

Shoditi jídlo = vyvrhnouti. Slez. Čes. 1.
X. 402.

Shonky, m. = řádky brambor. Blatná.
Kub. 156.

Shoř, e, m., rybník. Pís. 21.

Shořalka, y, f., pozemek. Hoř. 135.

Shořeti. A tak prý ta vojna shořela ne-
došlo к ní). 1513. Pal. Děj. V. 2. 244. Jestli
jazyk (nemocného) shořal (horkostí oschl).
*Mas. ruk. 171b.

Shousti. Někomu na harfu s Ezop. 342.

Shovorka, y, f. = rozmluva. Mus. 1859. 90.

Shrbený. S. pole (na svahu). Fisch. Hosp. 6.

Shřběti. Ta těla tam shřběla (byla po-
hřbena) Rozb. III 733. Vz Hřběti.

Shrčať sa = shrnouti se. Drva shrčaly =
spadla s hranice. To sa téj práce shrčalo!
Val. Čes. 1. X. 298.

Shrňák, u, m. = místo υ stodole и oplotně,
do které se vymlácené obilí shrňuje. Slov.
Čes. 1. VIII. 330., Šeb. 119.

Shromažďovač vzduchu = kotel při pneu-
matické poště. Vz Nár. list. 1897. č. 325. 3.

Shroutiti. Někdy jediné slovo nás shroutí.
Krč. Assoc. 81.

Shrozený nad čím. Král s-ný nad tím.
Čes. 1. 1898. 232.

Shůn. Zena jeho je shůn (m. shon) =
přičinlivá. Jihozáp. Čechy. Dšk. Vok. 46.

Shybka, y, f. = železná roura do dna ře-
čiště zapuštěná, jež spojuje stoky na obou
březích řeky jsoucí. Yz Ott. XIII. 897. V Praze
má s. převáděti splašky z kanalisačního ob-
vodu na pravém břehu Vltavy na levý břeh
a sváděti je do tunelu. Skládá se ze dvou
rour průměru asi po jednom metru. Vz Nár.
list. 1897. č. 113.

Shybkový. S. roura. Vz předcház.

Shýřeti. Kto se nebojí, brzo shýří. Št.
Bes. 72.

Schabělý. S. údy. Braun. 61.

Schablý. S. tep srdce. Proch. 126.

Scheiner Jos. dr. Sr. Jub. XXVII.

Schlóba, y, f. = hloubka. Císař. Mtc. 1900.
149.

Schlostivý = choulostivý. Č. Křemže. Kub.
362.

Schlouba. To praví na schloubu jedné
strany. Kom. Ohláš. 96.

Schmoranz Fr. Sr. Jub. XXVIII.

Schneider Kar. a j. Sr. Jub. XXVIII.

Schnell Bedř., odkazatel r. 1897. České
matici školní 170. 000 zl.

Schnirch Boh. Sr. Jub. XXVIII.

Schnouti. O tvarech vz Gb. H. ml. III.
2. 251.
Schöhl Ed. dr., Jos. dr. Sr. Jub. XXVIII.

Schod, u, m. = chůze. Zapověděný s. 1422.
Pal. Děj. III. 1. 487. — S. = žebřík na půdu
z prken ve dvou trámcích zasazených. Val.
Čes. 1. X. 384.