292

Síť, -i a -ě, f. Gb. H. ml. III. 1. 391. S.
házecí, kuželovitá, na motýly, na mouchy,
ptačí, ruční, stavěcí, vlekoucí, zahrnovací.
KP. VIL 190. Pletení sítí. Vz KP. VIL 184.

Sítěnka, y, f., naenia, Netzeule, motýl.
S. kopřivová. Stein. 114., Exl. 138. Sr. Ott.
XVII. 977.

Sitenský Fr. dr. Sr. Jub. XXVIII.

Šíti. — jak. Ktož v pláči sejí, budú žíti
u veselí. Št. Bes. 91. Kto seje riedko, riedko
žne; Ako seje, tak žne; čo seje, to i veje.
Slov. Zát. Př. 163., 358a. Než sejete, vždy
k tomu hleďte, aby semeno pokropeno bylo
svěcenou vodou a hned u cesty, kde se po-
číná první brázda, by se vysázela písmena:
J. N. K. J. (Jež. Nazar., král judský). Sá.
Kant. 31. — co: rolí = osívati. Sieti rolí
jest dobro. Maš. ruk. 34a.

Sítí. čert ze sítí piští a z houští strelu
pouští. Č. Mudr. 21.

Síťkokrový. Vz Majka.

Sitkořitko, a, m. = člověk, kterému se
musí několikrát říci, co má vyříditi. Mus. ol.
1898. 115.

Síťokřídlý. S-lí brouci, neuroptera. Mus.
1849. IV. 56.

Sivci, jm. místa u Halenkova na Mor. Vck.

Sivica, e, f. = druh horské trávy. Slez.
Lor. 78.

Sivołka, y, f. = voda ze sýra. Na Mo-
ravce. Lor. 78.

Sivula, y, f. = kořalka. Těšín. Nár. list.
1898. č. 58.

Sixt z Ottersdorfa, 1500. -1583. Vz Vlč.
Lit. I. 394., 408., Flš. Písm. 1. 322.

Sjednání, n. = conjunctio (ve hvězdářství).
Musil by věděti s. zvěrocestné běhohvězdami
i s jinými časy. Maš. ruk. 30^a. — S. = na-
stáni. Ten den bude s. točíš nastání měsíce.
Maš. ruk. 36a.

Sjednocovací snahy měst pražských Vlč.
Lit. I. 300.

Sjednomyslnění. Hledali s. Kom. Ohláš.
85.

Sjednomyslněný v čem. Jsou aspoň v této
věci s-ni. Rozb. Král. 90.

Sjednomyslniti se s kým. Za Kom
polož: Ohláš. 92.

Sjér, u, m. = sýr. Slov. Čes. 1. X. 358.

Sjeti póhon =půhon jízdmo dodati. Kn.
rožm. čl. 15.

Sjetlo m. světlo. Hoř. 77.

Sjihnouti jak. To sjihlo na rosu (je
z toho rosa). Slád. Ham. 21.

Sjísti. Sjedz, čo teba nesjie; Sjie ako
vrabček; Sjie, leda v zadku tma; Sjie za
druhých šest atd. Slov. Zát. Př. 358b.

-ska. Kmeny na -ska mají v dat. a lok
sg. -sče, a z toho -stě; vojska, y, f.: ve vojště;
později je novotvar-scě, scе: v Polsce. Od-
chylky. Vz Gb. H. ml. III. 1. 176.

Skadzi = odkud. Ve Spišsku Sbor. slov.
IV. 87.

Skákač, e, m., orchestes, brouk. S. bělo-
skvraný, o. rusci, bukový, fagi, černý, stigma,
červenavý, testaceus, červený, rufus, dravý,
carnifer, dubový, quercus, chlupátý, pu-
bescens, lískový, avellanae, luční, pratensis,
malý, folioum, olšový, alni, rudohřbetý, rufi-

tarsis, rudý, saltator, topolový, populi, vrbový,
salicis, zdobený, decoratus, zimolezový, loni-
cerae, žíhaný, pílosus. Vz Klim. 599.

Skákalík, a, m., jm. koně. Čes. 1. IX. 174.

Skákání, vz Čongání, Žáby, Skákal,
Skukan.

Skákati. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
366. Nechtěj před časem s., dokad se ti ne-
chce hráti; ale když ti již zahrají, tu jest
případ к tanci brání. 1643. Čes. 1. VIL 59.
Skáče ako kobylka; Skáču jedni, druhí plačú
atd. Slov. Zát. Př. 358b.

Skákavec, vce, m., orchesia, brouk. S. mě-
nivý, o. micans, páskovaný, undulata, smo-
lový, sepicola, svazčitý, íasciata, úhledný,
blandula, velkoštítý, grandicollis. Vz Klim.
502.

Skála. Nejsem ani buk, ani dub, ale ty
jsi tvrdá s., na niž musí boží klín. Šml. VII.
245. Úsloví vz v Zát. Př. 358b. ~ S. Pavel
ze Zhoře. Vz Flš. Písm. 450.

Skalák, a, m., vz Drozd.

Skalice, e, f., řeka: Vlčava, Eožmitálka,
Mírovický potok, Skuhrovský potok, Březnický
potok, Skalický potok. Pís. 7., 10., 17.

Skalická Jos. dr. Sr. Jub. XXVIII.

Skalistý = kamenný. S. hrob. Král. El. 17.

Skalní vrabec. Vz Drozd.

Skalnička, y, f. = knotovka lesní. Hoř. 108.

Skalník, a, m., vz Drozd.

Skalný, vz Skalní.

Skalojídek, dka, m. Nár. sbor. 1901., 69.

Skantřic. Jak bi ho zo šveta s. mohli.
Ve Spišsku. Sbor. slov. IV. 88. Vz Skantriť.

Skarčadlo, a, n. = čásť pluhu na oške
medzi vankošíkem. Mus. slov. II. 8.

Skaretkov, u, m. = panský grunt v Albr.
Věst. op. 1895. 17.

Skariotenec, nce, m. = stoupenec Ska-
riotův. Hus. Post. 212a.

Skašov, a, m., bývalá tvrz v Bolesl. Sdl.
Hr. X. 43.

Skáti, sku. Mus. fil. VI. 479.

Skatomil, u, m. S. jest nemoc hlavná,
žeť mu sě hlava točí. Maš ruk. 184^a. Vz
o výkladu slova. Mus. fil. 1899. 283.

Skelnatka, y, f., hyalinia, měkkýš. S. blyš-
tivá, h. nitens, čistá, lenticularis, drnová,
cellaria, hladká, glabra, kuželovitá, fulva,
lesklá, nitida, lesknavá, nitidula, netušená,
inopinata, průhledná, crystallina, průzračná,
diaphana, rýhovaná, Hammonis, stažená, con-
tracta, zjizvená, subrimata. Vz Ulič. 23. —32.

Skérky, pl. = výstupek, přestupek. Slov.
Zát. Př. 292b.

Sketsky vše trpěti = zbaběle. Kuč. 50.

Skíz, a, m., v tarokových kartách. Us.

Sklad, u, m. S. odváděni vody = vodní
strouha. Fisch. Hosp. 21. — S. nebeský,
Weltsystem. XV. stol. List. fil. 1901. 44.

Skládanec, nce, m. = koláč (dva na sobě,
každý s jiným mazáním a třípramenným vě-
nečkem opletené). Plzeň. Čes. 1. 1897. 477.
Vz Skládaník, Plaček.

Skládanice, e, f. = skládaný koláč. Vz
předcház. Hoř. 83., Čes. 1. IX. 433.

Skládaník, u, m. = vrstvový koláč plněný
všetkými možnými nádevkami. Slov. Phľd.
1898. 497. Vz Skládancc, Skládanice.