293

Skládati se nač = spoléhati. Val. Čes. 1.
X. 34.

Skladba vět na Hořicku. Vz Hoř. 83.

Skladištní jeřáb. Vz Ott. XIII. 240b.,
Skladištný.

Skladný. Oprava pravopisu skladná (pro-
vedená r. 1842. ). Pal. Pam. 711.

Skľago, a, m. = lenoch. Slov. Zát. Př.
168a., 272b.

Sklánění cizích jmen v kral. bibli. Vz
Rozb. kral. 48. - 49. S. jmen cizích. Vz Gb.
H. ml. III. 1. 564.

Sklaný = sklený. Slez. Lor. 78.

Sklápěcí most. Vz Ott. XVII. 774., 775.

Sklápěti = poklopovati. — co kde. Hrnce
na lešáku s. Us. Hoř. 285.

Sklenář, e, m. = skřak, acerina Schreitzer,
ryba. Vz Mus. ol. III. 88.

Sklenářský. Jsem s. = čistý jako sklo,
nevinný. Us. zlodějský. Kukla 162.

Sklence = sklenice. Us. (místy).

Sklenčka m. sklenička. Dšk. Vok. 40.

Skleněná, é, f. = polívka krupičná z brambor.
Tábor. Kub. 156.

Skleněnkovitý. S-tí měkkýši, vitrinidae.
Vz Ulič. 13.

Skleněný, vz předcház. Skleněná.

Sklenka, y, f. = láhev. Val. Čes 1. X.
380.

Sklenokřídlec, dlce, m., motýl. Exl. 2., 71.

Sklenokřídlý lišejníkovec, motýl. Exl. 80.

Sklenuloštítník, a, m., clytanthes, brouk,
S. bělopásý, c. sartor, černoskvrnný, Herbsti,
měnivý, varius (verbasci), skvostný, speciosus.
štíhlý, figuratus. Klim. 654.

Sklepnický. S. dotíravosť. Šml. IX. 67.

Sklepovice, e, f. = cihla. Wtr. Part. 122.
Sr. Sklepovnice.

Sklétka, y, f. = klícka. Brt. P. n. 207.

Sklevený od práce = shrbený. Z hor.
Nár. list. 1898. č. 163. odp. feuill.

Sklí, n. = kusy rozbitého skla. U Polné.
Hoš. 100.

Sklidný. Jsem s. a pokorného srdce. Št.
Bes. 37.

Sklína m. slina. Holic. 115.

Sklípilý. S. tvář. Rozb. II. 195. Vz Schlí-
pělý.

Sklíti. Zrak se sklil. Slád. Tayl. Col. 16.

Sklon. Sklony léceti. Arch. XVIII. 207.

Sklonek = tři až čtyři táčky. Stavjat
oves do sklonků. Vz Táčka. Vck. Val. 1. 19.

Sklonohlavec, vce, m., mycetoma, brouk.
S. žlutohnědý, m. suturalis. Klim. 500.

Skloňování, vz Sklánění a Lor. 37. (subst.,
adj. a pron. ve Slezsku).

Skłoščka, y, f. = tlouštka. Císař. Mtc.

1900. 149.

-sko. Neutra v -sko mívají u Palackého
v lok. sg. -u, někdy také -ě: ve vojšlě,
v Polště. Pal. Děj. П. 2. 59., 110. Sr. Mtc.

1901. 151.

Skočisko, a, n. K starej srok, k mladej
krok. K nám srečisko, inde skočisko. Slov.
Zát. Př. 87b.

Skočiti. S-čil by zaň do ohňa; Skoč oko
lebo zub. Zát. Př. 358b.

Skočdopole, os. jm.; gt. -e, dat. a lok.
-i, -ovi. Us., instr. -em. Gb. H. ml. III. 1. 161.

Skočka, y, f. Koně na pastvě na skočku
svázané. Jrsk. XXIII. 384.
Skočník, rybník u Vrbice. Věst. op. 1895.

Skočný. S. myš (v němec, originale: gei-
lende Maus). Ezop. 230.

Skok. Zaječí s. = jelení s., plavuň obecná.
Mus. ol. III. 136. Poviz (pověz) skok = hned.
Slez. Čes. 1. IX. 146.

Skokan, a, m. = kluk neposeda. Hören.
125.

Skokulík, а, m. Mus. 1849. IV. 54.

Skolek, lku, m. = zbytek proštípky od duše,
jenž nemohl býti dohoblován (na louč). Vz
Čes. 1. VII. 459.

2. Skoliti, novotvar za staré skláti. Gb.
H. ml. III. 2. 314.

Skomla, y, m. = člověk nepřející, neužilý.
Mus. ol. 1898. 116.

Skomliti = nikomu ničeho nepřáti. Mus.
ol. 1898. 116.

Skonati nač = na hlízu (umříti). Dač. II.
147.

Skonilej = rozpustilý. Sušice. Kub. L. f.
1900. 363.

Skopalík Fr., rolník, starosta Záhlenic
na Mor., spis., 1822. —1891. Vz Vck. Hol. 79.

Skopec = znamení nebeské. Co za něho
Činiti a čeho se varovati. Vz Rozb. II. 191.

Skopnec, реnсе, m. = aries, znamení ve
zvířetníku. Maš. ruk. 18a., 17b., 31b. Sr. Ko-
zelnec, kurnec. Mus. fil. 1899. 284.

Skopováč, e, m = kopáč. Us. Kub. 1900.
363.

Skoprnělý. Je celý s. jako kapr na blátě.
Nár. sbor. 1901. 38.

Skorák podlouhlý, kulatý (mor. víno). Nár.
sbor. II. 72., Šeb. 145.

Skorčiti se = pustiti se do hádky. Záp.
Čech. Šb. D. 14.

Škorec, rce, m., cinclus aquaticus, pták.
Na Mor. u Věřovic: vodní kos, vodnář; u Hukv.:
vodní spak (špaček); v Bezkyd.: rybář. Vz
Mus. ol. III. 78.

Skořepa. Hodil skořápku do ohně, jakoby
nevěděl, že tím přitíží dušičkám v očistci.
Sá. Kant. 29.

Skořepinatý živočich. Fisch. Ηοερ. 387.

Skořicovka, у, f., druh kořalky. Rais.
Pot. 5.

Skornoutec, tce, m., malvaniscus, rostl.
Vz Ott. XVI. 736. V III. 379. chybně: mal-
vaviscus.

Skorota, y, f. Bylo pět hodin, to nebyla
taková s. (tak brzy). Císařov. Mtc. 1899. 164.

Skot, a, (starší; mladší -u). Životné kollek-
tivum, skoť má akk. sg. pravidlem a dosud
, skoť (ne: skota). Gb. H. ml. III. 1. 29.
Tohoto slova užívá se také v plur,, když
se rozumějí jednotlivé kusy; to bývá v ja-
zyku starším. Ib. 88., 89.

Skotoléčitelství, n. Mus. 1892. 103.

Skotnica. e, f. =příhon (jen jako příjmí).
Slez. Lor. 78.

Skoula, y, f. = skulina. Vých. Čech. Čes.
1. VIL 123

Skoupost'. Úsloví vz v Zát. Př. 173., X.
В., odst. 12.