295

Skústi, skúbsti, skubu. O tvarech vz Gb.
H. ml. III. 153.

Skutkový. S. podstata rozsudku, Urtheils-
thatbestand. Ott. Říz. II. 262.

Skvěloočka, y, f., chrysops, rod ovadů.
Vz Ott. XII. 427.

Skverkový. Za Slov. polož: Němc. III.
327., Mus. 1849. 509.

Skvřieti, skvru. Zaniklo. O tvarech vz
Ob. H. ml. III. 2. 198.

Skvrnatec, tce, m., colotes, brouk. S.
černý, c. maculatus, Hampeiův, Hampei.
Klim. 456.

Skvrnobřichý krasec, buprestis infra-
maculata, brouk. Klim. 412.

Skvrnopásník, a, m., bapta, Flecken-
spanner, motýl. S. angreštový, dubový, jil-
mový, lískový, chluchavkový, zahradní. Vz
Stein 134., 136., Exl. 172.

Skvrnopásý, vz Jasanohlod.

Skvrnošedý, vz Slunéčko.

Skvrnoštítý pružník, elater sinuatus,
brouk. Klim. 427. S. růžkář.

-ský konc. mění se v nom. pl. živ. v -ščí
a to v -ští (n. -scí, -čí; vz tyto): ptáci ne-
beští. Gb. H. ml. III. 1. 550. Adj. na -ský
mají jen sklonění složené: panský, ne.
pansk, uhersk. Vz Gb H. ml. III. 1. 293.
-ský u Husa. Vz List. fil 1899. 449. U Pa-
lackého, vz Mtc. 1901. 152.

Skýpalka, y, f., les u N. Hrozenkova na
Mor. Vck.

Skýsti, skytu. O tvarech vz Gb. H. ml.
III. 2. 138.

Skyvka, y, f. Šátek na skyvku zavá-
zaný. Již. Mor. Šeb. 169.

Slabě. Kdybychom se k nim (lotrům) s.
měli Arch. XVIII. 467.

Slabikánek, nku, m. = slabikář. Vyučit
koho v s nku. Brt. P. n. 298.

Slabikáma, y, í. = škola, kde se učí žáci
slabikovati. Wtr. Vys. šk. 130.

Slabikoměrný. S. umění (rýmovní). Pal.
Pam. 382.

Slabisko, а, п., jm. místa u Roketnice
na Mor. Vck.

Slábnouti jak. Slábl jak moucha na
podzim. Tům. Ml. 75.

Slabonosec, sce, m, coryssomerus, brouk.
S. kapucínský, c. capucinus. Klim. 589.

Slabopruhý vodaň, brouk. Klim. 689.

Slaborýhý, vz Lalokonosec.

Slaboskvrnný, vz Mšicojed.

Slabosť tělesná. Úsloví atd. vz v Zát.
Př. VI. odst. 18. a 19.

Slabotečký. Vz Slunéčko.

Slabověsný Čimišník. Wlt. 34.

Slabozrnný střevlík, carabus arrogans,
brouk. Klim. 739.

Slabúch, a, m. = bázlivec. Slov. Zát. Př.
31a.

Slabý. Nazývky slabých, neduživých na
Slov: chrchloš, chrchliak (o kašlání), lazár
(soustrastně), lazár večitý, mrcina, smrťka,
smrti večera zdochliak, zdochlina. Zát. Př.
VI. 566. (str. 77a. ). S. ako kvas, ako kvet,
ako mucha. S. nech sa nebije. Na slabom
sa každý uháňa. Slov. Zát. Př. 359^a. Je s.
jako hlína. Hoř. 121.

Slačeć na koho = hleděti na koho a od
něho něco očekávati. Slez. Lor. 78.

Slačok = čumil při svatbě. Slez. Lor. 78.
Slad je duše a život piva. Fisch. Hosp. 70.
Sladcebolestný. S. rozjímání. Pal. Záp.
I. 30.

Sladkan, u, m. = koláč v Novohradsku
na Slov. Šb. D. 76.

Sladkosnivý. S. idylla. Flš. Písm. 517.
Sládkovič Ondr., básn., nar. 1820. Vz
Vlč. Lit. slov. I 92., 277., Flš. Písm. 621.
Sladkovna, y, f. S-ny vedou obchod
s octem. Fisch. Hosp. 328.
Sladmistr, a, m. Nár. list. 1898. 93.
Sladovný mlýn. Fisch. Hosp. 59. Vz Sla-
dovní. S. kolo (k mletí sladu). Arch. XVII.
149.
Slaďuličký. S. hubička. Brt. P. n. 39.
Slak, u, m. = smyčec. Kúpime my vám
husličky, slaky, struny. Slov.

Slákat se = svlékati se. Jihozáp. Čech.
Dšk. Vok. 35.

Sláma. Slámu na zisk prodávati jesti·
chléb zanedbávati. Fisch. Hosp. 380. Kde sj'
tam oheň blízko. S. striga bez sena. Zo
slamy sečka. Slamky nehni pred ním (o po-
pudlivém). Slamku neprekročí. Slov. Zát. Př.
358^a. Žádný po mně slámu pálit nebude
(v Ještědsku polívají po nebožtícich slámu,
na níž zemřeli, aby se jim po nich nestý-
skalo). Sá. Povíd. 29. Kdo z slámy oheň
dělá, dým jen po ní, nic víc nemá. Har. II.
96. - S. piklníků (ryb) = slaměný svazek
(kolik piklníků obsahoval, není známo). 1597.
Přinesl (na trh) 68 slam piklníků. Mus. 1899.
113., 115. —S. Frant. dr. Sr. Jub. XXVIIL,
Flš. Písm. 563.

Słamany = slaměný. Slez. Lor. 78.
Slaměný. Skorej sa ožení slamený mlá-
denec, ako sa vydá hodvabna dievka. Mus.
slov. I, 25. S. ulice v Praze u bývalé Po-
říčské brány. Jrsk. XIX. 351.

Slamiok, u, m. = slaměný klobouk. Těšín.
Věst. op. 1895. 19.

Slamka. Vz Sláma. — S. husar = báz-
livec. Slov. Zát. Př. 31a.
Slamunka, y, f. = ošatka. Slez. Lor. 78.
Slanař, e, m. = prodavač soli. 1512. Arch.
XXII. 163.

Slanečkář, e, m. = kdo prodává slanečky.
Kukla 194.

Sláněti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 1.
342.

Slanina chudá a tučná. S-ny kde niet
ani sadla Zát. Ρř. 359a.

Siať. Slati na Šumavě. Vz Čechy I. 91.
Sláti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 356.
Slatiní, п., trať. Pck. Hol. 125.
Sláva rychle v páru se mění. Pavl. Konp.
I. 9.

Slavata Vil. z Chlumu a z Košumberka.
1572. —1652. Vz Flš. Písm. 453.
Slavěna, y, f. = Slavie. Pal. Pam. 325.
Slaví, n. = sedlo u pluhu nad kolečky. Us.
Kub. 156.

Slavič, vrch i potok ve Slez. Lor. 82.
Slavíčátko, а, п., zdrobn. slavík. Ezop. 96.
Slavíček Jos. dr. Sr. Jub. XXVIII.
Slavičínský, vz Misárek.