296

Slavíčka, у, f., dreissena, měkkýš. S.
mnohotvárná, d. polymorpha. Vz Ulič. 178.

Slávičkovitý. S. měkkýši, dreissenidae.
Vz Ulič. 178., Slávička.

Slavíčkový. S. tkanka = zlatem vyší-
vaný pruh asi tři prsty zšíří, s podkladem
světlým, jímž zdobí hlavu nevěstinu. Vck.
Svat. 19.

Slavie. Tohoto slova užil již Ant. Marek
r. 1811. Vz List. fil. 1897. 234.

Slavík. Vz Šír III. 49., Sedmihlásek. Vy-
bereš-li slavíčkovi vajíčka, samička se oběsí
na haluzce žalem a hořem. Vz Brt. v Hlídce
1899. 104. O původu slova vz Věst. VII.
37. — S. Čen. dr., Frant., Jan, Vlad., V.
Ot. a jiní. Vz Jub. XXVIII.

Slavín, časopis od r. 1806. Vz Flš. Písm.
504.

Slavistika. Literaturu o ní vz v Jub.
IIIb. 45. -67.

Slavnost'. Staroč. s-sti, vz Obyčej.

Slavnostnost', i, f., Feierlichkeit. Horen.
312.

Slavomil, a, m. Pal. Záp. L 8.
Slavoskvělý. S. koruna. Mus. 1898. 354.
Slavotmil, a, m. Koll. Bás 100.
Slavověnec, nсе, m. Slád. Lear. 60.
Slávský. S. řeč Koll. Bás. 48.
Slečina, y, f. Panna s. Har. J. 50., 94.
Rozená s. z Gumpenberku. Ib. 151.

Sledně = posledně. S. narozený. Žeran.
144.

Slehnutý = slehlý. S. zem. Mtc. 1900. 339.

Slejváček, sléváček, čku, m. = hrnec na
slévání kávy. Hoř. 94.

Slemenský. S. louky u Podhradí. Sbor.
slov. III. 6.

Slepacie mäso = slepičí. Sbor. slov. ΠΙ.
5. Vz Slepačí.

Slepačky. Trafí i po s. (slepě). Zát. Př.
22a.

Slepák, a, m., slepota = ničemná osoba.
Jičín. Kub. L. f. 1900. 363.

Slepencovitý kus = setmelený z oblázkův
a úlomků křemenných a břidličných. Mtc.
1899. 50.

Slepice. Vz Ott. XV. 386. S. se před
deštěm popelí. Čes. 1. IX. 253. S. byla r. 1677.
za sedm kr. Fisch. Hosp 348. Prchají-li s.
v říjnu od ocasu, bude dlouho teplo, pakli
od hlavy, zima. Hoř. 205. Synové bílé s. =
rozmazlení (protože jsou bílé slepice přiro-
zení měkčího). Fisch. Hosp. 257. Pověry na
Hořicku táhnoucí se к chovu slepic. Vz Hoř.
147. Sr. Sliepka.

Slepičák, a, m. = slepičí cvikýř (u Pravo-
nína); kdo slepice ohledává (u Křenovic).
Vchř.

Slepičárna, у, f. = místnosť, kde se sle-
pice chovají ku prodeji. Us.

Slepičí děvka. Fisch. Hosp. 347. Vz násl.
Slepičný.

Slepičinec, nсе, m. = slepiči trus. Čes. 1.
X. 394.

Slepička, y, f., vz Tutka, Tutička.,
Slípka. — S. = tanec Vz Čes. 1. VII. 312.

Slepičky, pl., f. = suchopýr. U Studené.
Vchř.

Slepičný. S děvka (která má na starosti
slepice). Fisch. Hosp. 204 Sr. Slepičí.

Slepiti = slepým činiti, coecare. Hus III.
164.

Slepjece = slepice. Jihozáp. Čech. Dšk.
Vok. 62.

Slepý. S. slepého ďaleko nezavedie. Slepí
sa mu ponúkajú (spal by). Mus. slov. I. 25.,

III. 36. Slepému ukazovat S. by to viděl.
S. mu závdavek dáva. S. riedčicou nevidí.
Jsi s., či nevidíš? atd. Slov. Zát. Př. 359^a.
S. v rozumu. Chč. (List. fil. 1898. 275. ) S.
jak kotě. Šeb. 219. — S. sobota = den před
svátkem. Buděj. Kub. L. f. 1900. 363.

Slepýš. Po slepejší — stroj se rejši
(k smrti). Mtc. 1897. 153. S. v lidokém po-
dání na záp. Mor. Vz ib. 159.

Slevač, e, m. = nádoba na zelí. Tábor.
Kub. 157. — S. = vysoký škopek (nosí jej
dva na bidle). Neveklov. Kub. L. f. 1900. 363.

Sléváček, vz Slejváček.

Slévačský. S. lžíce. Tům. Ml. 8.

Slévárniční jeřáb. Vz Ott. XIII. 242.

Slévek, vku, m. Tu musejí býti slévky
pro rukávky (musí se prodati i špatné slévky,
aby se utržilo něco na parádu). 1557. Vlč.
Lit. I. 424.

Sleviti co komu. Tohle ti neslevím (ne-
odpustím). Hoř. 94.

Sléz (sliz), malva. Vz Ott. XVI. 734.

Slezák, a, m. = sprosták. Slov. Zát. Př. 41a.

Slezeno, a, n. = slezena. Maš. ruk. 193^b.
(Mus. fil. 1898. 205. )

Slezenný. S. neduh, bolesť, nemoc. Maš.
ruk. 44a., 44b., 189b.

Slézov, a, m., míst. jm. Pck. Hol. 92.

Slezový. S. růže = proskurník. Sbor. č. 2.
17.

Sležeti. Že muže na poli proti všem ne-
přátelům vesele s. Pal. Děj. III. 2. 147.

Slgátý. S. vejce = přeškorubek. Čes. 1.
VIL 197.

Slib. Slibů zlatem do očí mu svítí. Vond.
Kiejst. 60. Sliby. Vz Zát. Př. V. odst. 4.
Sliby posměšné. Vz ib. XVI. odst. 11. (str.
247. ) Sľuby — huby (houby). Cigáň sľuby
nesplní. Sľubom měšec nenaplníš. Sľubov
velá do vrecka. Sľubu sa blázni těšia. Zo
sľubu sa vyspal. Ib. 360^a.

Slíbiti. Sľúbil, čo vo sne videl. Sľúbil
kozu so zlatými rohy. Sľúbiľs, drž. Sľúbil,
ked košom načieral. Sľubovať je ľahko atd.
Slov. Vz Zát. Př. 360a. Sľibuji svú česť a
a svú vieru, že... Arch. XVI. 431.

Sličnosť (člověka) příjemným činí a nikde
pak cizincem není. Vaň. Göth. 83.

Sličný jak. Sličná jako z pohádky. Sml.

IV. 112.

Slída. Jíti na slídu = hnáti dobytek na
cizí. Č. Křemže. Kub. L. f. 1900. 363.

Slídovať, i, f. Mus. ol. 1898. 116.

Slídovatka, y, f. Mus. ol. 1898. 116.

Sliepka, y, f. Keď s. krákoří, zlá novina
do domu. Keď s. spieva, to věští oheň. Sbor.
slov. IV. 48., 145.

Slíkanec, nсе, m. = rak v době svlékání.
Turnov. Kub. 157.

Slimačie. Výšivka na s. rožky. V Trenčan.
Mus. slov. L 26.