299

Slyšný. S. krása čili útvarnosť zvuků hu-
debních. Pal. Pam. 393., 424.

Slza, gt. pl. slz a slez; o tom a o skloň,
tohoto slova vz Gb. H. ml. III. 1. 179, 194.
Na Císařovsku pl.: slza, n. Slza mu teklé.
Mtc. 1899. 162. Slzami kúty obliať; S. slzu
roní; Slzy ako perly, ako hrachy; Slzy horké
prehltnúť; Slzy hrajú; Slzy od smiechu; Slz
plné oči. Slov. Zát. Př. 360Ъ.

Slzaj. Mus. slov. III. 28.

Slzavě. S. někoho prositi. 1630. List. 76.

Slzavý. S. cibule (že vyhání z očí slzy).
Fisch. Hosp. 92.

Smaha, y, f. = znamínko, das Muttermal.
Vz Ott XVII. 978.

Smáha, y, f. Usvadlo, neb smáhy (vlhkosti)
nemělo. Rozb. III. 730.

Smahlosť. Citat je z: Alx. Nách. CI.

Smahula, y, m. = halama. Veselí. Kub.
157.

Smáti se, smieti se, směju se. O tvarech
vz Gb. H. ml. III. 2. 398. Směje se holým
zubom, že mu neobrostly (směje se ničemu).
Mus. ol. 1898. 116. Smeje se keď všetko má;
Smeje sa, komu je dobre. Zát. Př. 360^b. —
jak. Směje se jak stará kráva na jar-
marku Šeb. 223.

Sinavý. Stařec blahem s. Artt. Uhl. 46.

Smaženice, e, f. = druh pečiva, které se
dávalo na přeslici. Hoř. 94. Sr. Smaženka,
Smažinka.

Smažený. S. trnky = povidla. Hodsla-
vice. Mor. ol. XI. 122.

Smažna, y, f. = smažené jídlo. Dali si
zlatý na símžnu. Sdl. Hr. IV. 132.

Smečka. Někomu léčky a smečky stro-

Směčka, у, f. = směska. Na Pláště. Plz.
119.
jiti. Kom. Ohláš. 76.

Smějavo. Věspał se na s., na zhlidavo
Císař. Mtc. 1900. 140.

Smeknouti. Košili přes hlavu s. (svléci).
Har. I. 169.

Smělík, a, m, tharrops, brouk. S. černo-
srstcový, t. melasoides. Klim. 423.

Smělistý. O. otrok. Ld. Zaniklo

Smělost'. Úsloví atd. vz Zát. Př. IV. odst.
8. Bez s-sti nie chlap; S. robí chlapa. Ib.
360b.

Smělý. Smelého srdca chlap; Smelý ako
jazvec; S. ako kohout na svém smetisku;
S. dlúho nemyslí; Smelým sa darí; S. šťastie
mává; S. všade doma. Slov. Zát. Př. 360^b.
(139b. ).

Směnný (smädný). S-mu volovi aj kalu-
žina c ucí (žíznivému). Boš. Zát. Př. 171a.

Směnovna, y, f. S, dle Věst. VI. 29. lépe
než: směnárna. Vz -árna.

Smeravený. Prsty v strunách s né. Slov.

Směrodatný. S. učení. Kom. Ohláš. 134.
Pozn.

Směsek, sku, m., druh tance na Hlinecku.
Vz Čes. 1. VII. 323., 385., 466., VIII. 130.,
350., 428., IX. 148. nn.

Směšlivý. S. chechkosť v řeči. Rozb. III.
721.

Smeť, i, f. V pl. užíváme smeti а i smetě;
vedle toho: smetí, n. Vz Gb. H. ml. III. 1.
391.

Smetana. To je s. do mé kávy (to se mi
hodí). Sml. V. 133. S. jak kožuch (hustá).
Mus. ol. 1898. 116. Chcete mi odnésti s-nu,
že si sednout nechcete? Sá. Kant. 37. — S.
Bedřich a Jos. Sr. Jub. XXIX. — S. Augustin
1814—1851. Vz Flš. Písm. 570.

Smetánky = houby. Charv. 58.

Smetanově. Růže s. žlutá. Wlt. 56.

Smetanový. S. hedvábí = bílé Nár. sbor.
190!. 30.

Směti. Vz Smíti, Gb H. ml. III. 2. 269.

Smetí, n. Vz předcház. Smeť. O něm ne-
snášela pověst' žádného s. (nic mu nevytý-
káli). Šml V. 31.

Smetisko. Úsloví vz v Zát. Př. 105a.

Smetištník, a, m., xestobium, brouk. S.
kostkovaný, x. rufovillosum, šedý, plumbeum.
Vz Klim. 473.

Smetník, u, т. = smetiště. Vck. Svat. 58.

Smetnisko, a, n. = smetiště. U Vsetína.
Čes. 1 VI. 541.

Smetniště, ě, n. = smetiště. Hoř. 287.

Směťov, а, m., pozemek. Pck. Hol. 203.

Smidary O skloň, vz Gb. H. ml, III. 1.
115., Dolany.

Smíděnka, y, f. = plochá metla na dlouhé
hůlce. Slov. Čes. 1. VIII. 330.

Smiechota. Pre svoju dobrotu vyšiel na
psie s tu. Slov Zát. Př. 177b., 209a.

Smierce, vz Smírce,

Smiesti = zmátti, Flš. Písm. L 284.

Smieti, semnu, comprimere. Mus. fil 1899.
284

Smieti se, novotv. smáti se. Gb. H. ml.
III. 2. 398.

Smích. Kde smiech, tam hriech; Na s.
následuje pláč; S. ranní, večerní pláč; Od
smiechu brucho chytať; Nenie mu do smiechu
atd. Slov. Vz Zát. Př. 360b. (32. ). — S. =
posměch. S. ve věci opravdové moudrého jistě
neozdobuje. Kom. Ohláš. 139.

Smíchovský. Ty' s. = nezkušený. Us.
! zlodějský. Kukla 162.
Srnil Flaška z Pard. Sr. Jujb. XXIX.

Smíliti si co = zamilovati. Št. (Flš. Písm.
Ί. 141. ).

Smilniti srdcem. St. Bes. 109

Smilnomluvce, e, m. Hus I. 87.

Smilovatel, e, m. Modl. CLI. 123.

Smínati = smačkati. Máš (lékaři) zna-
menati, když na puls sáhneš, aby (aby's)
nesmínal ruky s pulsu, jako by (by's) mohl
stokrát udeřiti (zatíti poušťadlem do žíly).
Maš. ruk. 173b. S pulsu zde asi vz pulsu, na
pulsu: abys nesmačkával ruky na pulsu. Vz
Mus. fil 1899. 284.

Smír. Soudní s. Vz Ott Říz I. 303., 321.
Lepši jest hubený s., než tučnej process.
Hoř. 21.

Smířlivost, nesmířlivosf. Úsloví atd. vz
v Zát. Př. VIII. A. odst. 6.

Smířlivý. S. námluva. Pal. Děj. I. 1. 122.

Smiřovačka, y, f. = ustavičné smiřování
Nár. list. 1900. č. 42. a j.

Smísiti. O tvarech vz Gb H. ml. III. 2.
339.

Smíšek, ška. m., hra ve Slez. Vz Lor. 78.

Smíšenice. Poslal s-ci k palivu (smíšené
dříví). Wtr. Živ. vys. šk. 196.