3C5

(liška i bdíc ve své lsti má zavřené oči),
ako myš na vreci, na obě uši. Spať sladko
— večeraj krátko. Spí, akoby ho zabil, ako
drevo, ako v oleji. Zát. Př. 362a. Spí ako
sysel, ako v másle, v páperí, ako zarezaný.
Poďme spať, zajtrá ráno zavčasu vstať. 1b.
74^b. — jak dlouho. Spí tak dlouho, co by
kočce naflákal (málo). Hoř. 122.

Spavnička, y, f. = náčiní kovářské. 1676.
Mus. ol. XII. 35.

Specinger Černohorský Mat. Sr. Mus.
1898. 180.

Spěch. S. zbytečný, kde honí bázlivost
Slád. Sen. 35.

Spěchavý. S. oblak. Koll. Bás. 22.

Spektroskopie, e, f. Živ. V. 186.

Spelíchalý = opelichalý. S. čepice. Rais.
Pot. 138.

Spelta, alica, Kraftmehl. Fisch. L

Spěrák, U, m = hůl podpírající zábradlí.
Us. Kub. 157.

Spěšej = spíše, dřívé. S. než o sedmi ne-
pojedeme. Hor. 145. Sr. Spěš.

Spěšníky —jídlo. Do vroucí vody zavaří
se mouka a povaří. Voda se scedí, lžicí
vyberou se kousky, nakladou na mísu, omastí
a posypou tvarohem. Čes. 1. X. 235.

Spěšno = spěšně. Mtc. 1900. 344.

Spěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 219.

Spěžovec, sr. Spiežovec.

Spidlov, a, m., trať u St. Města na Mor.
Mus. ol. IV. 33.

Spiedlák, a, m., kopec na již. Mor. Šeb.
188.

Spiess Bedř. Sr. Jub. XXIX.

Spichať. Člověk mosí se, jak patří, s.
(oháněti, pracovati), chca fsecko podělat'.
Mtc. 1900. 336.

Spíchnouti koho čím. Spíchal ho nožem.
Dač. II. 63.

Spikantnělý. S. voda (úkrop). Arb. Dom.
120.

Spikularní buňka. Vz Ott. XII. 479.

Spílečný. S. pivo. Př. star. VI. 174.

Spíleti, spíleju kým. Zaniklo. Gb. H ml.
III. 2. 270.

Spina Arn. dr. Sr. Jub. XXIX.

Spindra, y, m. a f., nadávka. Hoř. 74.

Spírati se = hádati se. Val. Čes. 1. X. 32.

Spisko, a, n. = ložisko. Skočil jak zajíc
ze spiska. Mus. ol. 1898. 116.

Spisovatel. Dějiny spisovatelů v Čech.,
na Mor. a ve Slez Vz Zbrt. Bibl. 24. nn.

spisovný jazyk. Vz Ott. XIII. 137b.

Spíti. Spil sa ako kočiš, že leží ako snop,
že nevie o sebe. Slov. Vz Zát. Př 362a.

Splach. Brázdy a rozhory dělati, aby po
nich čerstvé vody a s. téci mohly (co vodou
bylo spláchnuto). Fisch. Hosp. 48.

Splachovací soustava kanalisační,
Schwemmsystem. Vz Ott. XIII. 895.

Splak, a, m.. nates (anates), pták. Židek.
Dle Hanky v Mus. 1839. 114. (240. ) chybně
n. slpák (špaček, turnus).

Splašenosť. Nerozumná s. Šml. IV. 44.

Splátkářství, n. = splátkový obchod.
Nár. list. 1899. č. ze dne 13. /4.

Splavina. V jeskyni jsou s-ny kostí zví-
řecích. Bdi. Mor. 5.

Splavko, а, п., stráň a les u Křenovic.
Vchř.

Splavsko, а, п., trať u Jenišovic, Př. star.
V. 121., u Paceřic. Ib. 122.

Splaz, u, m. = místo, kam se k řece dříví
sváži Strakonice a j. Kub. 157. — S. pluhu
= rám, který drží plužné či orné železo.
Sbor. slov. III. 28.

Spleskaný. S. práva (nová horní). Dač.
II. 91.

Spletanina, y, f. = spletená věc, pečivo
a p. Hoř. 183.

Spletečný rada (rádce) králův (působící
jen spletky). Pal. Děj. V. 2. 250., 337.

Spiknouti si = poklepati, pohovořiti si.
Již. Mor. Šeb. 93. Sr. Plkati.

Splniště, ě, n. = místo, kde se má néco
splniti. S smlouvy. Ott. Říz. I. 131., 136.

Splynulina, y, f. = spojování jednotli-
vých počitků v skupiny. Krč. Assoc. 44.

Splynulokapký. Vz Řetězník.

Slynulotečký. Vz Různotečkař.

Splynutí, n. S. ve filos. = spojeniny, kde,
původních představ neznamenáme: Herzog.
V z Agglutinace, Krč. Assoc. 99.

Splz, i, f. = povodeň? Páni mají v tom
stavu práh sobě položiti proti splzi. 1502.
Arch. XVII. 14.

Splznúti = slézti. Myje-li se kdo v té
vodě, splzne všecka kůže. Maš. ruk. 294a.
Vz Mus. fil. 1898. 285.

Sp´oc, sepnuć = sepnouti. Slez. Lor. 78.

Spodárna v cukrovarech. Nár. list. 1897.
č. 326. 3.

Spodina, Grund. Na s-nu něco stavěti.
Mus. 1898. 341.

Spodník karetní = spodek. XVI. stol.
Vlč. Lit. I. 405.

Spodoba. O s-bě pádu na Hořicku. Vz
Hoř. 86. Na Hornoostravsku vz v Lor. 16.

Spojitelnosť. Kor. jes. 171.

Spojivo, a, n. Klc. v Mus. 1843. 74.

Spojka. Spojky na Císařovsku. Vz Mtc.
1900 347

Spojkový. S. svorník (kolejnic), Laschen
schraube, Ott. XIV. 544a.

Spojmopruhý krytohlav, brouk. Klim.
679.

Spojmotečký. Vz Slunéčko.

Spojní m. spojení. Telegrafické s. Jiho-
záp. Čech. Dšk. Vok. 32.

Spojník, u, m. = zátka, Stöpsel, u telegr.
Sterz. II. 1022.

Spojovací způsob. Tvoření ho, vz Kon-
ditional, Gb. H. ml. III. 2. 428. Užívání ho
v bibli kralické. Vz Rozb. Kral. 44.

Spokojenlivý s málem. Ld.

Spokojený, sr. Spokojný.

Spokojný. Mohol by byť s., a ešte člo-
veka do súdu vodí. Mus. slov. I 25. S.
s málom má dosť. Zát Př. X. 86. — 87.
Úsloví atd. vz Zát. Př 155^a.

Spolčivosť, i, t. (chtivosť plemenní atd. ).
Klc. v Mus 1843. 77.

Společenský. S. ctnosti a nectnosti, po-
měry. Vz Zát. Př. VIII. A.

Společník. S-ci = ti, kteří nějaký statek
spolkem drželi. Kn. rožm. čl. 10.