308

poľahčiť atd. Vz ib 162b. Sr. Srdíčko. —
S. Druh výšivek na srdcia. Mus. slov. I. 26.

Srdcebolný. S. ston. Slád. Rom. 93.

Srdceryvný výkřik, zoufalství. Šml. V.
110., IV. 13.

Srdcetěšný. S. zábava. Šml. X. 249.

Srdcetrnoucí nerv. Pal.

Srdconoš, e, m., cardiophorus, brouk. S.
černavý, c. nigerrimus, červenonohý, rub-
ripes, červenoštítý, ruficollis, deskoštítý,
discicollis, ebenový, ebeninus, hledavý, vesti-
gialis, hnědokloubý, musculus, nahnôdlý, te-
staceus, popelavý, cinereus, přesličkový,
equiseti, rudonohý, rufipes, travní, grami-
neus. Vz. Klim. 429.

Srdcoskvrnný modrokrovečník, brouk.
Klim. 672.

Srdcovka, y, f., Kardioida, křivka. Vz
Ott. XIII. 1025. — S. = ocelová vložka do
křižovatek kolejnic. Vz Ott. XV. 223.

Srdečkovati. V jednom (táboře) se jen
srdečkuje (mají převahu city srdce), v druhém
pouze rozumuje. Klc. v Mus. 1843. 56.

Srdečník, a, m. = člověk řídící se více
citem srdce než rozumem. Sr. předcház.
Srdečkovati. lb.

Srdečný. S. bylina = srdce občerstvující.
Fisch. Hosp. 84.

Srden, dně, m. = silný hřebík, kterým
se spojuje přední čásť vozu se zadní. Vz
Obrtel, Oplín. Hoš. 100

Srdíčko. Dej mu také, aby mu na s-čku
neukáplo. Us. Hoř. 94. — S. = srdečník,
rostl. Hoř. 99.

Srduch, a, m. = srdoš. Zát. Př. 36a.

Sřečení, n. = slabika. Prvé řečení latinské
jest Auge a prvá čtena prvého sřečení jest
A; prvá čtena druhého s. g. Maš. ruk. 42a.
Sr. Řečena, Řečení.

Srečisko, а, п., vz Skočisko.

Sřezovač, e, m. S. rour, Rohrabschneider.
KP. VI. 481.

Srhový okáč (motýl). Vz Exl. 56.

Sřínati dítě na noze, za ušima a v koneč-
níku (stírati?). Slez. Čes. 1. IX. 188.

Srnčí rožek = zaječí ouško (houba). Mor.
Mus. ol. V. 174.

Srnec = červíček ve střevách. Mor. Mus.
ol. X. 59. — S. Jakub či Srnovec Roky-
canský. Vz Mus. 1900. 559.

Srnek, nka, m. Hus. Šal. 46^a.

Srnka, y, f. = houba zvířecí, lešák jelení.
Mor. Čes. 1. IX. 104.

Srodnosť. Za Pal. polož: Pam. 183. Úzké
příbuzenství a skutečná s. Pal. Děj. I. 1. 207.

Srok. K materi srok a k cere skok, der
Mutter schenk ich, die Tochter denk ich.
Šf. (Čes. 1. VIL 340. ) Sr. K starej srok,
k mladej krok. Zát. Př. 87b.

Srost, u, m., statura. XV. stol. Vstnk. IX.
296.

Srostlolistý kalich. Čl. Fyll. 20.

Srostlý = vzrostlý, přibylý. S pokutami
s-mi. 1464. Arch. XVIII. 336.

Srostnutí, n. Ezop. 347. 15.

Srostnúti sě = srůsti. Mus. fil. 1899. 285.

Sroubek, bku, m. Má si vzíti s., který
stojí u studně. 1500. Arch. XVII. 484. Sr.
Srub, Srúbek.

Srovnati Srovnávají se jako sídla v pytli.
Sdl. Hr. V. 290.

Srovnávání-se = Sympathie. Fisch. Hosp.
97.

Srozumění s někým vžíti. Kom. Theatr.
33.

Srpec, pce, m., silis, brouk. Klim. 451.

Srpek, pku, m. S. květní, drepanium. Ott.
XV. 470

Srpen. Pranostiky srpna se týkající. Vz
Hoř. 205., Čes. 1. VIL 375., Hrub. 11, Mus.
ol. XII. 62.

Srpokřídlec, motýl. Vz Stein. 106., Exl.
71.

Srpokřídlý přástevník (motýl). Exl. 17.

Srposkvrnný, vz Mšicojed.

Srsatý = chlupatý. Еsau byl s. po všem
těle. Rozb. III. 723.

Srsť = drsná strana louče nalamovaná. Čes.
1. VII. 459. — S. Nedostal som ani jednej
srsti (o výplatku). Mus slov. III. 74.

Srstec, stce, m., epithrix, brouk. S. černo-
krový, e. nigritula, čtveroskvrnný, quadri-
maculata, chlupatý, pubescens, rulíkový,
atropae. Vz Klim. 697.

Srsťúnka, y, f. S. z ovčí vlny = tkanice.
Těšín. Věst. op. 1895. 20.

Sršeň. Sršňa nedrážď. Zát. Př. VIII. 221.

Sršín, gt. sršňa, laš. G-b. H. ml. III. 1. 96.

Sršivý cvrnkot (kosy). Rais. Pot. 165.

Sršlavě o něco horliti. Kom. Ohláš. 159.

Sršťat = chroustati. — co. Ovce srstí
seno. — kde. Písek srstí ve vlně (šustí).
Val. Čes. I. X. 39.

Srub. Káza sobě divný s. (currum) udě-
lati. Alx. Nách. CXXVI1I. 115.

Srubek = vrchní část saní; saně. Slez.
Lor. 78.

Srůbek, bku, m. Dal mu s. lesu. 1494.
Arch. XVII. 462.

Sruntit = skáceti, sbořiti. U Polné. Hoš.
100.

Srůsti. Fiastr kladiž fna šrám a sroste
se velmi tence. Maš. ruk. 223^b. (Mus. fil.
1898. 211. ). Žíly se v hromadu srostnú. Ib.
182^b. S kralovstvím českým měly okolní
državy pomalu srostnouti. Pal. Děj. II. 2.
381.

Ssalový, lactentium. Z úst s-vých. Ž. pod.
VIII. 2.

Ssáti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
378., 390.

Ssavecký. S. ústrojnosť. Mus. 1849. IV. 62.

Ssmraditi se, ěl, ění. V III. 616. oprav
v: il, ění.

Ssmrděti sě = zasmrádnouti. Vz Mus. fil.
1896. 437., 1898. 211.

Ssouti. Chtěje výplatu (zastaveného města)
s. (je vyplatiti). Pal. Děj. III. 1. 60.

Sstáti do čeho, confiďere. Pacholek sstáti
bude do své moudrosti, erit confidens in sa-
pientia sua. Maš. ruk. 28^a., 16^b.

Sstietka, y, f. S. nás již od něho bode,
abychom... Št. Bes. 90.

Sstupek = spolek, přijímání jiných lidí
na společné vlastnictví statků. Bdl. v Ku.
rožm. str. 22.

Sstúpení, п., constellatio. Skopnec jest
ohnivý; kdožkolivek narodí se v tomto s.,