310

Starušák, a, m. = stařec. Ld.

Starý. Nazývky a nadávky. S. blázon, ca-
ban, cap, corgoň, čert, črep, hriech, hriešnik,
hrnec, kôň, koridoň, Kubo, pes, somár, vlk,
vrabec. Stará bába, devla, kobza, koza, krava,
Krkoška, mrkev, mrština, striga, škrabňa,
Smrťka (bídná žena), stariga. Staré čuridlo,
hebedo, hniezdo, nemehlo, rešeto, trdlo. Slov.
Zát. Př. 85b. Starý ako hříb. Mus. slov. H.
10. Stará víra nejpevnější, staré pivo nej-
říznější, starý přítel nejvěrnější. Rub. 143.
Darmo starého psa za zajacom huckáš. Drž
sa starších rady a nedôjdeš vady. Každý
starý grib (hříbek) je červavý. Lepšia starších
ľudí rada, ako mladých umenie. Lepší mladá
psota, ako stará vůla. Na starej vŕbe huby
rastú, na starom človeku vredy-bradavice.
Pamätuj na staré dni. Starého koňa je zle
učiť. Starého psa je ťažko priúčať na svorku.
S-mu prednosť. S-mu už len bochníčka, skle-
nička a teplý kútik. S. čert Horší. S. človek
ako zámka na domu (možno mu dům svěřit').
Starí dobre radia. Starý kostelník duho
(dlouho) zvonieva (starý zdlouha pracuje).
Starí ľudia majú zuby v žalúdku (dobře
tráví). S. robí viac rozumem ako rukama
(zkracuje práci zkušeností). S. strom je nie
dobre presádzať. S. už len do hŕbky letí.
Staršiemu poctivosť a deťom chleba s máslom.
Vol starší na krok istejší. Slov. Zát Př. 83.
až 84. S. čižma moc masti (tuku) snesie. S.
čižma otlak nerobí. S. dievka-krosná. Stará
dobre kašu mastí. S. stodola dobre horí.
S. šata nové záplaty. Starého nie, zkušeného
sa pytaj. V starej peci čert kúri. I starému
kocúrovi myš ujde. S. a nemá rozumu! S.
človek hotový blázon. I starý tkáč pochlpí
atd. Slov. Vz Zát. Př. 362. —363. Stár jsem,
neb v mládí nelil do krve jsem prudkých,
vzněcujících nápojů a čelem nestydatým ne-
hledal česť vysilenosti a sešlosti. Slád. Jak.
39. Když s. padá, mladší vypne se. Slád.
Lear. 89. í (jí) jako starej (mnoho). Je ještě
ze starého vydání (drží se stirých zvyků).
Hoř. 94., 117. Jest v rozvoji kulturním osud
všeho starého, co se vyžilo, že neumírá
klidně, a že ti noví neuznávají to, co dobrého
se vykonalo a kterak to posluhovalo své
době. Spravedlnosť jest pouze v tom, že mo-
derní snahy po létech potká týž smrteilný
osud. Wtr. Vys. šk. 22. Lepší bití od mla-
dého než líbání od starého. Mus. ol. 1893.
109. Starý, čemu tobě žena mladi, nejlépe
rovné к rovnému. XV. stol. Vstnk. IX. 292.
S-mu muži mladá žena — smrt hotová. Dač.
I. 159. — nač: na léta. Mtc. 1900. 140. -
S. otec = děd; s. matka = babička. Němc.
III. 293. — S. Karel (f 9. /12. 1898. ) a Václ.
Sr. Jub. XXIX.

Starýpivo Jakub. Dač. I. 145. (pod čarou).

Státce. Nadvládní s. = státní návladní.
Již. Mor. Seb. 202.

Statečný = silný, pevný. S. jako zmrzlá
košile v horké lázni. Němc. III. 131.

Statek. Šťastný, jenž na svém statku jest
se narodil, a na témž místě trvaje šedjn
nabyl. Fisch. Hosp. 7. — S. = jmění. Že
jmá ledno dědinu a statka (jmění movitého,
peněz, nábytku, dobytka, klenotů atd. ) nemá.

Kn. rožm. čl. 128. S. přidává přátel množství.
Kom. Ohláš. 189. Statky bez rozumu — zmatky.
Statky idú na nestatky. Statok ako lasice.
S. cudzí sa nedarí. Slov. Zát. Pŕ. 363^b. —
S. = koně. Turmani mali statky silné. Slov.
Čes. i. VII. 39.

Státi. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 218.,
289. — jak. Stojí jako vyjevený, jako ne-
oblízané tele. Mus. ol. 1898. 16. Stojí, akoby
ho do země vbil (zarazil), akoby primrzol,
ako drevená Mara, ako hriech nad dedinou,
ako lipa pri kostele, a. odkopaný stép, a.
o stép prikovaný, a. socha, a. svätý na moste,
a. vŕba, ako zkamenelé slovo. Stojí, kde ho
po3taví. Stojí na ňom, akoby ulial atd. Slov.
Zát. Pŕ 363^b. Stojí ako drevená panna. Mus.
slov. III. 35. Stojí akoby ho prikoval, ako
drevený Jano, a. drúk, a. palica pri dverách,
a. pribitý, ako stlpica (o ženské), a. špalek
(klát), a. zkamenelý (od strachu) Zát. Př.

235a.

Statistika. Literaturu její vz v Jub. Ib.
59. - 65.

Státní vědy. Literaturu o nich vz v Jub.
Ib 3. - 65.

Statný = statečný. Zanechal po sobě statné
synv. Pal. Děj. I. 1. 316

Státopeněžní. Blm. I. 265.

Státopokladní soustava. Blm. I. 241.

Státoprávník, a, m. = přívrženec čes.
státního práva. Osv. 1897. 664.

Státozrádný separatismus. Pal. Pam. 629.

Stav. Stavy vzdělané, zvláštní. Stav iný,
iný kroj. Stavy menia mravy. Slov. Zát. Př.
363^a. — S. Jdeme na stav = stavit se při
trunku. Br. St. 138. — S. tkadlcovský, na Slov.
také: vršak. Sbor. slov. Ш. 30. Jeho části
tam: bidlo, cievka, cunok (činek), čince,
gáčer, kôň, návoj, paprstek, podpory, rám,
sperižne, stramovnice, válec. Vz Sbor. slov.
III. 30. -31.

Stávalík, U, m. = bezová duše, v niž cvoček.
Malšice. Kub. L. f. 1900 363.

Stavanec, nce, m., hora na Slov. Vz Mus.
siov III. 34.

Stavba. Lidové stavby. Jejich literatura
za r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 482.

Stavebně školu rozšířiti. Nár. list. 1897.
č. 272.

Stavěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2.
342. — Ako sa stavia, tak stojí. Zít. Př.
IX. 261. — se kde. Kteří se na kopci Pře-
rově stavějí (usazují). 1488. Arch. XVI.
330 a i.

Stavič, e, m. S. nebo tesař. Hus III. 649.,
Hus. Роsr. 195^а.

Stavitelství. Lidové s. české. Literaturu
o něm vz v Čes. 1. VII. 4., 5. Pozn., Jub.
IIa. 45. -48.

Stávka uhlířů r. 1513. Vz Čes. 1. VIII.
114. Po smrti Augustově (r. 14. po Kr. )
vzbouřily se legie germánské а illyrsкé, usta-
novovaly si samy žold a počet služebných
let atd. (A Tiberius musil s nimi vyjednávati. )
Vz Velleia Paterkula II 125.

Stavný trh (ševcovského cechu). Mus. slov.
I. 9.

Stblo. O pův. a skloň, vz Gb H. ml. III.
1. 153.



	310

	Starušák, a, m. = stařec. Ld. Starý. Nazývky a nadávky. S. blázon, ca- ban, cap, corgoň, čert, črep, hriech, hriešnik, hrnec, kôň, koridoň, Kubo, pes, somár, vlk, vrabec. Stará bába, devla, kobza, koza, krava, Krkoška, mrkev, mrština, striga, škrabňa, Smrťka (bídná žena), stariga. Staré čuridlo, hebedo, hniezdo, nemehlo, rešeto, trdlo. Slov. Zát. Př. 85b. Starý ako hříb. Mus. slov. H. 10. Stará víra nejpevnější, staré pivo nej- říznější, starý přítel nejvěrnější. Rub. 143. Darmo starého psa za zajacom huckáš. Drž sa starších rady a nedôjdeš vady. Každý starý grib (hříbek) je červavý. Lepšia starších ľudí rada, ako mladých umenie. Lepší mladá psota, ako stará vůla. Na starej vŕbe huby rastú, na starom človeku vredy-bradavice. Pamätuj na staré dni. Starého koňa je zle učiť. Starého psa je ťažko priúčať na svorku. S-mu prednosť. S-mu už len bochníčka, skle- nička a teplý kútik. S. čert Horší. S. človek ako zámka na domu (možno mu dům svěřit'). Starí dobre radia. Starý kostelník duho (dlouho) zvonieva (starý zdlouha pracuje). Starí ľudia majú zuby v žalúdku (dobře tráví). S. robí viac rozumem ako rukama (zkracuje práci zkušeností). S. strom je nie dobre presádzať. S. už len do hŕbky letí. Staršiemu poctivosť a deťom chleba s máslom. Vol starší na krok istejší. Slov. Zát Př. 83. až 84. S. čižma moc masti (tuku) snesie. S. čižma otlak nerobí. S. dievka-krosná. Stará dobre kašu mastí. S. stodola dobre horí. S. šata nové záplaty. Starého nie, zkušeného sa pytaj. V starej peci čert kúri. I starému kocúrovi myš ujde. S. a nemá rozumu! S. človek hotový blázon. I starý tkáč pochlpí atd. Slov. Vz Zát. Př. 362. —363. Stár jsem, neb v mládí nelil do krve jsem prudkých, vzněcujících nápojů a čelem nestydatým ne- hledal česť vysilenosti a sešlosti. Slád. Jak. 39. Když s. padá, mladší vypne se. Slád. Lear. 89. í (jí) jako starej (mnoho). Je ještě ze starého vydání (drží se stirých zvyků). Hoř. 94., 117. Jest v rozvoji kulturním osud všeho starého, co se vyžilo, že neumírá klidně, a že ti noví neuznávají to, co dobrého se vykonalo a kterak to posluhovalo své době. Spravedlnosť jest pouze v tom, že mo- derní snahy po létech potká týž smrteilný osud. Wtr. Vys. šk. 22. Lepší bití od mla- dého než líbání od starého. Mus. ol. 1893. 109. Starý, čemu tobě žena mladi, nejlépe rovné к rovnému. XV. stol. Vstnk. IX. 292. S-mu muži mladá žena — smrt hotová. Dač. I. 159. — nač: na léta. Mtc. 1900. 140. - S. otec = děd; s. matka = babička. Němc. III. 293. — S. Karel (f 9. /12. 1898. ) a Václ. Sr. Jub. XXIX. Starýpivo Jakub. Dač. I. 145. (pod čarou). Státce. Nadvládní s. = státní návladní. Již. Mor. Seb. 202. Statečný = silný, pevný. S. jako zmrzlá košile v horké lázni. Němc. III. 131. Statek. Šťastný, jenž na svém statku jest se narodil, a na témž místě trvaje šedjn nabyl. Fisch. Hosp. 7. — S. = jmění. Že jmá ledno dědinu a statka (jmění movitého, peněz, nábytku, dobytka, klenotů atd. ) nemá.	Kn. rožm. čl. 128. S. přidává přátel množství. Kom. Ohláš. 189. Statky bez rozumu — zmatky. Statky idú na nestatky. Statok ako lasice. S. cudzí sa nedarí. Slov. Zát. Pŕ. 363^b. — S. = koně. Turmani mali statky silné. Slov. Čes. i. VII. 39. Státi. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 218., 289. — jak. Stojí jako vyjevený, jako ne- oblízané tele. Mus. ol. 1898. 16. Stojí, akoby ho do země vbil (zarazil), akoby primrzol, ako drevená Mara, ako hriech nad dedinou, ako lipa pri kostele, a. odkopaný stép, a. o stép prikovaný, a. socha, a. svätý na moste, a. vŕba, ako zkamenelé slovo. Stojí, kde ho po3taví. Stojí na ňom, akoby ulial atd. Slov. Zát. Pŕ 363^b. Stojí ako drevená panna. Mus. slov. III. 35. Stojí akoby ho prikoval, ako drevený Jano, a. drúk, a. palica pri dverách, a. pribitý, ako stlpica (o ženské), a. špalek (klát), a. zkamenelý (od strachu) Zát. Př. 235a. Statistika. Literaturu její vz v Jub. Ib. 59. - 65. Státní vědy. Literaturu o nich vz v Jub. Ib 3. - 65. Statný = statečný. Zanechal po sobě statné synv. Pal. Děj. I. 1. 316 Státopeněžní. Blm. I. 265. Státopokladní soustava. Blm. I. 241. Státoprávník, a, m. = přívrženec čes. státního práva. Osv. 1897. 664. Státozrádný separatismus. Pal. Pam. 629. Stav. Stavy vzdělané, zvláštní. Stav iný, iný kroj. Stavy menia mravy. Slov. Zát. Př. 363^a. — S. Jdeme na stav = stavit se při trunku. Br. St. 138. — S. tkadlcovský, na Slov. také: vršak. Sbor. slov. Ш. 30. Jeho části tam: bidlo, cievka, cunok (činek), čince, gáčer, kôň, návoj, paprstek, podpory, rám, sperižne, stramovnice, válec. Vz Sbor. slov. III. 30. -31. Stávalík, U, m. = bezová duše, v niž cvoček. Malšice. Kub. L. f. 1900 363. Stavanec, nce, m., hora na Slov. Vz Mus. siov III. 34. Stavba. Lidové stavby. Jejich literatura za r. 1894. a 1895. Vz Čes. 1. 1897. 482. Stavebně školu rozšířiti. Nár. list. 1897. č. 272. Stavěti. O tvarech vz Gb. H. ml. III. 2. 342. — Ako sa stavia, tak stojí. Zít. Př. IX. 261. — se kde. Kteří se na kopci Pře- rově stavějí (usazují). 1488. Arch. XVI. 330 a i. Stavič, e, m. S. nebo tesař. Hus III. 649., Hus. Роsr. 195^а. Stavitelství. Lidové s. české. Literaturu o něm vz v Čes. 1. VII. 4., 5. Pozn., Jub. IIa. 45. -48. Stávka uhlířů r. 1513. Vz Čes. 1. VIII. 114. Po smrti Augustově (r. 14. po Kr. ) vzbouřily se legie germánské а illyrsкé, usta- novovaly si samy žold a počet služebných let atd. (A Tiberius musil s nimi vyjednávati. ) Vz Velleia Paterkula II 125. Stavný trh (ševcovského cechu). Mus. slov. I. 9. Stblo. O pův. a skloň, vz Gb H. ml. III. 1. 153.